Ne, nejde o atomovou bombu. Na první pohled člověk řekne: „Vždyť je to jen obyčejný samopal.“ Jenže nejznámější zbraň planety – kalašnikov, má opravdu na svědomí miliony obětí. Asi proto, že s ní dokáže zabíjet i pětileté dítě…

Útočná puška kalašnikov, známá pod zkratkou AK-47, je zřejmě nejpoužívanější zbraní na světě.

Podle vojenských odborníků bylo do roku 1985 vyrobeno přes 70 miliónů kusů v různých modifikacích a to jak v samotném Rusku, tak i v cizině. Jde rozhodně o jednu z nejuniverzálnějších pěchotních zbraní, která byla kdy vyvinuta.

Zbraň kopírují výrobci z celého světa

Tvůrce oblíbené zbraně, Michail Kalašnikov (1919–2013) narukuje do Rudé armády v roce 1938. Po válce představí prototyp nové zbraně, o dva roky později uspěje se zkouškami a AK – 47 je na světě.

Svými vlastnostmi dobude svět a hromadně ji začnou kopírovat ostatní výrobci zbraní. Ve své existenci je AK – 47 a její novelizované verze světovým rekordmanem. Používá ji více než 60 armád světa, o různých bojových či teroristických institucích ani nemluvě.

Útočná puška AK–47 se výrazně zapsala téměř do všech významných válečných konfliktů novodobých dějin. Odborníci odhadují, že kulkou z kalašnikova zemře ročně čtvrt milionu lidí.

Kalašnikov v drtivé většině přežije majitele

V čem je kalašnikov tak vyjímečný? Odpověď je jednoduchá. Je levný, odolný, dobře ovladatelný, ke střelbě připraven za 2 vteřiny a hlavně je absolutně spolehlivý. Běžně se na oficiálních prodejnách sežene za 8 000 korun, v Africe už třeba za 50 dolarů.

V Ugandě jsou místa, kde ho koupíte za 15 dolarů. Vyjde stejně draho jako například slepice. Africké děti ho seženou snadněji, než pořádné boty.

Je to nezničitelná zbraň, mráz ani oheň ji nespálí a když ji vytáhnete z bahna nebo písku, můžete z ní okamžitě střílet. V drtivé většině přežije i majitele.

Nevydělal nic

Generál Michail Timofejevič Kalašnikov byl do posledních dnů stále výtečným konstruktérem a hlavně uznávaným konzultantem různých zbrojařských firem. Na svém vynálezu nevydělal nic. Díky tehdejšímu režimu nepřicházelo nějaké patentování v úvahu.

Na to si v Sovětském svazu nehráli. Do posledních let života žil ze státního důchodu a na jeho objevu bohatli jiní.Třeba výrobci nebo prodejci, ale často i celé státy. O její popularitě netřeba diskutovat.

Tahle zbraň byla nebo je součástí státního znaku nebo na vlajkách některých afrických zemí. Bohužel, je také nejoblíbenější zbraní různých teroristických organizací.