Sériový vrah a nekrofil Edmund Kemper se nezastaví před ničím. Už v 15 letech zabije své prarodiče, pak šest stopařek, a nakonec svou matku a její přítelkyni. Po dopadení pro sebe žádá trest smrti, ale je odsouzen pouze na doživotí.
Celým jménem Edmund Emil Kemper III. (*1948) se narodí v městečku Burbank, kousek od kalifornské metropole Los Angeles. Jako dítě vyniká ve škole a vůbec se vyznačuje mimořádnou inteligencí.
Zároveň se u něj už v raném věku začínají projevovat nebezpečné charakterové rysy, jako je asociální a psychopatické chování, které se odráží nejprve v krutosti vůči zvířatům.
Náctiletý kočkovrah
Když je Edmundovi 13 let, začnou se jeho násilné projevy stupňovat. Svojí malou kočku, kterou má jako domácího mazlíčka, brutálně ubodá. Několik dalších zvířat zkouší pohřbít zaživa a pak je znovu vykopává, aby je – pokud ještě žijí – mohl dále mučit.
S panenkami své sestry dělá podivné sexuální rituály a své okolí děsí temnými fantaziemi. Jeho sourozenci mu to oplácí – starší sestra ho jednou shodí do bazénu, i když neumí plavat, a malý Edmund téměř utone.
Jindy do něj zase strčí takovým způsobem, že tak tak nespadne pod projíždějící vlak. To všechno v Edmundovi posílí jeho psychopatické směřování.
Matka alkoholička
Edmund bezmezně miluje svého otce, Edmunda Emila Kempera Jr. Když se rodiče v roce 1957 rozvedou a Edmund je svěřen do péče matky, je to pro něj katastrofa. A nutno říci, že k tomu má i dobré důvody.
Jeho matka Clarnell je násilnická alkoholička, která ho bez ustání uráží, ponižuje a verbálně na něj útočí. Často musí spát v zamčeném sklepě, protože se matka údajně domnívá, že by mohl znásilnit svou mladší sestru.
Nešťastný North Folk
V roce 1963, když je Edmundovi 15 let, uteče z domova a vydá se hledat svého otce. Když ho najde, následuje další rána. Otec se znovu oženil a má už jiného syna. Nechá ho sice u sebe chvíli bydlet, ale pak ho pošle zpět za matkou.
Ta ho ovšem odmítne přijmout zpět do svého domu a pošle ho místo toho k jeho prarodičům. Ti žijí na velké farmě v kalifornské osadě North Folk.
Edmund své prarodiče nenávidí, později vypoví, že jeho dědeček byl v jeho očích senilní a babička z nich obou dělala hlupáky.
Sejmul ho, aby nebyl naštvaný
V srpnu roku 1964 se Edmundova nenávist vystupňuje. Jeho babička sedí v kuchyni a pracuje na své další knížce pro děti, když se najednou strhne hádka.
Edmund si tentokrát nenechá nic líbit a v závěru rozepře vytáhne zbraň a svou babičku chladnokrevně střelí do hlavy. Když se jeho dědeček vrátí z nákupu, čeká na něj se zbraní a zastřelí i jeho. Pak zavolá své matce a řekne:
„Chtěl jsem prostě vědět, jaké to bude zastřelit bábu. Dědka jsem sejmul, protože by kvůli tomu byl naštvaný.“
Monumentální kolos
Protože je mladistvý, je Edmund poslán na psychiatrické oddělení místní nemocnice, kde si střídavě s vězením pro mladistvé odpykává trest. Tady se velmi spřátelí se svým ošetřujícím psychologem, a dokonce se stane jeho asistentem.
Při testech je mu zjištěno mimořádně vysoké IQ. Propuštěn je po méně než pěti letech. V té době, v čerstvých 20, je z něj monumentální postava – měří přes dva metry a váží 130 kilo.
Psychologové a psychiatři si myslí, že se uzdravil, a tak je po propuštění jeho záznam v rejstříku smazán. Brzy si najde práci u kalifornské veřejné dopravy.
Nešťastné studentky
Několik let po propuštění ale u Edmunda vygradují jeho psychické problémy a temné fantazie, které díky své inteligenci dokázal před lékaři skrývat. A začne vraždit. Často využívá vraždění jako způsob odreagování poté, co se pohádá s matkou.
