Každý sport má své hvězdy a má také pár legend. Vedle nesmrtelného Muhammada Aliho k nim bezesporu patří i Železný Mike, šampion těžké váhy Michael Tyson.
Do nejvybranější společnosti boxerských superstar vstoupil tím, že se jako jediný dokázal stát mistrem světa současně v soutěži tří nejvýznamnějších boxerských asociací WBA, WBC i IBF. O pár let později už sedí na lavici obžalovaných.
Osud začíná pracovat na vytváření boxerské legendy už od Tysonova narození. Chlapec vyrůstá v nechvalně proslulé části newyorského Brooklynu, zvané Brownsville. Právě tato oblast tehdy pravidelně obsazuje první místo v poměru chudoby a kriminality.
Malý Mike se rychle stává součástí pouličních band. „Už jako dítě jsem byl divoký. Kradl jsem kola a pořád mě něco pohánělo.
Užíval jsem si, když jsem byl v průšvihu,“ přiznává o mnoho let později, a to se raději nezmiňuje o vykrádání bytů a přepadání lidí na ulici. Do školy ho to netáhne, protože ho spolužáci šikanují pro jeho vadu řeči.
Zato ulice mu dává možnost ukázat nejdrsnější stránky jeho osobnosti. Třeba jako v případě, kdy mu starší chlapec Gary ze sousedství zabil jeho milovaného holuba.
Tehdy Mike Tyson (*1966) poprvé poznává tu slast, která se dostavuje, když pošle soupeře tvrdě k zemi.
Z vězení až na vrchol
Není divu, že ve třinácti už má na svém kontě 38 zatčení. Dostává se až do obávaného nápravného zařízení Elmwood, kde poprvé pozná box.
Zasvětí ho do něj trenér Bobby Steward, bývalý profesionální boxer, který zde má na starosti výchovu mladých delikventů.
Od šestnácti už boxerskou naději vede slavný trenér Gus D´Amato a v devatenácti už Mike vstupuje do světa profesionálního boxu. Jeho jméno se objevuje v palcových titulcích na sportovních stránkách. O sedm let později dokonce i na těch, které se jinak o sport vůbec nezajímají.
Noční návštěva v hotelu
O velké hvězdy mívají zájem pořadatelé televizních show, a tak není divu, že Mike Tyson dostává v červenci 1991 nabídku stát se porotcem v soutěži o černošskou Miss USA. Zvlášť ho zaujme Miss státu Rhode Island Desiree Washingtonová.
Pozve dívku do svého hotelového pokoje a ona souhlasí, což si pětadvacetiletý mladík vyloží pouze jediným způsobem. Nikdo neví, co přesně se v pokoji odehrálo. Desiree se ale následující ráno dostavuje na policii a obviňuje Tysona ze znásilnění.
Šofér a lékař proti právníkům
Tyson spolu s armádou svých právníků přesvědčuje všechny o své nevině. Upozorňuje na nesrovnalosti ve výpovědi Desiree, ale i protistrana má argumenty.
Tysonův řidič například potvrzuje, že mladičká miss neopouštěla boxerův pokoj právě v pohodě, a své dobrozdání vydává i lékař z pohotovosti, podle jehož výpovědi stav Desiree Washingtonové přesně odpovídal znásilnění.
Dnes už bych to udělal!
Porota se radí deset hodin, a nakonec přichází s rozhodnutím: Vinen. Boxer je odsouzen k šesti letům odnětí svobody a musí dívce zaplatit 30 000 dolarů jako odškodné. Sexuální napadení nepřestává nikdy popírat. „Nesnesu její výmysly.
Dostala mě do strašného stavu. Fakt bych si přál, abych to tehdy udělal. Dneska bych ji určitě znásilnil,“ vrací se k případu po letech.
Ani na chvilku nepolevit
Odsedí si jen tři roky, ale vězení ho i tak změní. Dává se na veganskou stravu, přestane kouřit a pít, výrazně zhubne a osloví ho náboženství. Rozhodne se z nastoupené cesty nesejít.
„Kdybych ve své vůli polevil, budu v domě pořádat sexuální orgie nebo strávím celý den v klubu, kde budu chlastat, brát kokain a dovádět s děvkama,“ uvědomuje si. Se skandály ale není tak úplně konec.
Prohra v jedenáctém kole
Sotva je Mike Tyson propuštěn z vězení, svět boxu s napětím očekává jeho návrat do ringu. Ten přichází a ukazuje se, že hvězda za mřížemi nic nezapomněla. Tyson opět vítězí, ovšem pak narazí na vyrovnaného soupeře.
V souboji o titul WBA ho v listopadu 1996 v 11. kole porazí veterán Evander Holyfield (*1962). To ale ještě není největší šok, který fanoušky boxu v souvislosti s Tysonem čeká. Na ten si musejí ještě půl roku počkat.
Na dosah pěstí i zubů
V červnu 1997 se dva největší soupeři světového ringu potkávají v odvetě. Každý z nich už má zaručeno 30 milionů dolarů, ale jim jde o víc. O prestiž, o slávu, o hrdost. Holyfield má od počátku navrch a v Mikovi opět kypí zlost jako kdysi.
Už ve třetím kole si neví rady, a tak v okamžicích, kdys jsou oba soupeři zaklíněni do sebe, kousne svého rivala do ucha. A ne jen tak trochu. Kus Holyfieldova boltce se po zápase najde na podlaze ringu.
Tyson je podle očekávání okamžitě diskvalifikován a jeho kariéra od té doby nabírá sestupný směr.
Dvě tváře jedné legendy
Boxerská legenda nyní opět prokazuje, že má dvě naprosto odlišné tváře. Má za sebou několik vítězných utkání, ale také osmiměsíční vězení na napadení dvou motorkářů.
V roce 2002 se zase dostane na první stránky novin, když během pobytu v Havaně napadne pětici novinářů. „Choval sel jako blázen.
Chtěl jsem ho jen požádat o interview, ale ani mě nenechal promluvit a pustil se do nás,“ vypráví pak postižený kameraman Felipe Borrego.
Podle svědků boxer žurnalistům nadával střídavě anglicky a španělsky, a nakonec po nich začal metat křišťálové koule, které sebral z hotelové výzdoby. Právě kameraman Borrego inkasuje zásah do hlavy.
Copak je to za prášek?
O pět let později Mike Tyson stojí opět před soudem, tentokrát za držení drog a řízení pod vlivem omamných látek. Když ho zastavila policejní hlídka, hovořil nesrozumitelně a pokoušel se smést bílý prášek z přístrojové desky.
V jeho černém BMW se našly sáčky s kokainem. Nakonec vyvázne jen s 24 hodin do vězení a se 360 hodinami veřejně prospěšných prací.
Místo násilí už jen charita
Přesto bychom snad mohli konstatovat, že obávaný bouřlivák s přibývajícími lety přece jen trochu zkrotl. Místo v ringu bychom ho mohli potkat na charitativních akcích pro opuštěné děti či na přednáškách pro mládež.
Natáčí hudební klip, vydává překvapivě úspěšnou a oceňovanou životopisnou knihu, přijme nabídku vystupovat v taneční show. Mike Tyson kariéru ukončil v roce 2005, ale své instinkty neztratil.
Ještě na sklonku loňského roku nastoupil ve věku 54 let v Los Angeles k exhibičnímu zápasu s další legendou světového ringu Royem Jonesem (*1969). Celý svůj honorář ve výši deseti milionů dolarů Tyson věnoval na charitu.