Langobardi v 5. století proti proudu Labe projdou Čechami a zastaví se na Moravě. Roku 568 odsud odejdou a dorazí až do severní Itálie. A co je pro nás nejvýznamnější? Kolem roku 500 už v Čechách sídlí Slované! Je jich málo a doklady o nich jsou řídké.
Za nejstarší nejspíše můžeme považovat zmínku byzantského dějepisce Prokopia (*490), který roku 512 píše o přesunu germánských Herulů z jihu na sever, tedy z Podunají do Skandinávie. Táhli „přes všechny slovanské národy“.
Přitom nemohli minout Čechy. Odkud k nám Slované ve skutečnosti dorazili? Jedna teorie tvrdí, že přišli nejspíš z Pripjaťských mokřin na hranicích dnešního Běloruska a Ukrajiny. Druhá teorie se přiklání k jejich příchodu z oblasti středního Podunají.
České prameny ze středověku a novověku mluví o příchodu z jihu, tedy o druhé variantě. Popohnat je k cestě mohla i přírodní katastrofa.
V této souvislosti se zmiňuje silný výbuch neznámé sopky v roce 536 (podle historiků mohlo jít o nějakou islandskou sopku nebo indonéskou Krakatou, ale také o Ilopango ve středoamerickém Salvadoru nebo Rabaul v Melanésii).
Římský filozof Cassiodorus (488‒583) říká, že „Slunce se stalo matným po téměř celý rok tak, že plodiny zašly v nevhodném čase.“ Hlad mohl rozpohybovat velké masy lidí.
6 bratrů, nebo rovnou 6 kmenů?
Lech, mladší Čechův bratr, podle pověsti putuje dál a dává znamení kouřem z ohně, kde se usadil. Autor Dalimilovy kroniky tvrdí, že Čech má ale bratrů hned šest. Jde však nejspíš o symboliku slovanských kmenů.
V roce 845 je v Řezně pokřtěno 14 předáků slovanských kmenů, žijících v české kotlině. Kníže Čechů, kterým je Hostivít, ale chybí.
Od dob praotce (asi 6. století) mohlo dojít větvením z původních šesti kmenů až na celkem 14. Které kmeny patřily mezi původních šest? Zličané na Kouřimsku, Charváti, Lučané na severozápadě.
Připadají v úvahu i Pšované na Mělnicku, Lemuzi v Podkrušnohoří a Doudlebové na jihu.
Ideální kopec a poctivý hrob
Proč si první usedlíci pro rozhled vybrali právě horu Říp? V 6. a 7. století stojí osamělá uprostřed roviny. Lze z ní dohlédnout až k současné Kadani, Nymburku, Krušným horám a Praze, což byly nejzazší hranice tehdejšího osídlení.
Až do 9. století je všude jinde jenom hustý, neprostupný les. Praotce Čecha prý pohřbili ve Ctiněvsi, obci na úpatí Řípu. Tvrdí to kronikář Václav Hájek z Libočan (†1553).
Píše dokonce, že v místech jeho posledního odpočinku vzniká později vesnice, které „pro poctivost toho hrobu Ctinoves jméno dali“. V jeho kronice se vyskytuje i obrázek pohřbu, který na první pohled odhaluje podvod.
Pohřební truhla, ve které má být nebožtík uložen, je až křesťanskou vymožeností. Pohanští Slované pohřbívali mrtvé žehem nebo do mohylové hrobky. Na to ale Václav Hájek v zápalu tvorby zapomíná. U Ctiněvsi se ani žádná mohyla nenašla.
