Kdo je tenhle ubožák, neví se, kdo je vůbec jeho otec, ptají se…Odkud k nám přitáh´ ten falšovatel, je-li urozený či bastard, tají se…“ zpívá si posměšně celá Francie. Kdekdo ho podezřívá, že je synem čeledína, nebo ještě hůř, konvertovaného Žida.

Zlé jazyky nenechají na Julesi Mazarinovi (1602–1661), francouzském kardinálovi, který nikdy nebyl knězem, nit suchou.

Jeho nejzavilejší nepřátelé, kardinál De Retz (1613–1679), vévoda Francois de La Rochefoucauld (1613–1680) i Anna Orleánská (1627–1693), dcera Gastona Orleánského (1608–1660), mladšího bratra krále Ludvíka XIII., kteří ho nenávidí, protože by sami rádi získali moc, o něm šíří, že patří k bratrstvu sodomitů (skupině lidí provozující nepřirozené sexuální chování – pozn. red.).

Místo sutany volí meč

Klepy Jules umlčí jednoduše. Vytáhne měšec s penězi a zaplatí italským heraldikům, kteří mu ochotně vymyslí správné předky.

Jeho otec Pietro Mazarini byl drobným šlechticem ze Sicílie a sloužil jako vrchní správce u Colonnů, významné římské rodiny.

Právě Colonnovi zaplatí Giuliovi, který si později pofrancouzští jméno na Julese, nejstaršímu ze šesti Mazarinových dětí, studia v Římě a později práva na univerzitě ve španělské Alcale de Henares.

Prohnaný Ital už tenkrát zaujme své učitele, mnichy Tovaryšstva Ježíšova. Ti předpokládají, že si oblékne jejich řádovou sutanu. Ovšem mazaný Jules volí schůdnější cestu ke kariéře a v roce 1622 se stává kapitánem papežské armády.

Papežův miláček

Později se jako důstojník a zároveň už i sekretář apoštolského nuncia (vyslanec papeže) v Miláně ocitá v roce 1630 uprostřed sporu mezi Habsburky a Francií, který vypuká kvůli území Savojska.

Obě strany se 26. října 1630 setkávají pod hradbami Casale, města v severozápadní Itálii, a bitva začne každou chvíli. Najednou ale mezi připravené armády přicválá udýchaný jezdec. V ruce drží krucifix a mává jím na všechny strany. „Mír! Mír!

Mír!“ vykřikuje do davu vojáků. Poslem není nikdo jiný než Jules. Generálové poslechnou a papež Urban VIII. (1568–1644) z radosti nechává svého vyslance namalovat jako svatého Jiřího, který úspěšně bojuje s drakem. Mazarinovi se jeho mistrný tah vyplatí a stává se miláčkem Svatého otce.