Německý vědec Wilhelm Schickard v roce 1623 sestaví první mechanický kalkulátor na světě. Důmyslné zařízení, zhotovené z ozubených koleček, dokáže správně sečíst nebo odečíst dokonce i šesticiferná čísla.

Na „počítací hodiny,“ jak svůj vynález Wilhelm Schickard (1592-1635) nazve, protože jeho základem jsou především kolečka pocházející z hodinových strojků, je opravdu pyšný.

Přístroj ke svým vědeckým výpočtům používá dokonce i německý astronom Johannes Kepler (1571-1630) i jeho další kolegové. Cesta od pradědečka kalkulačky ke skutečnému modernímu počítacímu stroji je ale ve skutečnosti mnohem složitější a delší.

Na kalkulačku, která se stane předstupněm pro ty dnešní, si lidé musejí počkat ještě více než tři staletí.

Deset tlačítek a dost

Roku 1964 dochází k přelomu v dějinách výpočetní techniky. Možnost mít miniaturní počítací stroj přímo na pracovním stole se stane skutečností.

Japonský výrobce elektroniky, společnost Canon, představí 10. května 1964 v rámci 28. tokijské Business Show svoji první kapesní kalkulačku. Žhavá novinka, počítací stroj s názvem Canola 130, disponuje celkem deseti tlačítky.

Vydrží i větší vedro

Do prodeje zamíří počítací strojek v říjnu téhož roku. Stojí celkem 995 amerických dolarů (v převodu na současnou měnu to činí asi 6700 amerických dolarů, téměř 150 000 korun).

Počítací stroj má rozměry 26 x 39 x 51 cm a váží úctyhodných 18 kilogramů, takže do kapesní podoby má ještě pořádně daleko. Pokud byste ho chtěli přenášet, potřebovali byste k tomu opravdu tašku a pořádně byste se pronesli. Spočítá ale až 13místná čísla.

Sčítat a odčítat zvládne za 0,01 sekundy, násobit a dělit za 0,25 sekundy. Vydrží pracovat při teplotě až 40 °C. takže ji nezaskočí ani letní vedra. Brzy má svoje následovníky v podobě vylepšených verzí včetně typu Canola 161 na úvodním obrázku.