Domů     Francouzská koruna stála Jindřichovi IV. za změnu víry
Francouzská koruna stála Jindřichovi IV. za změnu víry

Jindřich IV. Navarrský z rodu Bourbonů je vychováván jako budoucí dědic Navarrského království, které mu také po smrti matky Jany III. v roce 1572 spadne do klína. Jeho ambice ale míří mnohem dál. Chce sáhnout i po významnější, francouzské koruně.

Cesta k ní ale rozhodně nebude jednoduchá – Jindřich IV. Navarrský (1553–1610) je totiž protestant. Ve Francii už od 60. let 16. století probíhají urputné boje mezi katolíky a hugenoty.

Královna Kateřina Medicejská (1519–1589) se neustále snaží o smír mezi oběma znepřátelenými náboženskými tábory, ale marně. Až po sjednání mírové smlouvy 8. srpna 1570 v Saint Germain se zdá, že by se vyhrocená situace mohla uklidnit.

Hugenoti mohou od této chvíle sloužit svoje mše na vybraných místech v zemi. Celkem jich je 24. Navíc kontrolují čtyři důležité francouzské pevnosti včetně La Rochelle. „Žijme spolu jako bratři, přátelé a spoluobčané,“ vyzývá převratný dokument.

Nový smír má navíc 18. srpna 1572 stvrdit i sňatek protestanta Jindřicha IV. Navarrského s Kateřininou dcerou, katoličkou Markétou z Valois (1553–1615).

reklama

Velké naděje na získání francouzské koruny si Jindřich ale v tuto chvíli dělat nemůže, i když si bere královskou dceru a je přes devět minulých generací příbuzný s francouzským panovníkem Ludvíkem IX. Svatým (1214–1270). Markéta má totiž v době svatby tři bratry, kteří jsou přímými následníky trůnu.

Pařížský pomník Jindřicha IV. u mostu Pont neuf zničili francouzští revolucionáři. FOTO: Jean-Baptiste Lallemand/Creative Commons/CC BY 3.0
Pařížský pomník Jindřicha IV. u mostu Pont neuf zničili francouzští revolucionáři. FOTO: Jean-Baptiste Lallemand/Creative Commons/CC BY 3.0

Chvilkový triumf

Svatební veselí se promění v krvavá jatka. Během oslav je zraněn protestantský vůdce Gaspar de Coligny (1519–1572). „Hugenoti to nenechají bez pomsty,“ míní Kateřina a pravděpodobně se rozhodne zaútočit jako první.

Zburcovaní katolíci v noci z 23. na 24. srpna 1572 napadnou nejprve admirála Colignyho. Ubodají ho a tělo svrhnou z okna. Následně se vydávají na vražednou pouť Paříží. Umírají další protestanté.

„Je těžké říci, kolik jich zahynulo, ale jednalo se nejméně o 3000 lidí v Paříži a několikrát více obětí v celé Francii,“ uvádí současný britský historik Stephen Tomkins. Kateřina jako královna-matka tím ale příliš nezíská.

„Po chvilkovém triumfu Kateřiny Medicejské, domnívající se, že smrtí protestantských vůdců je uťata hlava celé straně, po blahopřáních katolických mocností (včetně Španělska) a blahopřání papežově nastupuje hořké rozčarování,“ popisuje situaci francouzský historik Georges Livet (1916–2002). Masakr vejde do dějin jako bartolomějská noc.

Jindřich I. de Guise je zavražděn. FOTO: Musée Carnavalet/Creative Commons/Public domain
Jindřich I. de Guise je zavražděn. FOTO: Musée Carnavalet/Creative Commons/Public domain

Následníci umírají

O dva roky později umírá na tuberkulózu král Karel IX. (1550–1574). Na trůn místo něj nastupuje další z Jindřichových švagrů Jindřich III. (1551–1589).

„Při své korunovaci jsem přísahal, že zde strpím jenom jedno náboženství, a to katolické,“ prohlašuje nový panovník.

Když o deset let později umírá na malárii jeho mladší bratr František, vévoda z Anjou (1555–1584), zůstává Jindřich III. posledním mužským příslušníkem vládnoucí dynastie Valois.

Vzhledem k jeho přinejmenším diskutabilní sexuální orientaci se zdá velmi nepravděpodobné, že by ještě zplodil dědice, tudíž novým následníkem trůnu by nyní měl být Jindřich Navarrský. „Ten kacíř?

Nikdy!“ Nemůže to však katolík Jindřich III. přenést přes srdce a tzv. Namurským ediktem vylučuje svého švagra a Markétina manžela z následnictví francouzského trůnu.

Jindřich III. za vraždu vévody de Guise zaplatí životem. FOTO: Attributed to Jean de Court/Creative Commons/Public domain
Jindřich III. za vraždu vévody de Guise zaplatí životem. FOTO: Attributed to Jean de Court/Creative Commons/Public domain

Rivala vezme na milost

Při představě protestantského krále ve Francii se otřásají nevolí také španělští Habsburkové a v Paříži si přikládají vlastní polínko do ohně. I kvůli nim Jindřich III. roku 1585 nejspíš vydává zmíněný dokument. „Jindřich Navarrský je zbaven veškerých práv.

Bulou z 9. září ho Sixtus V. (papež – pozn. red.) zbavuje království navarrského a pochopitelně i práva na francouzskou korunu,“ líčí události Livet. O slovo se nyní hlásí vůdce Katolické ligy Jindřich I. de Guise (1550–1588).

I on by rád usedl na francouzský trůn. Chce ovládnout Paříž. Jindřich III. zvolí jednoduchou cestu, jak se soka zbavit. 23. prosince 1588 nechává vévodu de Guise zavraždit. Okamžitě si tím ale znepřátelí všechny katolíky v zemi. Paříž před ním zavírá své brány.

Najednou je mu dobrý i odvěký rival. Na pomoc si král povolává právě Jindřicha IV. Navarrského. Společně metropoli oblehnou.

Jindřich IV. u Amiens v roce 1597. FOTO: François Ansart/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Jindřich IV. u Amiens v roce 1597. FOTO: François Ansart/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Paříž stojí za mši

Za vraždu vévody de Guise Jindřich III. zaplatí krutou daň. 1. srpna 1589 se pod záminkou s falešnými listinami ke králi přitočí dominikánský mnich Jacques Clément (1567–1589) a v nečekané chvíli mu probodne břicho.

Umírající panovník ještě stihne za svého nástupce označit muže, kterému právo na francouzský trůn původně upřel. Než následující den Jindřich III. vydechne naposledy, Francie zná svého nového panovníka. Je jím Jindřich IV. Ovšem francouzští katolíci zuří.

Katolická liga nového krále ještě notně potrápí, než ji vojensky zlomí. Čím dál víc si Jindřich IV. uvědomuje, že aby byl králem všech Francouzů, musí se přizpůsobit většině. A ta je samozřejmě katolická.

„Jako hlava navarrského rodu byl Jindřich hugenot, jako francouzský král ovšem shledal, že je nutné, aby přijal katolicismus,“ píše současný britský historik Paul Johnson. „Paříž stojí za mši,“ prohlásí tehdy údajně Jindřich IV.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
lifestyle
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich […]
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz