Záliby mocných bývaly rozmanité. Někteří se kromě spravování mocné říše zvládli věnovat i koníčku, který lze dokonce považovat i za bezmála vědecký.

Římský císař Fridrich II. Štaufský (1194 – 1250) sice žije v období pozdní gotiky, ale můžeme o něm říci, že je o skutečně renesančním člověkem. Zajímá ho lékařství, právo i matematika, zakládá básnickou školu a v Neapoli také univerzitu.

Sleduje chování opeřence

Překvapivý je ovšem jeho obrovský zájem o ptáky. Znalosti o nich získává při svých experimentech. Přichystá si třeba kuličku vosku, kterou opatrně nahřeje nad plamenem.

Jakmile se vosk začne roztékat, vtiskne ho supovi do nozder a nebere ohled na to, že se pták zuřivě brání. Fridrich pak supa vypustí a sleduje jeho chování.

Je pro supa důležitý čich?

Pokusem si chce vladař ověřit, jestli je pro supa při hledání mršiny důležitý také čich. Jindy zase zahrabe pštrosí vejce do teplého písku a pozoruje, zda se vylíhne mládě. O svých výzkumech sepíše pojednání, kterým předbíhá svoji dobu.