Píše se rok 1783, když se do nebe vznese první balon bratrů Montgolfierových. To už musí být jen kousek od první vzducholodi, napadne vás možná. Nenechte se plést. Svět si na ni bude muset počkat dalších 69 let!
Přesně před 170 lety, v roce 1852, sestrojí francouzský konstruktér Henri Giffard (1825–1882) první známou řiditelnou vzducholoď na světě! Řídit se dá sice jen za naprostého bezvětří, i tak jde ale o technickou revoluci.
Další významný mezník přichází o 32 let později. Francouzský inženýr a důstojník Arthur Constantin Krebs (1850–1935) spolu s vojenským inženýrem Charlesem Renardem (1847–1905) pošle do vzduchu 50,4 metru dlouhou neztuženou vzducholoď La France.
Ta se stane první, která se dokáže vracet na místo startu i navzdory nepříliš silnému větru!
Všeho do času
Když se řekne vzducholoď, řadě lidí se hned vybaví slovo zepelín. Právě německý hrabě Ferdinand von Zeppelin (1838–1917) zkonstruuje v roce 1900 svůj kardinální kousek – vzducholoď LZ 1, která létá rychlostí 30 km/h.
Úspěch je to velkolepý a další nebeská plavidla se z jeho továrny jen hrnou. Zpočátku přepravují cestující, slouží jako průzkumná stroje, za první světové války se podílejí na bombardování, aby se z nich nakonec opět staly vyhledávané dopravní prostředky.
A právě v tomto bodě sláva zepelínů končí. Smutný podíl na tom má LZ 129 Hindenburg, který startuje 3. května 1937 z frankfurtského letiště. O tři dny později se chystá na přistání na letišti Lakehurst v New Jersey.
Ve výšce asi 60 metrů ale vzplane na zádi požár a za 34 vteřin vzducholoď shoří! Umírá 13 cestujících, 22 členů posádky a jeden pracovník na zemi! Katastrofa Hindenburgu udělá černou tečku za věkem vzducholodí…
Chcete se proletět?
Ale je to skutečně tečka definitivní? Za druhé světové války se ještě používají ke sledování ponorek, ale jako dopravní prostředek už mají utrum. V současné době se ale zdá, že vzducholodě jako bájný fénix vstávají z popela.
Slouží hlavně reklamě a k turistickým letům. A právě v jedné takové měla Epocha možnost se proletět. Žlutá kráska o délce 41 metrů na nás čeká jedno listopadové odpoledne nedaleko Karlštejna.
A s ní i její pilot, Tomáš Habán, jeden ze tří Čechů, kteří mají licenci k pilotování vzducholodě, a jediný, který vlastní vzducholoď určenou pro přepravu pasažérů u nás.
Po nutné úvodní bezpečnostní instruktáži už nastupujeme do otevřené kabiny, která je určitě pro tři pasažéry a pilota. „Poletíme přibližně ve výšce 200 metrů, rychlostí do 30 kilometrů v hodině.
Obletíme Karlštejn, podíváme se na lomy Velkou a Malou Ameriku a pak zase zpátky,“ vysvětluje nám Tomáš v okamžiku, kdy se začínáme odlepovat od země.
Oficiální vzduchoplavci
Jak se taková moderní neztužená vzducholoď naplněná horkým vzduchem vlastně řídí? Pravidelné ohřívání vzduchu nás vynese nahoru, vertikální pohyb zajišťuje vztlak horkého vzduchu a směr se udržuje pomocí lan, které přes kladku ovládají směrovku.
Let je klidný, kocháme se západem slunce i úžasnou scenérií Karlštejnska. Tomáš nás celou dobu baví zajímavostmi o vzducholodích, létání, ale i zážitky s místními turisty, pro které je prý vzducholoď velkou raritou.
Půlhodina letu uteče jako voda a ladný pohybem se dostaneme na zem, kde Tomáš se svým týmem pouze vypustí vzduch a vzducholoď sbalí do malého přívěsu za auto. Certifikát vzduchoplavce, vystavený na vaše jméno, už je jen krásnou třešničkou za úžasným zážitkem.
