Hrůzný příběh začal dávno před samotnými útoky. Usáma bin Ládin věřil, že je Amerika slabá, a chtěl to dokázat. Využil proto nápadů Khalida Sheikha Mohammeda, který podobné útoky plánoval už v polovině 90. let. Plán zahrnoval mimo jiné trénink budoucích teroristů na piloty přímo v USA.
Cíle byly pečlivě vybrané – zničení věží Světového obchodního centra zastavilo na několik dní celosvětový trh a sledovaly ho miliony lidí v přímém přenosu. Když vyšetřování potvrdilo, že za útoky stojí al-Káida, NATO spustilo Článek 5 a odplata mohla začít.
Plány teroristů
Hrůzný příběh ale začal dávno před samotnými útoky. Usáma bin Ládin věřil, že je Amerika slabá, a chtěl to dokázat. Využil proto nápadů Khalida Sheikha Mohammeda (*1964), pocházejícího z Kuvajtu.
Ten podobné útoky plánoval už v polovině 90. let, neměl na ně ale dostatek zdrojů. Muži se potkali v roce 1966 a velmi rychle se dohodli.
Plán zahrnoval mimo jiné trénink vybraných budoucích teroristů na piloty, což uskutečnili již v USA. Cíle byly pečlivě vybrané – zničení věží zastavilo na několik sní celosvětový trh, navíc ho v přímém přenosu viděly miliony lidí. Přesto plán s jednou věcí nepočítal, a to s tvrdou odplatou Američanů.
Nejtvrdší odplata
Když rozsáhlé vyšetřování potvrdilo, že se skutečně jednalo o práci al-Káidy, odveta mohla začít. NATO spustilo Článek 5, opravňující všechny členy k sebeobraně.
7. října tak americká armáda a spojené síly členů NATO zaútočily na Afghánistán, kde měla al-Káida své základny. Začala tak Operace Trvalá svoboda a konflikt, který se táhl dlouhých 19 let.
Už za dva měsíce byly tisíce členů al-Káidy po smrti nebo v zajetí. To stejné platilo i pro příznivce organizace Tálibán, která al-Káidu podporovala. Vůdci obou organizací se museli ukrývat a přišli o většinu základen a zdrojů.
Víte že…
Na bin Ládina byla vypsána odměna 25 milionů dolarů, tedy 627 milionů korun. Nakonec byl zabit až v roce 2011 v Pákistánu.
První kontroverze
Al-Káida je stále aktivní teroristickou organizací, stejně tak Tálibán, který po konci konfliktu v roce 2021 opět získal vládu nad Afghánistánem. Zamýšlených cílů tak USA nedosáhly, během války se na ně navíc opakovaně snášela kritika.
Už v roce 2009 vyplulo na povrch, že používají munici s bílým fosforem, což je nebezpečná chemická zbraň. Popáleniny, které způsobuje, navíc utrpěli i civilisté. Civilisté umírali i při dalších útocích USA, zejména při používání dronů.
Až 90 % obětí těchto typů útoků měli být neozbrojení lidé, bez jakéhokoliv napojení na teroristy. V roce 2015 vojáci USA zaútočili a zničili nemocnici Lékařů bez hranic, údajně k tomu došlo kvůli lidské chybě. Válečné zločiny byly páchány na obou stranách.
Jak teroristické organizace, tak armáda USA útočili na civilisty a civilní budovy, mučili a popravovali zajaté vojáky.
Zajímavost
V roce 2019 zveřejnil deník The Washington Post uniklé dokumenty, které dokládaly, že vysoce postavení lidé v americké armádě i v politice opakovaně lhali veřejnosti.
Měli si například vymýšlet důvody, proč ve válce pokračovat, ačkoliv bylo během let jasné, že ji nemohou vyhrát.
Konec příběhu?
V důsledku konfliktu nakonec zemřelo až 170 tisíc afghánských občanů. Další lidé navíc umírali v Pákistánu, kam utekla většina vůdců teroristických organizací. Ti zde poté vedli útoky proti pákistánské armádě s cílem vytvořit si nové základny.
Několik milionů lidí tak z obou zemí uprchlo. Ačkoliv se jich část vrátila, mnoho jich v posledních letech prchalo znovu kvůli opětovnému nástupu Tálibánu k moci.
USA a NATO nedokázaly v Afghánistánu nastolit stabilitu a jakkoliv byl počátek války úspěšný a činnost teroristických organizací utlumil, nakonec z ní vyšli jako poražení. Tálibán od roku 2021 upevňuje svou nadvládu nad územím a země pomalu chudne. Co bude se zemí dál, tak zůstává otázkou.
