Již naši předci využívali všechno přírodní, co svou barvou a chutí navozovalo erotickou atmosféru. Ze zkušenosti totiž věděli, že přírodní afrodiziaka mohou zvyšovat libido. Ostatně například některé léčivé rostliny jsou v tomto smyslu doporučovány i dnes…
Kupříkladu v případě máty Arabové věřili, že posiluje mužnost. Není se čemu divit, i dnešní bylinkáři ji doporučují při impotenci. Tuto léčivou bylinku lze rovněž přidávat do koupele, protože má všestranné regenerační účinky.
Destilát z myrty
Myrtu kdysi v Řecku vysazovali u chrámů zasvěcených bohyni Afroditě na památku věnce, který měla na hlavě, když jí Paris daroval zlaté jablko za její výjimečnou krásu.
Dříve se věřilo, že destilát z jejích květů a listů, pramenité vody a bílého vína zkrášluje, navíc smíchaný se sirupem posilujícím činnost srdce vyvolává taktéž i silnou milostnou touhu…
Vzácný šafrán
Šafrán náleží mezi afrodiziaka, která využívali již staří Syřané, Féničané, Arabové i Řekové. Až do dnešních dnů se pak navíc jedná i o velmi cennou kořenící přísadu, protože k získání i malého množství šafránu je potřeba mnoho šafránových květů.
Šafrán byl považován za vhodný lék proti depresím a nechuti na sex. Podle perské tradice prý přímo léčí přílišnou skleslost i smutek, údajně tedy má antidepresivní účinky.
Božská čokoláda
Deprese zahání a podporuje i prožitky vášně a intimity též oblíbená čokoláda. V minulosti čokoládu pili panovníci před návštěvou svých harémů.
Za „božský nektar” považoval nápoj z kakaových bobů už i pravděpodobně první a nejznámější propagátor tohoto nápoje, aztécký panovník Montezuma II., který vládl v letech 1503-1520. Ten pil svůj božský nektar ze zlatých pohárů jako zdroj duchovní energie a rovněž i afrodiziakálních účinků.
V aztécké kultuře se všeobecně jednalo o nápoj pouze pro vyvolené a jeho cena se rovnala ceně zlata.
