Žijeme v digitálním věku a bez počítačů a mobilních telefonů si svět už vlastně vůbec nedokážeme představit. Opravdu nám ale pomáhají úplně ve všem, nebo bychom si na ně přece jen měli dát trochu pozor?
Stále více profesí je dnes založeno na práci s počítačem, což ve většině případů znamená dlouhé sezení u stolu a zírání do obrazovky.
Asi není těžké odhadnout, že to na naše tělo klade úplně jiné nároky než pestřejší práce, při které se pohybujeme nebo alespoň častěji měníme polohu.
1. Počítač
Všechny problémy začínají na židli
Zdálo by se, že zdravotní obtíže způsobuje dlouhodobé sezení před monitorem. Mnoho chyb ale napácháme už v okamžiku, kdy k počítači usedneme. Naše pracovní místo totiž možná není takové, aby našemu tělu neškodilo.
Stojí za to zamyslet se nad takovými samozřejmostmi, jakými je nastavení židle, uspořádání předmětů na pracovním stole, osvětlení a podobně.
Kouzlo pravých úhlů
Požádejme kolegu, aby si nás prohlédl nebo vyfotografoval ve chvíli, kdy u počítače sedíme a pracujeme. Pak nejspíš odhalíme pár prohřešků proti zdravému posedu.
Nohy v kolenou by měly být ohnuty v pravém úhlu, chodidla položme na zem celou plochou a pravý úhel dopřejme i místu mezi stehny a trupem. A do třetice pravý úhel: ten by mělo svírat předloktí a nadloktí.
Loket má být mírně nad rovinou klávesnice, správnou výšku musíme najít také pro stolní desku. Příliš vysoká přispívá k namáhání zápěstí, příliš nízká nás zase nutí se hrbit.
A pokud snad je váš pracovní stůl vybaven vysouvací podložkou pod klávesnici, můžete se vsadit, že ta rozhodně ve správné výšce nebude.
Na židli jen s polštářkem
O spoustě našich zdravotních neduhů rozhoduje židle. Dlouhodobé sezení není pro člověka vůbec přirozené, a když už se bez něj neobejdeme, snažme si ho alespoň co nejvíce zpříjemnit. Správné nastavení výšky sedáku je základem, ale není to všechno.
Prospěšné je například vypodložení v oblasti beder. Některé židle jsou vybaveny nastavitelným vypodložením, postačí ale vložit na příslušné místo třeba malý polštářek.
Podepření pak fixuje správnou polohu těla a ulehčuje požadovaný vzpřímený sed, který co nejméně namáhá svaly kolem páteře.
Co je malé, to se zvětší
Také monitor rozhodně není předmětem, který přineseme a postavíme na stůl. Měli bychom pečlivě měřit, do jaké vzdálenosti a výšky ho umístit. Od očí by měl být ideálně vzdálen 40 až 70 centimetrů a horní okraj monitoru patří do výšky očí.
Posuneme-li ho výš nebo níž, projeví se to na našem posedu a stěžovat si začnou různé partie v čele s krční páteří. Dbejme také na to, abychom se k obrazovce nenakláněli, pokud si na ní chceme prohlédnout něco menšího. Tím opět přetěžujeme krční páteř. Počítač přece nabízí možnost cokoliv zvětšit.
Nestyďte se slzet!
Zanedbatelná není ani orientace celého stolu. Monitor by měl být postaven kolmo k oknu. Pokud budeme sedět k oknu čelem nebo zády, dočkáme se oslnění nebo naopak rušivých odlesků a svým očím tím určitě neprospějeme.
Oči ostatně při práci s počítačem trpí možná nejvíc. Měli bychom jim často dopřát odpočinek, občas odvrátit pohled a zaostřit na něco jiného.
A také používat oční kapky, protože při práci mají oči tendenci mrkat méně, než je potřeba pro správné zvlhčování čočky.
Nojo, ale co když…
Samostatnou kapitolou je otázka negativního vlivu elektromagnetického záření. Často můžeme číst o škodlivosti počítačů a mobilních telefonů.
Zda opravdu elektronika oslabuje naši imunitu či přispívá k rozvoji rakoviny, depresí a dalších poruch, to odborníci dosud jednoznačně nerozhodli. Předběžná opatrnost ale při čekání na přelomovou vědeckou studii patrně nemůže nic zkazit.
2. Mobilní telefon
Nová doba přináší nové nemoci
Také mobilní telefon, samozřejmost posledních desetiletí, s sebou kromě výhod přináší i řadu komplikací. Ovlivňuje totiž naše zdraví, a to jak fyzické, tak duševní. Málokdo by čekal, že tak drobný předmět může mít zásadní vliv na celé tělo.
Uvědomme si ale, že při upírání pohledu na displej máme zpravidla nepřirozeně skloněnou hlavu, což zatěžuje krční páteř. Vždyť kolik lidí má třeba během jízdy v metru nebo b tramvaji takhle hlavu svěšenou k mobilu ve svém klíně!
Odborníci dokonce již pojmenovali nežádoucí zdravotní důsledky takového chování jako „esemeskový krk“. Mobil bychom měli raději držet mírně pod úrovní očí.
Palcem problémy jen začínají
Používání mobilních telefonů už s sebou přináší i zcela nové, dříve neznámé zdravotní komplikace. Zrodila se například tendinitida neboli nemoc palce. Projevuje se opuchnutím šlachy v palci. Vždyť co jen tím palcem na displeji vyťukáme písmenek!
Právě ti, kteří tráví s mobilem nejvíce času, jsou také v největším ohrožení. Tendinitida může pak vyústit v osteoartrózu, tedy onemocnění celého kloubu.
Pokud pociťujete nepříjemné bolesti v palci, omezte psaní na mobilu na minimum nebo se přinuťte držet přístroj v jedné ruce a do klávesnice ťukat ukazováčkem druhé ruky. Nebudete sice vypadat tak cool, ale palec dostane šanci zregenerovat.
Nechte mobil spát
Mobilní telefony mohou ale mít i nepříznivý vliv na náš spánek. Podle výzkumů má 80 procent uživatelů u sebe mobil i v noci, polovina ho pak používá i jako budík.
Příslušné studie dokazují, že existuje přímá souvislost mezi kvalitou spánku a používáním smartphonu přes usnutím. Je tedy nejlepší nechat mobil ve vedlejší místnosti nebo ho vypnout.
Když už jsme se zmínili o výzkumech, přidáme ještě výsledek dalšího, který proběhl ve Spojených státech. Podle něj 90 procent lidí používá digitální zařízení nejméně dvě hodiny denně, 60 procent nejméně pět hodin denně. To už je dostatek prostoru pro zdravotní komplikace.
Digitálně unavené oči
V posledních letech se začíná stále více hovořit o takzvané epidemii digitální únavy zraku.
Tvoří se kombinací strnulého pohledu, omezením mrkání a nadměrným jasem sledovaného předmětu a projevuje se přetížením nitroočních svalů starajících se o ostření a podrážděním povrchu oka kvůli nedostatku zvlhčení slzami.
Hrozí digitální únava i vám? Pak u sebe možná odhalíte některé z příznaků, kterými jsou únava očí, podrážděná víčka, zhoršené zaostřování na blízko či rovnou rozmazané vidění. Připojit se může i bolest hlavy.
