„Zase hrachová polévka,“ ušklíbne se otráveně malý klučina, když míchá lžící tekutinu na talíři. Píše se rok 1910. Jeho táta i máma pracují v továrně a na lepší jídlo bohužel nemají. „Jez.

Luštěniny jsou zdravé,“ pobídne chlapce matka, když vidí jeho kyselý obličej. Kluk se nakonec do jídla pustí, i když jí už třetí den totéž.

Rodina si nemůže moc vyskakovat. Uživit čtyři děti, dva chlapce a dvě děvčata není jednoduché. Kousek masa si mohou dovolit jenom jednou týdně, jenže děti potřebují ke svému správnému vývoji spoustu důležitých látek.

Naštěstí se ale na scéně objevuje Julius Maggi (1846–1912), švýcarský podnikatel italského původu.

Cesta ke zlepšení výživy dělníků

V polovině 70. let 19. století přebírá Maggi ve Švýcarsku mlýn od svého otce a rychle se stává propagátorem průmyslově vyráběných potravin, které by se daly rychle a snadno vyrobit a nebyly by navíc příliš drahé.

Myslí si, že právě díky nim se zlepší nutriční složení stravy především u dělníků, kteří těžce pracují, ale hodnotnou stravu si nemohou dovolit.

Problémy s nedostatkem masa

Většina dělnických rodin v průmyslových městech trpí nedostatkem kvalitních potravin, především masa. Jeho náhradu vidí Maggi v luštěninách, které obsahují velké množství bílkovin.

Proto experimentuje s výrobou potravin a konečně v roce 1882 dává do prodeje první instantní polévku. Jde o sušený hráškový extrakt, který se připraví velmi jednoduše. Prostě se zalije vařící vodou a může se hned jíst.

Tradice typických lahviček

Čtyři roky po premiéře instantního jídla potom spatří světlo světa také koření pro ochucení polévek s typickou vůní a chutí. Co Maggi obsahuje? Rostlinné bílkoviny, aroma, kvasnicový extrakt a další složky.

Rychle si získává velkou přízeň mezi hospodyňkami po celé Evropě. Receptura tohoto koření se dodnes nemění a zůstává dokonce i typický tvar lahvičky.