„Laskavě se vyjadřujte v nějakém srozumitelném jazyce (tedy v němčině-pozn. red.),“ taková odpověď přijde Václavu Klementovi, když chce česky reklamovat jízdní kolo Germania, vyrobené německou firmou Seidl &

Neumann.

Právě tahle arogantní odpověď způsobí, že se Václav Klement (1868‒1938) pustí do realizace podnikatelského snu se společníkem Václavem Laurinem (1865‒1930).

A oba si vychutnají vítězství, když je roku 1903 už jako majitele zavedené firmy žádá společnost Seidl & Neumann o poskytnutí licence na výrobu motocyklů. Klement pečlivě sleduje novinky v oboru.

Z jedné pracovní cesty do Francie tak přiveze i motocykl, který ovšem má některé nedostatky. „To by bylo, abychom tomu nepřišli na kloub,“ těší se oba Václavové z vynálezu, kterým chtějí co nejdříve zásobit český trh.

Hlavně Laurinovou zásluhou stroj dokonale rozeberou. Výsledek? Pochopí, jak motocykl funguje a sestrojí svůj vlastní.

Obchodní úspěchy ale nejsou zatím žádná sláva, ačkoli 11. listopadu 1899 majitelé firmy předvedou veřejnosti moderní motocykl, který má motor ve spodní části rámu, tedy v té nejvhodnější poloze.

Prodavače naučí jezdit

Teď je proto na řadě Klement, aby novinku dokázal prodat na trhu. I s motocyklem zamíří roku 1900 do Anglie, kde se rozhodne český výrobek nabídnout jistému panu Hawetsonovi, který obchoduje s motorovými vozidly.

Nadšení nevzbudí, ale přesto vychvaluje přednosti motocyklu. Hawetson se nakonec nechá přemluvit, ovšem pod jednou podmínkou. Čech musí jeho prodavače naučit, jak se na stroji jezdí, a to za pět minut! Václav Klement se ničeho nezalekne.

„Zvládnu to i za tři minuty,“ prohlásí sebevědomě. A opravdu. Pouhé tři minuty odběhnou od chvíle, kdy Hawetsonův prodavač nastartuje motocykl Laurin & Klement a bravurně s ním obkrouží dvorek. Je dohodnuto. Hawetson odebere 150 motocyklů.

Konec jízdních kol

V roce 1901 značka Laurin & Klement poprvé vysílá svůj stroj do mezinárodního klání, a hned úspěšně. Na trase mezi Paříží a Berlínem vítězí na motocyklu Narcis Podsedníček.

Právě vavříny získané v závodech způsobí, že se o motocyklech z Mladé Boleslavi mluví stále více. Dvě léta po Podsedníčkově vítězství už má továrna 200 zaměstnanců.

K dalším úspěšným závodníkům se řadí František Toman a Václav Vondřich. Éra výroby jízdních kol tak skončí po pouhých deseti letech 8. března 1905. Laurin s Klementem od této chvíle investují veškerou energii už jenom do motocyklů.

A to není zdaleka všechno. Než se rok s rokem sejde, poskytuje jejich výrobní závod obživu už 355 lidem a chystá pustit do světa další žhavou novinku: automobil Laurin & Klement A.

Odbory stávkují

Konkurenci převálcují cenou. Auto stojí 3600 korun, a tak si ho brzy pořídí více než sto zákazníků. Oslněni úspěchem brzy konstruují typ B, kterého se v letech 1905-1908 prodá 250 kusů, ten už je ale o rovných šest stovek dražší.

Jenže firma se potýká i s problémy. Požadavky odborů sílí, zdražuje se. „Buď přistoupíte na naše požadavky, nebo budeme stávkovat,“ vyhrožují v březnu 1906 zaměstnanci a od slov k činům nemají daleko.

Stávky se jich účastní 408. Majitelé pochopí, že chtějí-li klid, musí rychle jednat. Sociální smír se nakonec podaří sjednat 29. března 1906.