Za sklem se tísní desítky lidí, někteří nadšeně vytahují mobily a zběsile fotí. Na druhé straně si v klidu vysedává robustní pandí samec. S nezájmem chroupá bambus, když mu potrava dojde, stačí se převalit na bok a natáhnout pracku. Život pandy má do akčnosti hodně daleko.

Když se řekne panda velká, většině populace okamžitě vytane na mysl Čína. Asijská velmoc totiž roztomilého savce používá jako národní symbol, objeví se na mincích nebo jako součást pekingské olympiády v roce 2008.

Pořád samý bambus

Tamní obyvatelé chovají zvířata ve velké vážnosti, taková císařovna vdova Bo (?-155 př. n. l.) se dokonce nechá pohřbít s pandí lebkou.

Západní civilizace se o existenci zvláštního zvířete dozví až v březnu 1869 a to skrze francouzského misionáře Armanda Davida (1826-1900). Ten získá černobílou kůži od jednoho z lovců a podivuhodného tvora se pokusí popsat.

A už tehdy jde o zapeklitý úkol, protože jeden tábor ho řadí k medvědům, další zase k mývalům. Až v roce 1985 je definitivně potvrzeno, že urostlý savec přísluší k první skupině.

Akademická obec se ale shodne na označení panda, podle všeho má jít o zkomoleninu sousloví požírač bambusu. A rychle rostoucí rostlina je alfou a omegou pandího života, protože tvoří 99 % jejich veškeré potravy.

Výkonný jedlík

Nepohrdne listy či výhonky. Přestože si pochutnává na rostlinách, její trávicí ústrojí připomíná to, které mají masožravci. Jenže problém nastává, když nakoukne do kalorických tabulek, kde se bambus krčí na spodních příčkách.

Kvůli tomu se pandy cpou prakticky celý den, podle některých zoologů tráví hodování až 16 hodin. Za tu dobu zvládnou spořádat na 60 kilogramů bambusu.

Kdo často baští, musí také často na záchod – to platí i u pand, které si odskočí klidně i čtyřicetkrát během 24 hodin. Na druhou stranu si nemohou udělat pořádné tukové zásoby, a tak se na rozdíl od jiných medvědů neukládají k zimnímu spánku.

Aby se bambus dostal do žaludku, musí se o něj nejdříve postarat chrup. A medvědovitá šelma oplývá stiskem, který by strčil do kapsy i lva! Následně se dostává do akce 42 zubů.

Pozor, jsem nebezpečný!

Panda je doslova hříčkou přírody, protože při svých rostlinných hostinách do sebe denně vsouká kolem 60 miligramů kyanidu (pro člověka je smrtelná dávka 50 mg). Jejich tělo si však na prudký jed zvykne a zčásti ho umí zpracovat.

V sekci zajímavostí najdeme také specifickou kost, která připomíná palec. U pand napočítáme pět prstů a speciální výrůstek, jež slouží k manipulaci s předměty.

Medvěd, jehož dospělí jedinec může měřit až dva metry a váhou v klidu přešvihne stovku, poutá pozornost svým zbarvením. Podle lidových báchorek za něj může smutná událost. Malá dívka ubrání jedno z mláďat, které má tehdy ještě sněhobílou srst.

Rozzuřený levhart však zaútočí na ní, a tak zachránkyně umírá. Zvířata truchlí a na znamení smutku si udělají černá znamení z popela. Ta se pod vlivem slz rozpijí a zvířata si černou barvu rozmažou po celém těle. Netradiční vzor má samozřejmě jiné využití.

Vědci hledají objasnění v tepelné regulaci, další zase přemýšlí nad specifickou obrannou strategií, kdy černobílé zbarvení varuje před nebezpečím.

Prezident v roli kata

To však neodradí některé lovce, a tak zvíře, které se často dožívá až třicítky, umírá kvůli kožešině. Ostatně jedním z prvních Američanů, který pandu provrtá kulkou je někdejší prezident Theodore Roosevelt (1858-1919).

Kvůli tomu jejich populace raketově klesá, na vině je také úbytek přirozeného prostředí, které bychom našli v hornatých oblastech centrální Číny. A ochranu roztomilých medvědů komunisté během třídního boje ignorují.

Až v roce 1963 vzniká národní přírodní rezervace Wolong. Ta má jediný cíl – zastavit pandí vymírání. Jenže… jejich reprodukce není vůbec snadná, protože zvířata jsou plodná jen tři dny v roce, a tak je šance na těhotenství velice malá.

Je však pravdou, že někdy se matkou může stát i dvaadvacetiletá samice! Březost trvá 180 dní a často se pandám narodí dvojčata, ale ještě častěji přežije jen jeden potomek. Matky následně dlouho nejí a raději se věnují svým ratolestem.

Jsou zaznamenány případy, kdy půst trvá celý měsíc. Jde o samotářská zvířata, což potvrzuje chování otců-samců. Do péče se prakticky vůbec nezapojují, a naopak se velice často děje, že svého potomka nikdy nepotkají.

Blýská se na lepší časy?

I díky tomu se pandy ocitají na pokraji vyhynutí a jako mávnutím kouzelného proutku se stávají nejchráněnějším zvířetem světa. Organizace Světový fond na ochranu přírody si medvěda dá dokonce do svého loga.

Časy se však mění, a tak rok 1985, kdy bychom ve volné přírodě našli kolem tisícovky jedinců, je už jen černou vzpomínkou. Dnes se pandám daří a jejich počet je dvojnásobný. Snaha o záchranu jim dokonce zajistí změnu klasifikace. Ze sekce ohrožený druh, získávají označení zranitelný.

Epocha objasňuje:

Slovo panda je také důvěrně známé mezi řidiči, protože v roce 1980 představí italská automobilka Fiat stejnojmenný model. Vůz však nevzdává hold černobílému zvířeti, nýbrž římské bohyni jménem Empanda. Ta bývá často zkracována na prosté Panda.