V každodenním životě se setkáváme s mnoha rčeními, příslovími i pranostikami. Některá mají hodně zajímavé pozadí. V nové rubrice se jim podíváme na zoubek a vysvětlíme si, co vlastně znamenají i jak vznikly.

Dnes se podíváme, co znamená, když někdo nemá „dělat Zagorku“, kdo a kdy natahuje moldánky a co se ozývá z lesa. A také zjistíme, jak spolu souvisí říjnové a lednové počasí a jak může pomoci Ariadnina nit.

… nedělej Zagorku

Nedávno zesnulá zpěvačka Hana Zagorová (1946-2022) po sobě zanechala spoustu skvělých písniček a fascinující životní příběh. A také populární hlášku, kterou zná i mladší generace, která už na hitech Hany Zagorové nevyrůstala. Jak vlastně vznikla a co znamená?

Diskuze o tom se rozhoří dokonce i v Show Jana Krause, kde je zpěvačka v roce 2014 hostem.

Epocha vysvětluje:

Zatímco moderátor Jan Kraus (*1953) tvrdí, že popisuje někoho, kdo má o sobě vysoké mínění a dělá kvůli tomu dusno, sama zpěvačka řekne, že podle ní znamená, že se člověk upejpá anebo je plachý. A to prý ona sama rozhodně je.

Dodává také, že ji přirovnání těší a jen ať ho lidé používají.

Tvrdí se, že hláška pravděpodobně vznikla v souvislosti s filmem Trhák (1980), kde jí nadbíhá Juraj Kukura (*1947), zatímco ona je dlouho nerozhodná a není schopná se vyjádřit, zda o něj také stojí nebo ne.

… natahovat moldánky

Pokud se malé děti chystají k pláči, obvykle přitom mají typický výraz, který nenechává nikoho na pochybách, že se za chvíli rozpoutá koncert. Lidově se této grimase říká „nabírat“ nebo „natahovat“.

Mohou to však samozřejmě dělat i dospělí lidé, to není vyloučeno. Ale co když se k tomu přidá slovo moldánky? Tedy natahovat nebo nabírat moldánky. Pokud si vysvětlíme, co moldánky znamenají, pak bude rázem všechno mnohem jasnější.

Epocha dodává:

Moldánky se říká hudebnímu nástroji a sice dudám. Když se do nich zkušený dudák opře, zvuky, které se ozvou, se pláči skutečně podobají. A víte, kde vzaly dudy svůj původ?

Používají je už v antickém Řecku, ale původně jsou jednoduchým dechovým nástrojem, užívaným už před 4000 lety v Egyptě a v přední Asii. Odtud urazí dlouhou cestu do Evropy, kam je s sebou vezmou nejenom pastýři, ale také arabsko-turečtí nájezdníci.

Zde projdou vývojem a mnoho evropských národů má pro ně nejenom vlastní pojmenování, ale také specifickou modifikaci.

… říjnové pranostiky

Je zvláštní, že i když souvislost mezi říjnovým a lednovým počasím detailněji prozkoumají meteorologové až v 1. polovině 20. století, naši předkové o tom mají jasno už mnohem dříve.

Jak jinak si lze vysvětlit množství pranostik, které tyto dva měsíce srovnávají a podle října předpovídají počasí v prvním měsíci roku?

Epocha dodává:

Říká se třeba: „Studený říjen – zelený leden.“ nebo „Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.“ a dokonce „Mrazy v říjnu – hezky v lednu; krásný říjen – studený leden.“ Vyplatí se prý ale také sledovat přírodu, například stromy:

„Když dlouho listí v říjnu nespadne, tuhá zima se přikrade.“ anebo ptáky: „Když se v říjnu táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.“ a také hmyz: „Je-li v říjnu mnoho vos a sršánů, přijde studená a dlouhá zima.“

… Ariadnina nit

Ariadnina nit je pomoc, která může najít cestu z problémů, je to klíč k řešení složitých záležitostí i vodítko ze začarovaného kruhu obtíží.

Název je odvozen od niti krétské princezny Ariadny, která podle antické řecké mytologie pomůže najít hrdinovi Theseovi, synovi athénského krále Aigea, cestu ze smrtícího labyrintu a zachrání mu tak život.

Ten si totiž značí cestu k východu pomocí klubka, darovaného princeznou a ohavné a zlé monstrum z labyrintu, které si chce na princi pochutnat, přijde zkrátka.

Epocha přibližuje:

Děsivou bytostí z bludiště na Krétě je tvor s hlavou býka a tělem člověka jménem Mínótaurus, který se živí lidským masem. Z Athén jsou sem posíláni mladí chlapci a dívky, aby sloužili jako potrava pro tuto bestii.

Všemu udělá přítrž až princ Théseus, který Mínótaura usmrtí a díky nitce najde cestu zpět ze spletitého labyrintu. Princeznu Ariadnu poté požádá o ruku, ale nakonec ji ponechá na ostrově Naxos, aby si ji mohl vzít bůh Dionýsos.

… jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá

Pokud uslyšíte toto tvrzení, jde o to, že svým vlastním jednáním si určujeme způsob, jakým se k nám bude chovat naše okolí. Jestliže budeme lhostejní, ironičtí, nespolehliví nebo třeba neurvalí, nemůžeme čekat, že nám to ostatní lidé budou tolerovat.

Nanejvýš nějaký čas, protože si třeba mohou myslet, že neprožíváme právě pohodové životní období.

Epocha doplňuje:

A potom nám to jaksepatří vrátí. Je to vlastně něco na způsob ozvěny. Co zavoláte, to uslyšíte. A pokud nám to dojde a změníme svůj přístup, je to jen pro naše dobro.

Podobné přísloví je třeba „Na hrubý pytel hrubá záplata“. Jestliže se někdo permanentně chová jako arogantní hlupák nebo nejde pro vulgární slova daleko, pak se s ním v rukavičkách zkrátka a dobře jednat nedá.