Tahle kreatura si vyslouží mnoho nelibých přezdívek: Zrůda z Porúří, Kanibal z Rúr, Duisburský kanibal. Skutečné jméno téhle bestie je však Joachim Kroll.
Na svět přijde mezi světovými válkami, konkrétně 17. dubna 1933. Jeho rodina je vskutku početná, podle všeho je jedním z osmi sourozenců.
Malý Joachim je ale nejslabší z nich, a navíc trpí podprůměrným IQ. Dokončí jen taktak tři třídy základky. Vzdělání mu zjevně vůbec nevoní, a proto jde raději vydělávat. Nechá se zaměstnat na jatkách, kde se poprvé setká s krví a se smrtí.
Posmrtně ji rozpárá
Poprava zvířat mu vůbec nevadí, naopak. Později dokonce přizná, že ho to vzrušovalo a přinášelo uspokojení.
Jeho duši definitivně zlomí smrt jeho matky v lednu 1955. Joachim na ni byl velice fixovaný a jako jediný z dětí s ní žil pod jednou střechou až do jejích posledních dní. Neuběhnou ani dva týdny od její smrti a Joachim se vydá na svou první vraždu.
Je mu jednadvacet let, když na polní cestě u Lüdingshausenu narazí na devatenáctiletou Irmgard Strehlovou. Tu odtáhne do stodoly, kde ji bodne do krku, znásilní a uškrtí. Jenže stále nemá dost, a tak jí ještě posmrtně rozpárá břicho.
Vražedný kolotoč se rozjíždí
O rok později má zaútočit na teprve dvanáctiletou Eriku Schutleterovou. Tahle vražda mu však nebude nakonec prokázána. Zdá se, že je načase jít o dům dál, a tak se přestěhuje do Duisburgu.
Další oběť mu padne do oka až roku 1959. Je to třiadvacetiletá bezdomovkyně Erika. Ta může děkovat Bohu, že při škrcení upadne do bezvědomí a Joachim si myslí, že je mrtvá. Dívku znásilní a mizí pryč. Erika přežije.
Zato čtyřiadvacetiletá Klara Freid Tesmerová, na kterou zaútočí tři měsíce poté, už takové štěstí nemá. Kvůli téhle vraždě stráví půl roku ve vazbě nesprávný muž.
Zrodí se kanibal
V klidu ale Joachim rozhodně dlouho nezůstane. Měsíc po vraždě Klary zabije šestnáctiletou Manuelu Knodtovou. Z té si však tento již šestadvacetiletý zabiják vezme více než jen život. Prvně se uchýlí ke kanibalismu.
Ze stehen a pozadí oběti odřízne plátky masa. I z tohoto odporného mordu je obviněn někdo jiný. Pak si dá Kroll na tři roky pauzu. Nebo minimálně o žádné jeho vraždě nejsou důkazy.
V roce 1962 udeří znovu, když ze světa sprovodí dvanáctiletou Barbaru Bruderovou. Její tělo se nikdy nenajde. Zato se velmi brzy najde další tělo.
To patří třináctileté Petře Geisové, která si společně s kamarádkou vyrazí na karneval. I tady se zabiják vyřádí s nožem a opět dívce uřízne několik plátů masa, a navíc odstraní celé předloktí. K Joachimově štěstí jde opět bručet někdo jiný.
Vina padá na jiného
Je až neuvěřitelné, jaké má Kroll štěstí a někdo jiný smůlu. Když totiž o měsíc později zamorduje další dívku, i v tomto případě si policie najde jiného obětního beránka.
I přesto, že je tento muž brzy propuštěn na svobodu, neunese tlak okolí, jež ho považuje za vraha, a raději si sám sáhne na život. Jako další oběť si Kroll nečekaně vybírá milenecký pár, který souloží v autě. Muže vyláká z auta ven a bez milosti ho ubodá.
Dívce se z místa podaří ujet. Zachránila si tím holý život. Kroll však stále uniká spravedlnosti.
Má to i s nafukovací pannou
V první půli září 1966 osloví v parku dvacetiletou Ursulu Rohlingovou. Chvíli si s ní povídá, pak ji popadne za krk, odtáhne do křoví a pohodí na zem. „Škrtil jsem ji, než se přestala hýbat. Pak jsem jí sundal kalhotky a udělal jsem jí to.
Když jsem přišel domů, byl jsem stále nadržený. Měl jsem to ještě dvakrát s nafukovací pannou a párkrát jsem si to udělal rukou,“ vypovídá vrah později. Z mordu je obviněn Ursulin přítel, který také pod psychickou tíhou spáchá sebevraždu.
Sní i nevinné dítě
Brzy nato si Kroll najde jednu ze svých nejmladších obětí. Teprve pětiletou Ilonu znásilní, zabije a odřízne si kousky masa, které sní. Pak už to u Krolla pokračuje jako v zaseknutém filmu. Vražda, pauza, vražda, pauza.
Poslední mord přijde 3. července 1976, kdy se ztratí teprve čtyřletá Marion. A tak policisté začnou prohledávat jeden dům za druhým, až narazí na Krollova souseda.
Ten jim vystrašeně oznámí, že mu Joachim ráno řekl, ať používá toaletu v jiném patře, protože tu společnou ucpal vnitřnostmi. Když policisté vtrhnou do bytu, zabiják tvrdí, že do záchodu hodil jenom vnitřnosti z králíka.
Hůř už se mu ale vysvětluje, proč v hrnci s mrkví a bramborami vaří dětskou ruku.
Za trest čeká operaci
Pak už Kroll nic nezapírá. Popisuje, jak si vyhledával oběti, a s gustem líčí kdejaké podrobnosti. Sám si ale přesný počet zavražděných nevybavuje. Přizná se nejméně ke čtrnácti vraždám. Nakonec je mu však prokázáno pouze osm mordů.
Vyšetřovatelé mu jich však připisují daleko víc. Při svém nízkém IQ se zabiják domnívá, že jeho trestem bude jakýsi chirurgický zákrok, který jej napraví, a pak ho pustí domů. To se pochopitelně nestane. Soud jej pošle na doživotí do vězení. A tam také ve věku 58 let 1. července 1991 zemře na infarkt.
