Má stejně velké oči jako člověk, váží podobně jako kočka a je to starostlivý rodič. O větší žábě, která by chodila po Zemi, nevíme.
Už její rodové i druhové jméno naznačují, že nepůjde o žádnou drobnou žabku kuňkalku – ve skutečnosti veleskokan goliáší nekuňká vůbec.
Na 5 000 různých druhů žab, které dnes existují, obývá nejrozmanitější kouty země – od vyprahlé pouště po mrazivou tundru, od džunglí po bažiny. K tomu, aby přežily, využívají bizarní adaptace.
Některé mají smrtící jed, další silné drápy, průsvitnou kůži a jiné létají i bez křídel. Evoluční výhodou veleskokana goliášího (Conraua goliath) je jeho gigantismus.
Zpívající žabák
Je jedním z mála dodnes existujících obojživelníků, který byl na Zemi dřív než dinosauři, před 250 miliony lety. Dnes obývá už jen malý kousek střední Afriky v pralesních oblastech Kamerunu a Rovníkové Eritree.
Se svou váhou přes 3 kg a délkou těla více než 30 cm bez nohou a téměř metr s nohami, je největší žábou světa. Ačkoliv je zevnějšek veleskokana goliášího působivý, ve svém hlasovém projevu zaostává.
Skupina, do které patří, nemá vokální vaky – místo kuňkání tak vyluzuje otevřenou tlamou jen pískavý zvuk. „Zní to jako ptačí zpěv,“ uvedl herpetolog Mark-Oliver Rödel z berlínského Museum für Naturkunde.
Práce šlechtí
O moc víc se toho o veleskokanech nevědělo, a to až do nedávna. „Studovali jsme zrovna čím se pulci živí, když jsme se od místního lovce dozvěděli o nezvyklém rozmnožovacím chování goliášů.
Rozhodli jsme se to ověřit,“ uvedl Rödel o objevu, který s týmem publikoval letos v srpnu. Jako první vědci vůbec popsali, jak si žába v divočině staví rybníčky pro své pulce.
Občas vydoluje pouze štěrk ze dna klidného kraje řeky a vybuduje z něj hráz, někdy ale pro výstavbu školky stěhuje rovnou celé kameny, často i poloviny její váhy. Jakmile je hnízdo dokončeno, samec hvízdne a přiláká tak samici.
Ta po spáření naklade vejce a školku před predátory bedlivě střeží. „Aby dokázaly pohnout tak velkými kameny, musí být žáby silné. Zdá se velmi pravděpodobné, že toto rozmnožovací chování goliášů stojí za jejich neobyčejnou velikostí,“ nadnesl hypotézu Rödel.
Ohrožený druh
Za čtvrt miliardy let své existence se veleskokan goliáší dopracoval až na seznam ohrožených druhů. Stojí za tím odlesňování, obchod se zvířaty i příliš intenzivní lov, jelikož maso těchto žab platí v Africe za pochoutku, která se často servíruje na svatbách.
Nezřídka kdy končí i na soutěžích kláních žab v USA, kde bývá pro svou až 3metrovou délku skoku veleskokan favoritem.
Guinejská vláda sice stanovila jejich roční vývozní limit na 300 kusů, navzdory všem opatřením se ale za posledních 10 let počty veleskokana goliášícj snížily o více než 50 procent.
