Nechat po sobě nějaké svědectví, takové puzení má v sobě člověk už v dávném starověku. A tak se pokouší psát. Rodí se první nejstarší písma na světě. Kde a za jakých okolností vznikla?
Až do objevu olmécké desky u Cascajalu se za nejstarší písmo na americkém kontinentu považoval pečetní váleček objevený v mexickém státě Tabasco. Stáří nálezu z roku 2002 odborníci odhadují na 2500 let.
Jde ale spíše o symbolické obrázky než písmo v dnešním smyslu slova. Nejstarší písmo na světě tvoří sumerské piktogramy. Používaly se před 5400 lety na území dnešního Iráku. Jazykovědci se domnívají, že jde o předchůdce klínopisu.
Možná ale historie písma sahá ještě dál. Bulharský archeolog Nikolaj Ovčarov publikoval nález hliněné destičky s pěti symboly, staré 7000 let.
Čínští archeologové prý v 8500 let starých hrobech zase objevili želví krunýře s vyrytými symboly připomínajícími nejstarší čínské písmo.
Když se král opakuje
Dávná civilizace Sumerů, žijící mezi řekami Eufrat a Tigris, nám po sobě zanechala hliněné tabulky vyplněné podivnými zápisy. Na počátku klínového písma stály v době kolem roku 4000 př. n. l. stylizované obrázky, které se postupně měnily ve slova a slabiky.
Vědci si s jejich rozluštěním dlouho lámali hlavu. První úspěch slaví teprve roku 1802 německý profesor Georg Grotefeld (1775–1853), který si v textu všimne častého výskytu určitých skupin znaků. Jde o titul panovníka za jménem?
K rozluštění hádanky potřebuje znalosti historie i kombinační schopnosti. Když přečte dva řádky textu „Xerxes, velký král, král králů, syn krále Dareia, Achajmenovec“, prožívá triumf. S pouhými 13 identifikovanými znaky ale zůstane na začátku dlouhé cesty.
Větší štěstí má až Angličan Henry Rawlinson (1810–1895), jenž v roce 1846 dešifruje skalní poselství krále Dareia I. z Behistúnu v Íránu.
Dávný text jako rukojmí
Základ staroegyptské vzdělanosti tvoří přibližně 1000 obrázkových hieroglyfů. A to už je celkem dost i na samotné Egypťany. Proto v průběhu věků přistoupí ke zjednodušení celé soustavy.
Jednodušší hieratické (kněžské) písmo má cca 600 znaků, démotické (lidové) písmo ze 7. století př. n. l. pak slouží v praktickém životě. Už se také píše na papyrus a kdo by se chtěl zdržovat složitou technikou?! Hieroglyfy dlouho odolávají snahám o rozluštění.
Průlom přináší teprve rok 1799, kdy Napoleonovi vojáci naleznou v nilské rosettské deltě 1,5 metru vysokou čedičovou desku. Kromě řeckého nápisu obsahuje text dvěma neznámými písmy.
Objev okamžitě vzbudí takový zájem, že po Napoleonově porážce je jeho vydání Angličanům dokonce podmínkou kapitulace! Francouzi se ale brání, proto Angličané desku nakonec odkoupí.
V roce 1822 přichází francouzský archeolog Jean-Francoise Champollion (1790–1832) hieroglyfům na tzv. Rosettské desce na kloub.