Obrovský oheň vzplane 16. července 1410 v Praze. Na pokyn pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka jeho plameny sežehnou velké množství údajně kacířských knih. Poslední kapka tolerance církve právě přetekla…
Terčem Zajícovy nenávisti se stává i Jan Hus (kolem r. 1370–1415), pro kterého se stává inspirací anglický teolog Jan Viklef (asi 1320–1384). Do jeho děl si Hus dokonce vpisuje poznámky:
„Viklef, Viklef, nejednomu ty hlavu zvikleš…“ Svědčí o tom, že o Viklefových názorech český kazatel hodně přemýšlel. Právě jeho spisy shoří na hranici. Hus musí opustit v roce 1412 kvůli klatbě Prahu.
O tři roky později bude neúspěšně hájit svoje myšlenky na koncilu v Kostnici a poté i on shoří na hranici. V Čechách se rodí husitské hnutí.
Nově založené město Tábor staví v roce 1420 na myšlence, že majetek bude pro všechny obyvatele společný a každému se z něho bude přidělovat rovným dílem. Tahle idea ovšem vydrží Táborským jenom půl roku. Pak stejně začnou vybírat dávky od poddaných.
Purkrabí únoscem a první tažení
Nejvyšší pražský purkrabí Čeněk z Vartenberka (†1425) nechává roku 1417 unést pražského světícího biskupa Heřmana Nikopolského na svůj hrad Lipnice. Tam mu přikáže vysvětit první husitské kněze, protože v Praze je to zakázané.
Papež Martin V. (1368–1431) vydává roku 1420 bulu o první křížové výpravě proti českým husitům. Tvrdý bojovník proti kacířům nakonec vyhlásí celkem pět tažení. Ještě před porážkou posledního z nich ale umírá.
První větší husitská výprava za hranice Českého království probíhá na podzim roku 1425, jak dokládá i tzv. Malá klosterneuburská kronika. V listopadu 1425 se husitům podaří dobýt rakouské město Retz. Jde o zkoušku na pozdější známé spanilé jízdy.
Řešení sporů a rovnost v jednání
Když korunovaný český král Zikmund Lucemburský (1368–1437) prohraje 8. ledna 1422 bitvu u Německého Brodu, odejde pryč ze země a snaží se získat svoje postavení pomocí diplomacie i vojenské síly.
Korunován českým králem byl ale už 28. července 1420.Dne 18. května 1432 dochází k přijetí tzv. Chebského soudce. Jde o dohodu mezi vyslanci církevního koncilu v Basileji a husity o tom, jak řešit spory.
Husité od této chvíle mají právo hájit si své učení a jednat se zástupci koncilu na základě rovnosti. Přichází ale neúspěch při obléhání od léta 1433 do jara 1434 a poté 30. května 1434 porážka husitů u Lipan.
Teprve poté až v roce 1436 se Zikmund Lucemburský dočká uznání od husitů jako český král. 5. července 1436 jsou vyhlášena Basilejská kompaktáta, která upravují vztahy mezi husity a římskou církví. Potvrzují přijímání pod obojí.
