Šlechtické tituly u nás do roku 1918 vždy uděloval panovník.
Protože poslední rakousko-uherský císař Karel I. Habsburský neabdikoval, ale rezignoval na výkon vladařských pravomocí, povyšoval do šlechtického stavu osoby i po svém odchodu do švýcarského exilu.
Aby dosáhl uznání těchto povýšení, obvykle je antidatoval. Úplný soupis povýšení té doby ale neexistuje.
Za jedno z posledních můžeme v rámci monarchie tedy považovat udělení šlechtického stavu velkoprůmyslníku ve Vídni Wilhelmu Eduardu Hardymu z 29. října 1918.
Zrušeny zákonem
Pokud jde o čistě české prostředí, jednou z posledních povýšených byla 21. října 1918 Adolfina Čenská a její syn Jaroslav. Po vzniku Československa je užívání šlechtických titulů zákonem z 18. prosince 1918 zrušeno. V roce 1920 jsou k zákonu připojeny i sankce.
Nikdo není stíhán
Za úmyslné a veřejné užití šlechtického titulu má viník zaplatit pokutu od 15 000 do 50 000 korun nebo může být potrestán vězením v délce od jednoho do 14 dnů.
Přestože se za první republiky zákon hojně porušuje, historikové neznají případ, že by byl někdo stíhán.