V chrámu Wat Traimit v thajském Bangkoku je pořádně rušno. Obří socha Buddhy visí na jeřábu a už směřuje na připravený podstavec, jenže se to nevydaří podle plánů. Lano se přetrhne a Buddha padá k zemi! Tragédie? Spíš naopak. Při pádu socha pukne a pod horní vrstvou štuku se cosi zaleskne zlatě…

Dlouho ji všichni mají za obyčejnou sádrovou sochu, zdobící chrám Wat Chotanaram v bangkokské Čínské čtvrti. Ovšem ať je materiál jakýkoliv, všechny sochy Buddhy jsou v Thajsku posvátné, a i s touto je proto zacházeno jako s pokladem.

Když se tedy chrám časem změní ve zchátralou ruinu, je třeba ji zachránit a umístit jinam! Od roku 1935 stojí dvě desetiletí pod provizorním přístřeškem, než je pro ni nachystáno místo v nově přestavěném chrámu Wat Traimit. Jen nedaleko její původní adresy.

Překvapivě těžká

Přesunout 3 metry vysokou sochu ale není jen tak. Připravena je speciální technika, pro jistotu proběhne i několik obřadů, které mají při převozu zajistit ochranu shůry. Jenže přijde zvláštní znamení.

Krátce před celou akcí, 22. května 1955, se přižene silná bouře, město čelí přívalům deště a vše je pokryto bahnem. A při stěhování Buddhy dochází ke zmatkům.

Podle jedné teorie dělníkům zkrátka vyklouzne, dle jiné má vyšší hmotnost, než se čekalo, a závěsné lano ho neudrží. Když místo na podstavci skončí v hromadě bláta a mniši přispěchají zkontrolovat škody, nevěří vlastním očím!

„Sádrová“ socha ve skutečnosti vůbec není ze sádry, ale z o dost vzácnějšího materiálu. A bližší pohled ukáže, že se jím rozhodně nešetřilo – tvoří 83 % celého díla. Mniši mají před sebou více než 5 tun zlata!

Není jich víc?

Nález způsobí poprask a lidé hned začnou „oloupávat“ i další podobné sochy. Nic zajímavého však nenajdou, Buddha z Wat Traimit zůstává zlatou raritou! Kde se vůbec původně vzal?

Řada detailů napovídá, že by mohl být z éry Suchothajského království, existujícího ve 13. až 14. století. Hlava má typický vejčitý tvar, nad ní je navíc plamínek, který byl tehdy používán jako symbol duchovní energie. O soše ze zlata se údajně zmiňuje i jeden ze suchothajských textů.

I když jasný důkaz schází, autoři sochy každopádně odvedli svou práci dokonale. Socha se skládá v devíti částí, které do sebe naprosto přesně zapadají. Nalezen je u ní i klíč, určený k rozebrání v případě převozu.

Nejdražší na světě!

Ze Suchothaje je patrně zlatá socha přemístěna do hlavního města pozdějšího Ajutthajského království (1350–1767). Tam se však o takovou vzácnost bojí: „Co když ji zničí nájezdníci?“ Raději ji tedy omítnou sádrovým štukem, aby se jí nikdo nevšímal.

A zabere to. Ovšem po zničení království Barmánci je tajemství zapomenuto…

Stále ve štukovém obalu tedy Buddha putuje v roce 1801 do Bangkoku, kde čeká jedno a půl století na chvíli, kdy je mu nehezký kabát svlečen! Dnes už má i nový domov, v roce 2010 je původní Wat Traimit zvržen a na místě postaven honosnější, z bílého mramoru.

Turisté se sem jen hrnou a není divu. Cena sochy z 18karátového zlata se odhaduje v přepočtu na 5,6 miliard korun! V Guinessově knize rekordů je zapsána jako nejdražší posvátný předmět a zároveň i největší zlatá věc na světě.