Průmysl, výroba energie z fosilních paliv, automobilová či letecká doprava. To vše stojí za znečištěním ovzduší, které má na lidské zdraví neblahý vliv. A za špinavým ovzduším stojí i jiný fenomén, který může být pro leckoho překvapivý. Zplodiny v atmosféře přispívají i k odolnosti baktérií vůči antibiotikům.

Analýza britských a čínských badatelů, která využila údaje z více než stovky zemí získané za téměř dvě desetiletí, ukazuje, že zvýšené znečištění ovzduší souvisí s nárůstem rezistence vůči antibiotikům ve všech zemích a na všech kontinentech.

Z výzkumu rovněž vyplývá, že souvislost mezi těmito dvěma jevy se v průběhu času posiluje.

„Naše analýza přináší přesvědčivé důkazy o tom, že zvyšující se úroveň znečištění ovzduší je spojena se zvýšeným rizikem rezistence vůči antibiotikům,“ napsali vědci z Číny a Velké Británie.

Téměř půl milionu úmrtí

Zjištěné indicie naznačují, že pevné částice PM2,5 mohou obsahovat bakterie odolné vůči antibiotikům. Mezi zdroje PM2,5 patří silniční doprava, průmyslové procesy a domácí spalování uhlí a dřeva.

Nebezpečným průměrným ročním hodnotám těchto částic je přitom vystaveno více než sedm miliard lidí po celém světě.

Zjištění vědeckého týmu naznačují, že rezistence vůči antibiotikům se zvyšuje spolu s koncentrací PM2,5, přičemž každý desetiprocentní nárůst znečištění ovzduší je spojen s nárůstem odolnosti vůči antibiotikům o 1,1 %.

Tato souvislost navíc v průběhu času posilovala, přičemž změny v úrovni koncentrací PM2,5 vedly v posledních letech k většímu nárůstu rezistence vůči antibiotikům.

Z analýzy vyplývá, že rezistence vůči antibiotikům v důsledku znečištění ovzduší byla v roce 2018 spojena s přibližně 480 000 předčasnými úmrtími.

Neveselý výhled

Naznačené scénáře pro budoucnost ukazují, že pokud lidstvo bude do atmosféry vypouštět stále stejné množství zmíněných prachových

částic, mohla by se do roku 2050 úroveň rezistence vůči antibiotikům celosvětově zvýšit o 17 procent. Roční počet předčasných úmrtí spojených s rezistencí vůči antibiotikům by se mohl zvýšit na přibližně 840 000.

Autoři jsou si zároveň vědomi některých omezení u své studie. Mimo jiné uvedli, že celkovou analýzu mohl ovlivnit nedostatek údajů z některých sledovaných zemí. Studie byla observační, takže nemohla prokázat příčinu a následek.

Budoucí výzkum by se tak měl zaměřit na zkoumání základního mechanismu, jak znečištění ovzduší ovlivňuje rezistenci vůči antibiotikům.