Je to psychopat a schizofrenik. To jsou jediné známé a oficiální důvody, proč Michael Ryan z anglického Hungerfordu v roce 1987 nelítostně odstřelí 16 lidí a další desítky jich zraní. Kvůli němu změní Velká Británie své zákony.
„Vyžeru si to pokaždé, když nějakému šílenci se zbraní v ruce přeskočí. Ale není to Rambo, kdo Michaela Ryana dohnal k šílenství.
Ve skutečnosti je Rambo přesný opak lidí jako je Ryan,“ komentuje zděšeně masakr na jihu Anglie herec Sylvester Stallone (*1946), představitel údajně nejoblíbenější filmové postavy mladého vraha.
Právě Rambem se totiž údajně inspiroval Michael Ryan (1960–1987), když postřílel 16 nevinných lidí.
Maminka tě ochrání
„Mamí, já se bojím!“ fňuká plačtivě malý Michael během bouřky a natahuje ruce ke své milované matce Dorothy. „Neboj se, já tě ochráním, jsi maminčin miláček, nikdy tě neopustím,“ chlácholí ho žena. Svůj slib myslí naprosto vážně.
Nehodlá Michaela nikdy pustit z domu. Jeho otci táhne na šedesátku, a tak Dorothy přebírá otěže výchovy. Její přehnaná péče chlapce nebezpečně deformuje.
Milovník akčních scén
Miluje akční filmy a krváky. Čím více výstřelů ve filmu padne, tím je pro něj podívaná zábavnější. Alespoň tak Michaela popisují po brutálním útoku v anglickém Hungerfordu v roce 1987 britská média. Na neštěstí si smlsnou.
Neustále muže spojují s postavou Ramba, přitom není nikdy prokázáno, že by Ryanovi vůbec vlastnili videopřehrávač nebo že by mladík zmíněné filmy viděl.
Domácí sbírka zbraní
Ať už zbožňuje akční hrdiny nebo ne, jasné je, že se rád obklopuje zbraněmi. Ve své době ale neprovádí nic nelegálního. K omezení vlastnictví střelných zbraní dochází až po tom, co se Michael Ryan ozbrojí bohatým arzenálem. Pušky, ruční zbraně, brokovnice.
To je jen krátký výčet zásob, které si Ryan rozšiřuje od roku 1978, kdy získává zbrojní průkaz. Během masakru, na nějž se chystá, nakonec použije svoje oblíbené zbraně – poloautomatickou pistoli zvanou Beretta, útočnou pušku typu 56 a samonabíjecí karabinu M1.
Krvavý piknik v lese
Je 19. srpen 1987, letní den jako stvořený pro piknik v trávě. „Hannah, pojď už k nám na deku!“ volá 35letá Susan Godfreyová na svou dcerku a pohladí přitom svého dvouletého syna Jamese po hlavě.
Ve stínu stromů v lese Savernake západně od Hungerfordu si rodina vybaluje svoje dobroty. Tousty s tuňákem ani nevloží do úst. Tiše se k nim připlíží Michael Ryan se zbraní v ruce. Ženu okamžitě přinutí, aby děti zavřela do svého auta. Vyděšenou Susan pak odvede do křoví a nelítostně ji popraví 13 výstřely.
S plnou nádrží vpřed
Vrah se rozhodne natankovat. Není to ale jen nedostatek benzinu v nádrži, co Ryana nutí zastavit na benzinové pumpě. Chce si vybít agresi. Vražda v lese ho navnadí na další zvěrstva.
Když vykročí ze dveří obsluha, jistá Kabaub Deanová, Ryan vypálí z pušky. Mine. Žene se za obětí dovnitř a hodlá střílet znovu, ale nedopatřením mu vypadne zásobník.
Muž beze slova zase vyběhne ven ke svému autu a smykem vyrazí směrem k místu brzkého krveprolití – Hungerfordu.
