Odstěhovat stavbu z jednoho místa na druhé není jen tak. Vyžaduje to přesně promyšlený postup i těžkou techniku.

Nejslavnější stěhování v tehdejším Československu absolvoval kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl v září 1975 přesunut kvůli likvidaci staré části města Most, která musela ustoupit těžbě uhlí.

Stavbu, vážící 10 000 tun, byla přemístěna s pomocí 53 podvozků vyrobených v závodech Škoda Plzeň. V Čechách a na Moravě známe několik přemístěných staveb. Tou první je dřevěný kostel sv. Archanděla Michaela, který najdete na Petříně v zahradě Kinských.

Do Prahy dorazil už v roce 1929, a to z Ukrajiny, z obce Medvedovce u Mukačeva. Rok poté byl do Dobříkova u Chocně odstěhován rovněž z dnešní Ukrajiny další svatostánek – kostel Všech svatých z vesnice Velká Kopaňa u Chustu.

Překážela výhledu

První zděnou budovou, jež se u nás stěhovala z místa na místo ale byla kaple sv. Maří Magdaleny na pražském vltavském nábřeží pod Letenskými sady.

V roce 1956 jí hrozila demolice, měla se tu stavět tramvajová trať, navíc kaple překážela výhledu na Stalinův pomník. Způsob, jak ji přetáhnout o 31 metrů k Čechovu mostu vymyslel statik Stanislav Bechyně a akce úspěšně proběhla 4. února 1956.

Poslední štace

Kašna na Uhelném trhu na pražském Starém Městě se také několikrát stěhovala.

Sochař František Xaver Lederer (1758–1811) vytesal neoklasicistní kašnu už v 18. století pro známého podnikatele a mecenáše Jakuba Wimmera (1754–1822), který si ji nechal postavit před svůj palác na dnešní Národní třídě (Národní č.

37). Od Wimmerova domu byla kašna později odsunuta kvůli houstnoucí dopravě o několik metrů dál na současné Jungmannovo náměstí, kde zůstala do roku 1860. Potom došlo k jejímu přesunu na Betlémské náměstí. Příběh stěhované kašny tím ale neskončil.

Roku 1882 už byla k vidění v parku před dnešním Hlavním nádražím. Další a poslední „štací“ Wimmerovy kašny se stal právě Uhelný trh, kde se ocitla roku 1951.