Opičí sameček makaka dlouhoocasého se dožil pouhých 10 dní, přesto jeho existenci zaznamenal celý svět.

Ačkoliv už na první pohled působil neobvykle, skutečně pozoruhodný byl až hluboko pod zeleně fluoreskující kůží – jeho orgány a tkáň se vyvinuly ze dvou geneticky odlišných embryí.

O svém objevu informovali vědci vědcům z Čínské akademie věd v Pekingu 9. listopadu 2023 v časopise Cell.

Jeden z 206

V rámci experimentu odebrali laboranti embryonální kmenové buňky ze sedmidenních opičích blastocyst.

Z nich vypěstovali několik různých linií kmenových buněk a označili je zeleným fluorescenčním proteinem, aby bylo později možné rozlišit, které buňky pocházejí z jaké opice.

Vybranou podskupinu následně vpravili do 206 opičích embryí a 74 z nich implantovali 40 samicím. Z výsledných 12, které se uchytily, skončila čtyři potratem a šest živě narozenými mláďaty.

Jen u jednoho živého opičího samečka se ale silně projevila přítomnost zeleně obarvených dárcovských buněk. Sytě zelené oči, nažloutlé konečky prstů i ocas naznačovaly jediné – jednalo se z velké části o chimérického jedince.

Analýza ukázala, že dárcovské buňky byly v 26 vzorcích tkání přítomny z 21 až 92 %, přičemž průměr činil 67 %. Zformovaly se přitom do složitých orgánů v celém těle a začlenily se také do pohlavních buněk.

Věda za hranou?

Schopnost vytvářet opičí chiméry by potenciálně mohla vést nejen k pěstování lidských orgánů, ale hlavně ke vzniku opičích modelů nemocí.

Dárcovské kmenové buňky lze geneticky upravovat, výzkumníkům se tak do budoucna otevírá možnost testovat určité následky onemocnění přímo na opičích modelech, testovat léky nebo vyvíjet nové terapie.

Problém, který zbývá vyřešit, je nízká životaschopnost zvířecích chimér. Také novorozený makak v čínské laboratoři začal po 10 dnech z neznámých důvodů jevit známky podchlazení a respiračního selhání a musel být utracen.

Nelze nakonec opomenout ani další překážku dalšího výzkumu, a to otázku, nakolik je vytváření mezidruhových chimér vůbec etické.