Objev penicilinu způsobil malou revoluci. Je jedním z nejzásadnějších objevů, které změnily tvář medicíny. Jeho nasazení zachránilo tisíce životů a položil základy mnoha dalším druhům antibiotik. Nejzajímavější však je, že jeho objevení bylo dílem náhody.
A samozřejmě prozřetelnosti, která vědce nutí ke zkoumání v místech, kde by je to obvykle nenapadlo.
Místo chirurga bakteriologem
Když mladý Alexandr Fleming zdědil po strýci 250 liber, dal na radu bratra a rozhodl se peníze použít na studium medicíny.
Vybral si obor chirurgie, ke konci studia úspěšně složil chirurgickou zkoušku a závěrečné lékařské zkoušky složil jako nejlepší z ročníku. Přesto se chirurgem nikdy nestal a začal se místo toho věnovat bakteriologii. K té ho přivedla náhoda.
Do svého týmu si ho vybral profesor Freeman. Ne však proto, že by si myslel, že z něj bude dobrý bakteriolog, ale protože chtěl založit střelecký klub a Fleming byl dobrý střelec.

Nezavřené okno
Po první světové válce, ve které sloužil jako vojenský lékař, vedl Fleming lékařskou praxi, ale na bakteriologii nezanevřel.
V nemocnici, ve které pracoval, si vydobyl malou místnost, kterou naplnil Petriho miskami, ve kterých pro své výzkumy pěstoval různé druhy bakterií. Když se jednoho dne vrátil po kratší dovolené zpět, zděsil se.
Někdo, snad snaživá uklízečka, mu v laboratoři uklidil a zapomněl zavřít okno. Zvenčí se dostaly do místnosti cizorodé organismy a znehodnotily pěstované kultury.

Důkladný pohled
Samým rozčílením začal vyhazovat jednu Petriho misku za druhou, když si všiml něčeho zvláštního. Uprostřed jedné misky vesele bujela plíseň a bakterie okolo ní uhynuly. Překvapený Fleming začal plíseň množit a podrobovat ji zkouškám.
Zjistil, že látky v ní obsažené jsou naprosto unikátní a dokážou zničit značnou část známých bakterií. Fleming vycítil potenciál této plísně a začal se intenzivně věnovat jejímu studiu.
Ačkoliv k využití penicilinu v medicíně vedla ještě dlouhá cesta, položil základy revolučnímu léku, který změnil svět.
Co takhle meloun?
Izolovat penicilin se podařilo až 12 let od objevu. Zásluhu na tom mají Ernest Chain a Howard Florey. Pro zvýšení produkce se snažili najít další plíseň, ze které by mohli penicilin izolovat ve větším množství.
Náhodou ji našli na žlutém melounu, aby ji následně skutečně rozmnožili a úspěšně použili. Dokonce se z těchto kultur vyrábí penicilin dodnes. Fleming, Chain a Florey za tento objev získali roku 1945 Nobelovu cenu za medicínu.