Stětí hlavy odsouzence gilotinou bylo pro svoji rychlost a spolehlivost dlouhou dobu považováno za nejhumánnější způsob popravy. Těšilo se velké oblibě zejména v době Velké francouzské revoluce, používáno bylo ovšem i mnohem později.
Čí hlava skončila v koši pod gilotinou? Kdy došlo k poslední popravě?
Rok 1977. V tomto roce odstartovaly do vesmíru sondy Voyager 1 a 2 i kosmická loď Saljut.
Poprvé byla jako vyšetřovací nástroj použita magnetická rezonance a u nás se podepisovala Charta 77. Ve Francii došlo dne 10. září 1977 k poslední popravě středověkou gilotinou.
O hlavu přišel 27letý Tunisan Hamid Djandoubi, obviněný z vraždy své přítelkyně, kterou spáchal v roce 1974. V den popravy ho probudili ve čtyři hodiny ráno, dovolili mu vypít panáka rumu a vykouřit dvě cigarety. Ve 4:40 mu gilotina ve věznici v Marseille oddělila hlavu od těla.
Gilotina ve Francii trestala dlouhých 189 let
O čtyři roky později, dne 9. října 1981, krátce poté, co se francouzským prezidentem stal Françouis Mitterand (1916–1996), byl trest smrti ve Francii zrušen. Po dlouhých 189 letech!
Světlo světa totiž gilotina spatřila už 11. dubna 1792 za dob Velké francouzské revoluce.
Své jméno dostala podle svého velkého propagátora a příznivce, francouzského lékaře Josepha Ignace Guillotina (1738–1814), který prosadil, aby se stala oficiálním prostředkem pro vykonání trestu smrti.
Kdo vymyslel gilotinu?
On sám byl paradoxně jeho odpůrcem a doufal, že prosazení humánnějšího způsobu popravy je prvním krokem ke zrušení trestu smrti.
Popravčí nástroj vymyslel lékař Antoine Louis (1723–1792), proto se mu zpočátku říkalo „louisette“, sestrojil ho pak německý mechanik Tobias Schmidt. Ovšem Francouzi nebyli vynálezci gilotiny.
Nástroje fungující na obdobném principu se už před rokem 1300 používaly v Německu, ve Velké Británii či Itálii. V Anglii se těšil oblibě stroj, označovaný jako Halifax Gibbet, který byl poprvé k popravě použit zřejmě už roku 1280.
Pod ostřím její sekery skončil i král
Největší oblibě a četnosti použití se nicméně gilotině dostalo právě ve Francii. Prvním takto popraveným byl v dubnu 1792 lupič a vrah Nicolas Jacques Pelletier.
Dekapitace (stětí hlavy) byly za dob Velké francouzské revoluce veřejné, gilotina stála na různých náměstích Paříže. U příležitosti popravy francouzského krále Ludvíka XVI. (1754–1793) dne 21. ledna 1793 byla například krátce převezena na náměstí Revoluce.
Její sekerou byl 16. října 1793 ukončen i život královy manželky, Marie Antoinetty (1755–1793), dcery Marie Terezie (1717–1780).
Francouzský Teror přinesl 17 000 popravených
Popravy pokračovaly dál, a to především v období tzv. Teroru mezi zářím 1793 a červencem 1794, jehož vůdčí osobností byl Maximilien Robespierre (1758–1794). Ten poslal pod gilotinu nejméně 17 000 lidí, nakonec skončil pod jejím ostřím i on sám.
Veřejné popravy se pak ve Francii konaly až do roku 1939. Ovšem k popravám gilotinou docházelo dlouhou dobu i jinde, například ve Švédsku či nacistickém Německu.
Mezi roky 1933 až 1945 bylo takto na příkaz Adolfa Hitlera popraveno na 16 500 zločinců a jeho politických nepřátel.
Gilotina řádila i na pražské Pankráci
K 1075 z těchto poprav pak došlo v Praze v tzv. Pankrácké sekyrárně, popravčích místnostech pankrácké věznice. Používána byla od roku 1943, k dekapitacím zde docházelo na základě rozhodnutí Německého zvláštního soudu.
Předtím se odsouzení vozili do Drážďan, kde bylo zabito asi 800 Čechů. K poslednímu stětí gilotinou došlo u nás v dubnu 1945. V okamžiku, kdy již bylo osvobozeno Brno, na Pankráci stále ještě padaly hlavy. V Německu udeřila gilotina naposled v květnu 1949.