Dechberoucí chrám Santa Maria del Fiore, který dodnes uchvacuje svojí renesanční krásou a stal se symbolem Florencie je zároveň unikátním architektonickým skvostem. Postavit ohromnou kupoli byl ve své domě opravdový majstrštyk.
Jde o zakázku, kterou zadala samotná Florentská republika a stavět se začalo 8. září 1296 na základě návrhu architekta Arnolfa di Cambio. Po jeho smrti ale práce na 30 let ustanou.
Podle plánů Giotta di Bondoneho je poté postavena zvonice, o další pokračování prací se postarí Francesco Talentino, který postaví klenby chrámových lodí. Oříškem ale zůstává, jak vytvořit velkou kupoli.
Je na ni proto vypsána soutěž, kterou vyhraje věhlasný italský architekt Fillippo Brunelleschi (1377–1446). I on si ale musí udělat pečlivou přípravu. Jak?
Technika rybí kosti
Pozůstatky mini dómu, který nejspíše sloužil jako model pro majestátní konstrukci kupole chrámu Santa Maria del Fiore, objevili roku 2013 italští odborníci během vykopávek ve florentské katedrále.
Brunelleschi podle všeho pracoval technikou stavby takzvané rybí kosti (způsob zdění cihel skutečně tvarem připomíná rybí kost).
„Tato technika stavby se dříve používala u perských kupolí, ale Brunelleschi byl první, kdo ji zavedl do Evropy,“ míní Francesco Gurrieri, profesor restaurování památek na univerzitě ve Florencii.
Třetí největší na světě
Přitom se učenci po staletí divili, jak mohl architekt vystavět obrovskou střechu osmiboké katedrály z 25 000 tun kamene, dřeva a cihel bez lešení.
Brunelleschi totiž vyhrál zakázku na stavbu kopule právě tím, že řekl, že nebude žádné vnitřní lešení potřebovat. Kupole má rozpětí 41,97 metru a dlouho byla třetí největší na světě po kupoli svatopetrské baziliky a Panteonu v Římě.