Dům končí v plamenech
„Policie? Nějaký blázen střílel na benzince!“ vyhrkne do sluchátka v telefonní budce očitý svědek útoku. A počet svědků přibývá. Sousedé sledují, jak Ryan rozčileně kmitá mezi svým domem a autem, které plní zbraněmi.
Když mu auto náhle vypoví službu, vybije si vztek na svém psovi, kterého zastřelí. Dům polije benzinem a škrtne sirkou. Za pár minut stavbu olizují plameny. Běsnění odnesou i manželé z přilehlého domu. V osudnou chvíli jsou na své zahradě. Umírají s kulkami v hlavě a zádech.
Nevydařená procházka se psem
Mezi zraněnými přihlížejícími je i 14letá Lisa Mildenhallová, která se s prostřelenýma nohama plazí po silnici. „Prosím, neubližujte mi!“ žadoní 51letý Kenneth Clements a s rukama vzhůru jde vstříc ozbrojenci.
Dává tak čas své rodině, aby vyšplhala po stráni do bezpečí. Jejich vycházka se psem končí tragicky. Ryana nezajímá, že se mu muž vzdává. Bez mrknutí oka ho zastřelí.
Čas jít dál
Ulicí se rozlehne ohlušující rána a sypání skla. Policejní auto provrtané kulkami naráží do sloupu. Důstojník Roger Brereton přijel vraha zpacifikovat. Místo toho ale Ryan odstraní jeho. Šílenství pokračuje.
Vrah pálí jako smyslů zbavený do projíždějícího auta. Zraní v něm matku s dospívající dcerou. Když vrah vystřílí vše, co se kolem něj hýbe, zamíří si to o ulici dál.
Výstřely zaženou sanitku
Cesta po silnici se neobejde bez střelby na další automobil, který naráží do nabouraného policejního vozu. Zraněného pasažéra zachrání jen to, že předstírá mrtvého. Ryan ale nemá dost. Kráčí za zvuku výstřelů ze svých zbraní jako ve scéně z akčního filmu.
Mrtví se kácejí k zemi. Muž sekající trávník i soused, který kdysi pomáhal vrahovi sestavit sbírku zbraní. Útoku neunikne ani přivolaná sanitka, která přijíždí pro raněné. Tady ale záchranáři nic nezmůžou. Šlápnou na plyn a rychle se vzdalují, aby zachránili aspoň sebe.
Poslední naděje v matce?
Lidská zvědavost přitáhne k místu masakru davy lidí. Teprve v blízkosti Ryana obecenstvo prozře. Řadě z nich se ale nepodaří před kulkami utéct, mnoho lidí zasáhne střela i za okny domů. V tu chvíli přijíždí Ryanova matka Dorothy. O kus dál vidí ležet mrtvá těla a v dálce doutnat vlastní dům.
Chlapečku, nestřílej…
Dorothy celá rozechvělá vystupuje z auta a zvedne ruce nad hlavu. Míří na ni hlaveň synovy zbraně. „Prosím tě, chlapečku, nestřílej,“ hlesne jeho matka a pokusí se usmát. Její chlapeček ji ihned sestřelí k zemi. Je jen dalším zářezem na pažbě.
Vražedné řádění téměř nebere konce a umírají další nevinné oběti. Kulky zasahují kolemjdoucí i řidiče a spolujezdce v projíždějících autech. Policie i její plán na evakuaci selhává.
Kéž bych nevstával!
Umírají mladí, staří i děti. Když se Ryan začíná pod dozorem policejního vrtulníku cítit jako v pasti, zabarikáduje se v budově základní školy, kterou sám navštěvoval. Naštěstí jsou prázdniny, přesto je ve škole pár lidí.
Ryan směrem k vrtulníku naznačuje, že drží granát. „Smrt mojí matky byla chyba!“ křičí šílenec. Než si prostřelí pistolí hlavu, procedí skrz zuby poslední slova: „V Hungerfordu musí být pořádný bordel. Kéž bych dneska nevstával z postele.“
