Bolesti zad patří mezi nejrozšířenější civilizační choroby, které trápí hlavně obyvatele vyspělých zemí. Během života potrápí bolavá záda zhruba 80 % lidí, asi u 10 % z nich přejdou bolesti do chronického stadia.

Postihují zejména oblast krční, hrudní nebo bederní páteře. Jak se bránit?

Páteř tvoří důležitou oporu lidského těla, drží hlavu i celý trup a umožňuje nám vzpřímený pohyb. Kvůli tomu však zároveň patří mezi nejvíce zatěžované části těla, což se může projevit nepříjemnými obtížemi v podobě bolesti zad.

Mezi hlavní příčiny bolesti zad patří nedostatek pohybu, sedavé zaměstnání, špatné držení těla, nadváha nebo příliš namáhavá aktivita, silné bolesti zad mohou ovšem doprovázet také jiná, závažnější onemocnění.

Tři typy bolesti zad

Páteř člověka zabírá přibližně 35 % tělesné výšky, je tvořena 33 až 34 obratli, mezi kterými se nacházejí měkké meziobratlové ploténky. Páteří probíhá mícha, kterou chrání. Obecně se rozlišují tři typy bolestí zad.

Mezi ty nejhorší patří bolesti vyvolané závažným onemocněním páteře, kdy se jedná o záněty, infekce, zlomeniny či nádory. Pokud dojde při úrazu páteře k porušení míchy či z ní vystupujících nervů, může dojít až k ochrnutí těla.

Páteř může být rovněž stižena nejrůznějšími deformitami, které se vyvinou v průběhu růstu, jakými jsou například skolióza či hyperkyfóza, se kterými mohou být rovněž spojeny bolesti zad.

Bolesti z přetížení i špatného držení těla

Nejčastějším typem bolesti zad jsou ale takzvaně prosté bolesti, které mají obvykle mechanický původ v přetěžování či špatném držení těla. Až 90 % takto postižených pacientů se však uzdraví do 6 týdnů;

nicméně bez trvalé úpravy pracovních návyků či správné volby odpočinku se problém velmi často opakuje.

Posledním typem jsou pak neuropatické bolesti zad, jež jsou způsobené postižením nervových kořenů, jako jsou například výhřezy plotének, zúžení páteřního kanálu nebo útlak nervu. Bolest je při nich ostrá a často vystřeluje do dolních končetin. Jejich náprava je většinou chirurgická.

Akutní versus chronické bolesti

Bolesti zad můžeme rozdělit rovněž podle délky trvání obtíží, a to na akutní a chronické. Akutní bolest zad se většinou soustředí do jednoho místa a bývá zpravidla způsobena přetížením svalů, případně vzniká při výhřezu ploténky. Obvykle do 3 týdnů vymizí.

Chronická bolest zad naopak často trvá déle než 6 měsíců. Způsobuje ji nejčastěji ochabnutí zádových svalů, což vede k omezení hybnosti těla a brnění končetin.

Blokády páteře

Lékaře lidé nejběžněji vyhledají právě s akutní bolestí, která bývá lokální, bez či s vyzařováním do končetin nebo trupu. Bývá spojena s blokádou krční, hrudní nebo bederní páteře, jež si někdy vyžaduje vynucenou, nepřirozenou polohu páteře.

Občas může být bolest zad doprovázena nevolností, zvýšeným pocením či závratěmi. Nejběžnějšími akutními problémy se zády jsou akutní krční blokáda, bolest mezi lopatkami a akutní lumbago.

Přetížení krční páteře

Akutní krční blokáda vzniká zpravidla po náhlém prudkém nekontrolovaném pohybu hlavou, po opakovaném jednostranném přetížení krční páteře, například v důsledku nošení břemen, po celkovém prochladnutí nebo při nevhodné poloze krku a hlavy při spánku.

Poté dojde k funkčnímu postižení krční páteře, které se vedle bolesti projeví omezením pohyblivosti všemi směry a nepřirozeným držením hlavy k jedné straně. Může se objevit i závrať, nevolnost, zvracení a zvýšené pocení.

Bolest mezi lopatkami

Dalším bolestivým akutním onemocněním zad je blokáda hrudní páteře, která nejčastěji vzniká v její horní, pohyblivější části (přechod mezi krční a hrudní páteří), případně v přechodu mezi hrudní a bederní páteří.

Příčinou blokády je často nevhodné držení těla při práci, mechanické přetížení, prudký pohyb do rotace nebo nevhodná poloha při spaní. Nejčastějším projevem bývá bolest mezi lopatkami, případně při dýchání, může vyzařovat do ramen či šíje.

Starý známý houser

Lumbago (neboli houser či ústřel) je pak akutní blokádou v oblasti bederní páteře, často se objevuje po náhlém předklonu s rotací nebo po prudkém zvednutí těžkého břemene z předklonu do záklonu.

Typická je těžká blokáda s poruchou držení do vynucené polohy v předklonu, omezení až nemožnost určitých pohybů, zejména do rotace, spojených s bolestí. Někdy je přítomná chůze s lehkým vybočením na jednu stranu.

