Generál Milan Rastislav Štefánik je charismatickou a renesanční osobností, která stojí u vzniku samostatného Československa. Jeho vliv i politické názory jsou však trnem v oku mnoha českým a francouzským politikům. Nechali ho zákeřně odstranit?

Nad troskami třímotorového dvojplošníku Caproni Ca 33 se vznáší oheň a dým. Poničený trup bombardéru připomíná neslavný osud jeho čtyřčlenné posádky.

Ta se kromě tří italských letců skládá i z generála, astronoma a prvního československého ministra války Milana Rastislava Štefánika (1880–1919).

Jenže zatímco všichni Italové jsou záhy po pádu mrtví, všestranný Štefánik má být – navzdory pozdější oficiální verzi – tehdy ještě naživu!

Muž na kole

Podle Slováka Josefa Haronika (1906–1998) přijíždí ke zřícenému stroji jakýsi muž na kole a poté tajemný tmavý automobil. Z něj údajně vystupují civilisté v kabátech, kteří zraněného Štefánika odnášejí do vozu.

A vzápětí je tento významný Slovák prohlášen československými úřady oficiálně za mrtvého! Byl nepohodlnou osobou, která byla 4. května 1919 zlikvidována na příkaz vysokých československých politických kruhů?

Po pádu letadla ještě žil?

„Když už bylo nad Vajnorami, všiml jsem si, že letadlo kouří,“ začíná neuvěřitelné Haronikovo vyprávění. Haronik prý spatří v dětství nejen hořící stroj Caproni, ale později na zemi také asi 40letého zraněného muže v letecké kombinéze.

Po příjezdu tmavého auta z něj údajně vystupuje několik mužů, kteří prohledávají ležícího Štefánika a odnášejí si jeho kufřík. Samotného generála pak odvlékají do auta „On jediný žil.

Když mu rozepli kombinézu, nikde nebyla vidět ani stopa po krvi,“ uvádí Haronik. Proč má však být – podle oficiální verze, Štefánik po pádu letounu mrtvý?!

Mýtus o vraždě, nebo drsná realita?

O něco později přijíždějící českoslovenští vojáci údajně odklízejí trosky zničeného stroje a těla tří Italů. Stálo za Štefánikovou smrtí politické spiknutí? O událostech osudného dne prý dlouho mlčí Haronik, i desítky dalších vystrašených osob.

Tvrdí to alespoň slovenský spisovatel Emil Karol Kautský ve své kontroverzní knize Kauza Štefánik: Legendy, fakty a otázniky okolo vzniku Česko-Slovenskej republiky.

Podle něj mnozí ze svědků Štefánikovy smrti skončí svůj život za velmi podivných okolností…

Rozporuplné hypotézy

Štefánik se 4. května 1919 vrací po dlouhých letech do rodné a již od nadvlády Rakouska-Uherska osvobozené země. Jeho bombardér přilétající z italského letiště Campo Formido zakrouží nad slovenským hlavním městem, aby se poté zřítil k zemi jako kámen.

Dodnes se kolem katastrofy rojí otazníky. Stála za pádem chyba pilota, špatné povětrnostní podmínky, technická závada, Štefánikova sebevražda nebo snad zákeřná střelba do vlastních řad?

Vzdělanec i francouzský špeh?

Rastislav Štefánik se narodí 21. července 1880 do rodiny slovenského evangelického faráře Pavla Štefánika. Již jako malý pozná útlak Slováků v uherské části Rakouska-Uherska.

Poté, co vystuduje Karlovu univerzitu v Praze, odchází jako diplomovaný astronom a filozof do Paříže. Mezi roky 1904 až 1914 procestuje mnoho zemí.

Zpočátku pracuje pro francouzského astronoma Camille Flammariona (1842–1925), poté podle nepotvrzených informací pod zástěrkou „hvězdné vědy“ působí v zahraničí i jako agent francouzské zpravodajské služby. Souviselo to nějak s jeho smrtí?

Voják s puncem sukničkáře

Na začátku první světové války se Štefánik vrací do Francie, kde se stává vojenským průzkumným pilotem. Ale i po následné havárii stoupá jeho hvězda vzhůru.

V římské nemocnici se seznámí s Francouzkou Claire de Jouvenelovou, která ho přivádí k francouzskému premiérovi Aristidu Briandovi (1862–1932) a k dalším mocným osobám.

