„Padá hvězda, něco si přej!“ Tuto radu už téměř každý z nás zaslechl nebo sám vyslovil. Aktuální je i v listopadu a prosinci, kdy se nebe rozzáří bohatou zářivou záplavou zvanou Leonidy a Geminidy.
I když jde o romantickou představu, padající hvězdy doopravdy neexistují. Jsou to zkrátka a dobře jen meteory!
Někdy se z komet či asteroidů uvolní malé těleso a pokud vstoupí do zemské atmosféry a začne hořet, vidíme světelný jev zvaný meteor, tedy zmíněné „padající hvězdy“.
Zbytek meteoroidu, který přežije průchod atmosférou a dopadne na povrch Země, se nazývá meteorit. A zatímco většina meteoritů jsou jen malé částice, některé větší kusy mohou vytvořit obrovské krátery, zvané impaktní (dopadové).
Podíváme se, kde na Zemi se nacházejí ty nejzajímavější a jak to s nimi vlastně bylo.
Zdroj soli
Název: Tswaing
Místo: Jihoafrická republika
Stáří: 220 000 let
Zhruba 40 kilometrů západně od Pretorie, v oblasti města Tshawe, se nachází kráter Tswaing, původně známý jako Pretoria Saltpan (nebo Zoutpan).
Je jedním z nejzachovalejších kráterů na světě a usazeniny na jeho dně obsahují 220 000 let klimatických záznamů. Nástroje ze středního paleolitu ukazují, že je pravidelně navštěvován lidmi už přibližně před 100 000 lety, aby zde lovili a sbírali sůl.
V 1. polovině 20. století je ze dna kráteru čerpána solanka. Spor o původ kráteru probíhá řadu desetiletí mezi zastánci jeho sopečného původu a těmi, kteří věří, že jde o impaktní kráter. Teprve v roce 1990 zkoumání vzorku z vrtu prokáže, že pravdu má druhá skupina.
Marná snaha
Název: Barringerův kráter
Místo: USA (Arizona)
Stáří: 50 000 let
Původ kráteru je poprvé identifikován důlním inženýrem Danielem Moreauem Barringerem (1860–1929), který je přesvědčen o tom, že jde o výsledek dopadu meteoritu. Tento názor v jeho době mnoho vědců nesdílí.
Navzdory skepsi kolegů stráví Barringer několik let výzkumem kráteru a poskytne první důkazy o jeho původu, kterou nakonec vědecká komunita přece jenom přijme.
Cílevědomého inženýra však nemotivuje jen touha po poznání, ale také možnost, že pod kráterem leží obrovský meteorit, který by mohl poskytnout velké množství cenných kovů.
Zbytek života stráví pokusy o jeho vytěžení, ale jeho úsilí je marné, protože většina meteoritu je zničena při jeho dopadu. Těleso o hmotnosti 300 000 tun přitom totiž explodovalo a výbuch z původního místa odstranil neuvěřitelných 175 milionů tun horniny.
Obrova smrt
Název: Lonar
Místo: Indie
Stáří: 35 000 až 50 000 let
Kráter v jižní Indii zajímá vědce už od roku 1823, kdy ho objeví britský důstojník a průzkumník James Edward Alexander (1803–1885).
Protože se nachází na obrovské planině, zbylé po sopečných erupcích v této oblasti před 65 miliony let, je původně považován za vulkanický kráter. Ale je jedním ze 4 známých impaktních kráterů v čediči.
Místo má také velký kulturní význam a objevuje se v hinduistické mytologii. Jezero Lonar je považováno za místo, kde bůh Višnu zabije démonického obra. Kráter je jeho doupě a jezero je výsledkem obrovy prolité krve.
Tento kulturní význam se odráží v chrámech postavených kolem 12. století, které se nacházejí na okraji kráteru. Z těch jsou již dnes většinou jen ruiny, stále využíván je pouze jeden z nich. Zmínky o jezeru jsou přitom už ve starověkých spisech.
Vědci dnes studují nejen tento kráter na bázi čediče, ale také samotné jezero, které je slané a zásadité. V létě roku 2020 překvapí nečekané zbarvení jeho vody do růžova.
Tato změna je tehdy zřejmě způsobena velkou populací mikroskopických organismů milujících sůl, které produkují výrazný růžový pigment. Během pár týdnů se atraktivní barva zase ztratí.
Skoro jako na Marsu
Název: Roter Kamm
Místo: Namibie
Stáří: 5 milionů let
Uprostřed narudlých dun pouště Namib v jihozápadní Namibii je kráter s názvem Roter Kamm, který vypadá úplně jako obdobné útvary na Marsu. Podle vědců měl meteorit, který ho před 5 miliony let vytvořil, velikost velkého vozidla.
Vyčnívá nad okolními pláněmi do výšky 40 až 90 metrů. Má kruhový tvar o průměru 2,5 kilometrů a je 130 metrů hluboký, jeho původní dno leží pod silnou vrstvou písku. Kráter se nachází na území, které bylo dříve nepřístupné veřejnosti z důvodu těžby diamantů. Roter Kamm patří k nejlépe viditelným kráterům na povrchu Země.