Jako každé ráno zamíří do oblíbené kavárny, kde si přečte noviny a do žil vlije životabudič. Jenže tentokrát ho obsluha zarazí. „Nechce vyzkoušet naše avolatte?“ ptá se barista. Přikývne, na stole mu záhy přistane avokádová slupka až po okraj naplněná kávou!

Na jedné straně zásobárna tělu prospěšných látek a superpotravina pro všechny vegetariány. Jenže zároveň také obrovská zátěž pro životní prostředí – to jsou dvě tváře plodu hruškovce přelahodného, který celý svět zná jako avokádo!

Na počest aligátorů

Ovoce si na své libě znějící jméno musí počkat až do roku 1696, kdy na něj narazí irský biolog Hans Sloane (1660-1753). Nakonec volí termín, který lze přeložit jako aligátoří hruška.

Jenže dobrotu, která zažívá největší boom na začátku 21. století, znají už naši předci. Archeologové v mexické jeskyni Coxcatlan dokonce narazí na zbytky pecky, jejíž stáří odhadují na 10 tisíc let.

A právě v oblasti střední a jižní Ameriky se avokádu nejvíce daří. Rostlina potřebuje počasí bez nízkých teplot a ideálně bezvětří. V náročnosti pěstování si avokádo nezadá s jinými ovoci, protože jeden jediný plod potřebuje na 70 litrů vody!

V hornatém Chile je cifra dokonce čtyřnásobná. Mezi nejpoctivější producenty však patří Mexiko, které v roce 2022 vyveze ovoce v hodnotě 3,5 miliard dolarů. Nejčastěji do Spojených států, kde údajně skončí na 950 tisíc tun avokáda. Druhé místo obsadí Peru.

Zelená vlna

Jenže avokádo získává nelichotivý přídomek – krvavé. Pěstování si brzy oblíbí drogové kartely, které často vydírají mexické farmáře. Zločinci rychle naskočí na avokádovou vlnu, jež zaplavuje svět.

A není se čemu divit, protože ovoce platí za studnici všech možných látek. Tak například průměrně velký plod obsahuje až 9 gramů vlákniny – údajně nejvíce ze všech druhů ovoce.

V draslíkové disciplíně zase v klidu strčí do kapsy banán, protože v avokádu ho najdeme dvojnásobek. Pravidelná konzumace rovněž vede ke snižování cholesterolu v krvi.

Kromě toho v zeleném ovoci najdeme také 40 gramů glutathionu, antioxidantu s blahodárným vlivem na lidský imunitní systém. Látkovou partu ještě doplňuje měď, hořčík a fosfor.

Ne nadarmo si ho oblíbí námořníci, kteří si ho berou na daleké cesty a funguje jako zdroj vitality. Zvířata si na něm však příliš nepochutnají, protože část avokáda je pro ně jedovatá. U koní může dokonce způsobit i smrt – na vině je toxin zvaný persin.

Avotoast vládne světu

I tak nachází široké využití v kuchyni, protože z něj lze připravit prakticky cokoliv – od dezertů až po polévky. Mezi nejznámější zástupce patří guacamole – speciální pomazánka z drcených avokád s rajčaty a lžičkou limetkové šťávy.

Na chuť mu přichází i vegetariáni, jenž ovoce považují za zajímavou alternativu na místo masa, a tak plní třeba sendviče. V roce 2010 se absolutním hitem stává avokádový toast – neobejde se bez něj prakticky žádná kavárna.

Ani po sedmi letech popularita neklesá a jedna ze statistik dokonce tvrdí, že uživatelé sociální sítě Instagram přidají každý den na 3 miliony snímků s oblíbenou pochutinou. Podle všeho se podobná kombinace baští už koncem 19. století.

Lidská vynalézavost však jde ještě a v jedné z melbournských kaváren nabízí avolatte, tedy kávu servírovanou v avokádových slupkách!