Domů     Přízrak Studené války: Proč jsou divočáci radioaktivní?
Přízrak Studené války: Proč jsou divočáci radioaktivní?
25.10.2023

Divoké prase může být leckdy bezpečnější potkat, než sníst – týká se to alespoň některých oblastí střední Evropy. Podle tzv. „paradoxu divokých prasat“ jsou mnohonásobně radioaktivnější, než povoluje bezpečná mez.

reklama

Doposud se tato skutečnost vysvětlovala Černobylem, ten ale, jak se nyní ukázalo, má spolupachatele.

Havárie jaderné elektrárny Černobyl 26. dubna 1986 způsobila zvýšenou radioaktivitu všech druhů lesní zvěře.

Koncentrace nebezpečných prvků v jejich tělech ale s postupem času klesala – s výjimkou divokých prasat, zejména pak těch, brázdících kromě lesů Bavorska a Rakouska také Šumavu.

Studie, kterou na konci srpna 2023 publikovali v časopise Environmental Science & Technology vědci z Leibnizovy univerzity v Hannoveru a Technologické univerzity ve Vídni, nabídla nové vysvětlení tohoto paradoxu.

reklama
Vyhlídky na zlepšení situace v dohledné době nejsou valné a radioaktivita divočáků bude pravděpodobně překračovat bezpečné limity po mnohá další desetiletí. FOTO: Richard Bartz / Creative Commons / CC BY-SA 2.5
Vyhlídky na zlepšení situace v dohledné době nejsou valné a radioaktivita divočáků bude pravděpodobně překračovat bezpečné limity po mnohá další desetiletí. FOTO: Richard Bartz / Creative Commons / CC BY-SA 2.5

Štětinatí houbaři

Vědci analyzovali vzorky z 48 kusů divokých prasat odlovených mezi lety 2019-2021 v 11 regionech Bavorska. Výsledek nevyzněl optimisticky. V 88 % případů byl překročena povolená úroveň radioaktivity v potravinách.

Ukázalo se, že až v 68 % případů pocházela kontaminace z testů jaderných zbraní, kterých v druhé polovině 20. století proběhlo více než 2 000 po celém světě.

Tuto skutečnosti si autoři studie vysvětlují tak, že statisticky vyšší úhrn srážek v jižním Bavorsku přinesl do půdy vyšší koncentraci nebezpečných látek z atmosférických zkoušek jaderných zbraní, které se smísily s černobylským spadem.

Částice se usadily v půdě a srážky je každý rok vyplavují hlouběji a kontaminují tak zdroje potravy divočáků.

Do jejich jídelníčku patří také jelenka obecná, známá jako jelení lanýž, která podobně jako ostatní houby dobře absorbuje těžké kovy z půdy, ve které roste.

Pokud se ale maso nejí pravidelně a ve velkém množství, vysoké riziko pro člověka nepředstavuje. FOTO: Valentin Panzirsch / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 at
Pokud se ale maso nejí pravidelně a ve velkém množství, vysoké riziko pro člověka nepředstavuje. FOTO: Valentin Panzirsch / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 at

Ani se zelím, ani se šípkovou

Radioaktivní cesium ovšem do půdy proniká velmi pomalu, někdy o pouhý jeden milimetr za rok, a jelení lanýže se nacházejí v hloubce až 40 cm pod zemí. To znamená, že černobylské cesium se do půdy ještě plně neintegrovalo.

Časem, až se tak stane, by mohlo radioaktivitu divočáků ještě zvýšit. „Existuje šance, že se hladina skutečně zvýší, místo aby se snížila, jak všichni předpokládali,“ uvedl jeden z autorů studie, radiochemik Georg Steinhauser z TU ve Vídni.

reklama
Foto: Viz popisky. Náhledové foto: FOTO: Unsplash
Související články
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
reklama
casopis
zajímavosti
Sešívačka aneb luxusní hračka, jejíž existence začala jedinou sponkou
Dnes zmáčkneme sešívačku a papíry poslušně drží pohromadě. Vypadá to jako banalita, bez které si kancelářský život sotva umíme představit. Jenže první předchůdci dnešní sešívačky mají k obyčejné plastové pomůcce z psacího stolu pořádně daleko. Nejstarší sešívačky jsou těžké, drahé, poněkud majestátní, a některé dokážou zatlouct do papíru jen jednu jedinou sponku. Pak je třeba […]
Útočiště na skále: Jak Garibaldiho slib zachránil San Marino
V červenci roku 1849 se odehrálo něco zdánlivě epizodního, co ale zanechalo trvalý otisk na mapě Evropy. Italský revolucionář Giuseppe Garibaldi stanul před branami republiky San Marino. Nebyl zde však v pozici dobyvatele, ale prosebníka. V patách mu byla papežská a rakouská vojska. Prosil o azyl. Byl mu poskytnutý a Garibaldi nezapomněl.   Útěk Garibaldiho […]
Tajemství otce Sherlocka Holmese: Pět věcí, které (možná) nevíte o Arthuru Conanovi Doyleovi
Jeho celé jméno zní Arthur Ignatius Conan Doyle a svět ho dnes zná hlavně díky jeho geniálním detektivním příběhům o Sherlocku Holmesovi. EpochaPlus.cz si posvítila na perličky, které nám ve škole obvykle neřeknou… Občas se ještě dozvíme, že byl slavný spisovatel původním povoláním lékař. Tyto znalosti ostatně občas zužitkuje i pro své psaní. Už se […]
Nesmrtelná sójová omáčka: Stačí přidat trochu plísně!
Usedají ke stolu a sliny se jim sbíhají, až ochutnají vychvalované čínské nudle. Obsluha se k nim bezděky přitočí a při té příležitosti přihraje na stůl drobnou láhev. Jeden z hostů se ušklíbne a odtuší, že to je ona pověstná omáčka, která se vyrábí z brouků. Jde kombinovat s nudlemi, rýží nebo sushi. Najdou se dokonce odvážlivci, kteří sójovou […]
věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz