Co mi to podáváte za příšerný nápoj? Je odporně hořký a pálí,“ rozčiluje se v roce 1520 španělský král a císař Karel V. na adresu dobyvatele Hernána Cortése. Bude chvíli trvat, než Evropané přijdou na chuť novince zvané čokoláda.
Potom ale zjistí, jakou výhodou je její výrazná chuť. Zakryje dokonce i jed!
V roce 1519 se u pobřeží dnešního Mexika vyloďuje španělský dobyvatel Hernán Cortés (1485–1547).
Zlikviduje rozvinutou civilizaci Aztéků a mimo jiné ochutná i xocolatl – čokoládu, oblíbený nápoj zdejšího vládce Montezumy II. (asi 1465–1520).
Aztékové napěněný pohár čokolády považují za tekuté zlato a kakaové boby, ze kterých se vyrábí, používají místo měny. Za deset bobů je možné koupit si společnost dámy na jednu noc…
Vhodné jen pro prasata
Španělského krále a císaře Karla V. (1500–1558) však víc zajímá zlato, které lodě přivážejí z dobytého území. Čokoláda nejdřív nikomu nechutná.
Italský cestovatel Girolamo Benzoni (1519–asi 1570) ji dokonce označuje za „pomyje vhodné pro prasata“. Piráti, kteří přepadávají ve vodách Karibského moře lodě plující z Nového světa do Evropy, klidně házejí náklad kakaových bobů do vody. Myslí si, že jsou to vaky s ovčím trusem.
Přidávají vanilku a cukr
Trvá několik let, než Evropany napadne přidat do nápoje cukr a vanilku. Teprve potom vezme také Karel V. exotické pití na milost. Z čokolády se pomalu stane hit oblíbený hlavně ve vyšších vrstvách, které si nápoj mohou dovolit. Jde zejména o šlechtu a velmi bohaté měšťany.