Charismatický Slovák tehdy úspěšně organizuje československé legie a stihne získat srdce desítek žen, které mu padají samy do náruče. Mezi jeho „úlovky“ patří například Štefánikova pozdější snoubenka – italská markýza Giuliana Benzoniová!

Kujme pikle, obvyklé i neobvyklé!

Štefánikův vliv, zejména v československém vojsku, od roku 1916 rychle stoupá, zatímco někteří čeští politici ho nemají v lásce.

Patří mezi ně i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) a první ministr zahraničních věcí ČSR Edvard Beneš (1884–1948).

Co za tím stojí?  Hrozí, že na základě (nikdy nedodržené – pozn. red.) Pittsburské smlouvy z 31. května 1918 bude Štefánik požadovat větší autonomii Slovenska v rámci nově vzniklého státu.

Ale i samotný Štefánik je koncem roku 1918 odstaven českými politiky na vedlejší kolej…

Až příliš nebezpečný muž

Masarykovou ideou je totiž promíchání Čechů a Slováků v zemi, kde mají Češi hrát prim, přičemž k tomu Štefánikův postoj vůbec „nepasuje“.

V době před příletem do vlasti je generálovi přidělena druhořadá funkce československého ministra války, přestože faktickou moc nad armádou v ČSR již drží v rukách ministr národní obrany Václav Klofáč (1868–1942)!

Svou roli může sehrát kromě již zmíněného Štefánikova lobování pro samostatné Slovensko i jeho napojení na italské politiky a vládnoucí rody. Proč?

Slovenským králem?

Zatímco Slovensko a Podkarpatskou Rus počátkem roku 1919, kromě československých legií a vojska, ovládají především italské jednotky, nad Čechami a Moravou má patronát další dohodová mocnost – Francie.

Podle nepotvrzených hypotéz dokonce Štefánik dokonce pomýšlí na post slovenského krále! Navíc za ním stojí několik desítek tisíc loajálních československých legionářů. Musí být tedy velmi rychle odstraněn?

Podezřelé okolnosti

Podle nejméně pravděpodobné teorie stojí za pádem jeho letounu sebevražda. Na jaře 1919 se Štefánik potýká s bolestmi i dalšími zdravotními obtížemi. Jenže během vytouženého návratu do vlasti se mu částečně splní sen o její samostatnosti.

Navíc jeho povaze neodpovídá to, že s sebou vezme do hrobu i další letce!

Podle prvního, až nezvykle krátkého, vyšetřování komise italského leteckého experta Frederica Zapelloniho dochází k pádu jeho stroje vlivem drátu antény zamotané do ovládání kormidel, nebo omdlení Štefánika během řízení stroje.

Jenže proč se ze stroje kouří a podle některých svědků provází jeho pád záblesk, připomínající explozi?!

Mrtvý svědek, dobrý svědek?

Štefánikův Caproni nemá na palubě běžnou vysílačku a není jisté, zda letadlo řídí on sám! To má prý „zajistit“, aby nemohla být přivolána pomoc, nebo aby někdo na zemi nezaslechl něco, co neměl.

Po neštěstí se kamsi ztrácí i generálova taška s tajnými zprávami od italského velení! Podivně prý umírá i část vojáků z tehdejší československé posádky v Prešpurku. Proč?

Někteří Bratislavané tvrdí, že po Štefánikovu Caproni pálí 4. května 1919 naši vojáci zcela záměrně! Má mezi ně patřit i Slovák Michal Lechta z Ivanky pri Dunaji, jenž podává stížnost do Prahy.

Za vším hledej peníze?

Závěr vyšetřovací komise z roku 1928 zní, že na letadlo vystřelí jen jeden z vojáků. Nechtěli politici přiznat pravdu? Vždyť tvar Caproni je tak charakteristický, že si ho nešlo splést s maďarskými letouny! „Nepohodlný byl generál dr.

Štefánik hlavně proto, že …požadoval od pana dr. Beneše vysvětlení, kam přišla většina sbírky amerických Čechů a Slováků ve prospěch financování zahraničního odboje,“ tvrdí český emigrant MUDr. Rudolf Maxa.

Beneš prý peníze prohraje v kasinech, za což ho Štefánik chce hnát k soudu. Pomstou má být jeho likvidace. Podle další verze za smrtí stojí Francouzi, od kterých se na konci první světové války odkloní k italské konkurenci. Jde však pouze o nepotvrzené hypotézy…