Může se vyvinou i v důsledku dlouhodobého držení ve vynucené poloze, například při jízdě autem, při nadměrné fyzické práci, prochladnutí či podklouznutí.

Přetížené svaly, zablokované klouby a vyhřeznuté ploténky

U těchto akutních blokád vzniklých náhlým prudkým pohybem jsou typická natržení nebo natažení svalových vláken, blokády kloubů, někdy i s výraznějším poškozením, prudkým pohybem může dojít i k vyklenutí či vyhřeznutí meziobratlové ploténky.

Svalové spazmy postihují hlavně ochablé a nedostatečné zatěžované svaly podél páteře. Zdrojem bolesti je pak lokální otok s doprovodnými změnami.

Léčba klidem na lůžku

K léčbě těchto akutních bolestí doporučují lékaři krátkodobý klid na lůžku, i když obecně doporučovaný při bolestech zad není. Na přechodnou dobu lze používat i krční límec.

Následně by se měl pacient postupně zapojit do běžných denních činnost, a postupně zvyšovat zátěž, s vynecháním zatěžujících činností.

Při výrazných bolestech jsou předepisována i farmaka k jejich zmírnění, nejčastěji ta s obsahem paracetamolu, případně nesteroidní antirevmatika.

Obstřiky a rehabilitace

Často používanou metodou v případě akutní lokalizované bolesti jsou i obstřiky. Akutních obtíží se pacienti obvykle zbaví do 2-4 týdnů.

Následně je jim doporučena léčebná rehabilitace, která napomáhá obnově pohybových funkcí, zároveň pomáhá měnit zažité, nesprávné pohybové stereotypy. Doprovodným řešením jsou i rehabilitační masáže a zvýšení pohybové aktivity.

Nervy v ohrožení

Dalším typem bolesti zad jsou ty s potenciálním ohrožením nervového systému. Sem se řadí například vyklenutí či výhřez meziobratlových plotének. K tomu může opět dojít v oblasti krční, hrudní či bederní páteře.

K vyklenutí ploténky dojde často nevhodným pohybem a provází jej i útlak nervů v páteřním kanálu. Je to doprovázeno intenzivní, bodavou bolestí prostupující celým tělem.

Výhřez ploténky

K výhřezu dochází ve chvíli, kdy praskne vazivový prsten a rosolovité jádro ploténky je vytlačeno do okolního prostoru. To může vést ke zúžení míšního kanálu nebo dráždění a utlačování nervových kořenů, které vystupují z míchy ven.

Postižení kořene se projeví intenzivní bolestí vyzařující do prstů horních či dolních končetin, která nereaguje na léčbu analgetiky. Zvednutí natažené nohy vleže tak vyvolá ostrou bolest zad. Je snížena i citlivost končetin či jejich svalová síla.

U míšní komprese se rovněž objevuje porucha citlivosti končetin, svalové oslabení a zhoršení chůze, vyskytnout se mohou i bolesti kolem páteře.

Léčba vyhřezlé ploténky

Výhřez ploténky se nejprve léčí konzervativně, tedy za pomocí klidu na lůžku, podáváním analgetik a rehabilitací.

Pokud tato léčba není úspěšná, případně se projevy zhoršují, přistoupí se k operaci vyhřezlé ploténky, při které se odstraní vyhřezlá hmota a také volné zdegenerované části ploténky, aby nedošlo k opakovanému vyhřeznutí.

Rehabilitace do úplného zahojení pak může trvat i několik měsíců. Možná je i léčba laserem, která je vhodná pro ty pacienty, u kterých na páteři zatím nedošlo k degenerativním změnám, ale konzervativní léčba nezabírá.

Syndrom kauda hrozí ochrnutím

Nejproblematičtější je výhřez ploténky v oblasti bederní páteře, kde se může rozvinout syndrom kauda. Pro něj jsou typické silné bolesti v bedrech spojené s postižením dolních končetin.

Bolest vystřeluje do boku a do hýždí, postupuje po zevní straně stehen až do zadní části lýtek, někdy dokonce až k chodidlům. Bolesti se zhoršují při zakašlání, kýchnutí či tlačení na stolici.

Často je provázena slabostí svalů a poruchami jejich hybnosti a citlivosti, což vede k problémům s chůzí. Pokud je narušena také dolní část míchy, mohou se v důsledku poruchy svěračů objevit potíže se zadržením močení a stolice. V nejhorším případě hrozí i ochrnutí.

Chronické bolesti mohou značit revma či nádor

Dlouhodobé bolesti zad se pak z řady nemocných objevují plíživě, bez jasné příčiny. Velmi obtížně a pomalu pak odeznívají.

Někdy je přítomna hypermobilita páteře či dalších nosných kloubů, u některých pacientů bývá bolest dávána do souvislosti s psychickými obtížemi, například s úzkostí, depresí či lékovou závislostí.

Dlouhodobé bolesti mohou provázet revmatologická onemocnění, například Bechtěrevovu nemoc či revmatoidní artritidu, mohou být i průvodním znakem metastatických nádorových onemocnění páteře.

Jednat se může i o osteoporózu, řídnutí kostí, zejména je-li provázena frakturami obratlů.

I v takovém případě je proto vhodné vyhledat péči lékaře.