Předchůdci prvních žehliček se objevují již ve starověku. Prádlo se tehdy nežehlí, ale lisuje. Ve městech fungují veřejné lisy, kde valcháři za poplatek dodané prádlo vylisují, aby nebylo zmačkané.
První žehličky podobné těm dnešním spadají do 15. století. Jsou duté a dovnitř se sype žhavé dřevěné uhlí nebo vkládá rozžhavený kus kovu. Na konci 19. století se objevují úplně jednoduchá želízka, která se nahřejí na kamnech a poté se k nim připne rukojeť. Říká se jim cihličky.
Nevykazuje jenom estetickou funkci
V letech 1890–1894 vzniká první elektrická žehlička, ovšem rozšíření se dočká až po skončení první světové války. Málokdo ale tuší, že žehlička měla vedle estetické (aby prádlo vypadalo pěkně) i další funkci.
Pomáhá i našim legionářům
Hygiena byla mnohem důležitější, a to hlavně za války. Praním prádla se totiž nedaly odstranit šatní vši. Pomáhalo proti nim jenom rozpálené železo.
„U každé čety ať je cihlička k žehlení prádla a šatů proti rozmnožení se v nich hmyzu,“ říká v roce 1918 vojenský předpis, určený pro československé legionáře operující v Rusku.
