Mohutné zdi nedostavěného chrámu se tyčí do výšky v Panenském Týnci na Lounsku. Proč ale z chrámu zůstalo jenom torzo?

Jeho stavbu započal ve 14. století známý rod Žerotínů, konkrétně rytíř Plichta (†1322), syn Habarta ze Žerotína. V Panenském Týnci původně založil ženský klášter zasvěcený Anežce České (asi 1211‒1282).

Následníci na stavbu nemají

Světice prý pomohla zbavit jeho ženu neplodnosti a on jí proto věnoval stavbu jako poděkování. Hned vedle kláštera začal později vyrůstat samotný chrám.

Když ale roku 1322 padl Plichta v bitvě u Mühldorfu, jeho následovníci už ale ve stavbě nepokračovali, a to z velmi prozaických důvodů: Tak obrovskou a nákladnou stavbu si bohužel nemohli dovolit financovat.

Proto se dnes torzo chrámu skládá z 20 metrů vysokých nedokončených stěn a 21 metrů vysokého kněžiště.

Někteří lidé si myslí, že právě tady v kněžišti leží ostatky svaté Anežky, po nichž dosud archeologové marně a bezvýsledně pátrají – v roce 2020 například neúspěšně pátrali v pražském kostele sv. Haštala.

Podle průzkumu georadarem, který prováděl archeolog Leo Vrzal se asi v hloubce čtyř metrů v kněžišti nalézá nějaký útvar.

Nachází se v podzemí ostatky?

Pražské klarisky se totiž během husitských válek přesunuly do týneckého kláštera a ostatky světice tehdy možná vzaly s sebou. Když roku 1782 došlo ke zrušení kláštera, mohly jeptišky velkou cennost ukrýt ve zdejší podzemní chodbě.

Na podzim roku 2021 řád křižovníků s červenou hvězdou objevil další Anežčinu relikvii – zlomek vřetenní kosti pocházející z její pravé ruky. V 60. nebo 70. letech relikviář křižovníkům darovaly právě klarisky.

Dosud je k dispozici pět relikviářů se zlomky Anežčiných ostatků. Celé tělo se ale zatím nenašlo.