Do svého auta láká mladé stopařky, odváží je na opuštěné místo a tam je ubodá, nebo zastřelí. Ještě větší zvrhlosti se dějí ale po jejich smrti. Mrtvá těla odváží k sobě do bytu, pitvá je a na tělech a nejraději na useknutých hlavách se sexuálně ukájí.
Sex s useknutou hlavou
Jeho první dvě oběti jsou Mary Ann Pesceová (1954–1972) a Anita Luchessa (1954–1972). Obě 18leté studentky z Kalifornské státní univerzity. Edmund na ně narazí, když stopují, a vláká je k sobě do auta. Pak je zaveze na opuštěné místo a vrhne se na ně.
Škrtí je a bodá nožem. Proti jeho dvěma metrům a téměř 140 kilům nemají drobné dívky vůbec žádnou šanci. Jejich těla pak naloží do kufru svého auta a odveze si je domů.
Tam si nahé dívky vyfotí, jejich těla rozseká, rozdělí do plastových pytlů a zaveze je do hor. S useknutými hlavami provozuje hrůzný nekrofilní orální sex.
Hlava na zahrádce
Mladičká Aiko Koo (1957–1972) v září 1972 stopuje, protože jí ujel autobus, který ji měl dovézt na taneční hodinu. Tam už nikdy nedojede.
Cestou ji totiž nabere Edmund, zaveze ji na opuštěné místo, tady ji pod pohrůžkou pistolí donutí vystoupit a pak se na ni vrhne a vlastníma rukama ji uškrtí. Pak znásilní její mrtvé tělo. Podobný osud potká studentku Cindy Schallovou (1954–1973).
Edmund ji opět nabere na stopu a v odlehlém lesním zákoutí ji zastřelí. V kufru svého auta její tělo odveze do domu své matky a tam ho rozseká na kousky. Useknutou hlavu zakope na zahrádce a nastaví ji přitom tak, aby se dívala jeho matce do oken. Přijde mu to totiž vtipné.
Poslední mrtvé studentky
Poslední dvě studentské oběti zvrhlého vraha jsou Rosalind Thorpeová (1949–1973) a Alice Liuová (1950–1973). Naloží je do auta na univerzitě s tím, že je zaveze, kam budou potřebovat. Sotva ale opustí univerzitní pozemek, otočí se na ně a zastřelí je.
Mrtvá těla pak naaranžuje na zadní sedačce svého vozu a několikrát je sexuálně zneužije. Pak je rozseká na kousky a nahází do rokle nedaleko San Francisca.
Z hlavy terč na šipky
Na Velký pátek roku 1973 dostoupí Edmundova nenávist k matce vrcholu. Mezi oběma se odehraje bizarní slovní výměna. Matka sedí na posteli a čte si knihu. Edmund k ní přijde a říká:
„Předpokládám, že tady budeš chtít sedět celou noc a povídat si.“ Matka jen odvětí: „Ne, dobrou noc.“ A Edmund ji beze slova umlátí kladivem. Pak jí usekne hlavu a také s ní provozuje nekrofilní orální sex. Nakonec si ji pověsí jako terč pro házení šipek.
Udá se, protože není v rádiu
Když se dostatečně pobaví s mrtvým tělem své matky, pozve si do domu její nejlepší kamarádku, kterou také nesnáší. Sally Hallettovou (1914–1973) uškrtí hned po příchodu. Pak nasedne do auta a ujíždí pryč.
Jakmile se ráno z rádia nedozví o vraždách, sám zavolá policii. Ta si nejprve myslí, že si dělá legraci, ale když požaduje na telefon důstojníka, kterého osobně zná, dojde policistům, že to myslí vážně. Edmund pak čeká v autě, až si pro něj policisté přijedou.
Ve vězení nemlčí
Soud Edmunda shledá vinným z osminásobné vraždy. Sám vrah pro sebe požaduje trest smrti, ale protože ten je v té době dočasně neudělovaný, skončí s doživotím. Ve vězení žije dodnes a údajně si nepřeje být propuštěn z obavy, že by své zločiny opakoval.
Během svého uvěznění dává řadu rozhovorů a je to údajně on, kdo inspiruje postavu vraha z románu Mlčení jehňátek.
