Jak poznáme, že skutečně začíná léto? V zahradách, sadech i po ulicích zrají třešně! Podívejte se na ně tentokrát pěkně zblízka. I když je jich všude plno, o nějaké „obyčejné“ ovoce se rozhodně nejedná!
V jeskyních či pravěkých příbytcích archeologové běžně nacházejí spousty cenných pokladů. Zvířecí i lidské kosti, zbytky ohnišť, primitivní nástroje…, v typických kruhových stavbách ze střední doby kamenné (9000 -5000 př. n. l.) ale nechybí ani pecky od třešní!
Co to znamená? Že na sladkých červených plodech si lidé pochutnávali nejspíš už dávno předtím, než se o nich poprvé zmiňuje ve svém spise Historie rostlin řecký autor Theofrastos (asi 372 – 287 př. n. l.). A než jiný Řek, lékař Diphilus (3. stol. př.
n. l.), upozorňuje na jejich prospěšnost lidskému zdraví.
Třešně milují i v Římě, kde jsou součástí proviantu římských vojáků. Ti je konzumují za jízdy na koních a pecky plivou okolo sebe – a tak kudy jednou, tam časem vyrostou stromy!
Traduje se, že pokud se chcete vydat po stopách dávných římských cest, máte jet právě podél divokých třešní.
Pochoutka z Turecka
Nejpozději v 1. století před Kristem už se třešně účelně pěstují pro své plody. První známé plantáže se rodí na poloostrově Malá Asie, na místě dnešního Turecka, které je dodnes největším třešňovým producentem.
Právě odtud nejspíš pochází i jejich jméno. Česká třešně vznikne z praslovanské „čeršňa“, která má, stejně jako německá Kirsche, anglická cherry či francouzská cerise, původ v latinském slově „cerasus“.
A to již nezapře podobnost s městem Kérason (dnes turecké Giresun), odkud prý přiveze římský vojevůdce Licius Licinus Lucullus (asi 118–57 př. n. l.) třešně poprvé do Evropy.
Neboť ale s nálezy mnohem starších pecek je již tato teorie vyvrácena, pravý původ třešní zůstává tajemstvím…
Kdo je spočítá?
Třešeň křovitá, kyselá višeň obecná a možná ještě planá třešeň ptačí. Právě tyto odrůdy patrně znají již středověcí pěstitelé. Ovšem z několika málo druhů už je jich dnes více než tisícovka!
Máte radši tvrdší a kyselejší chrupky, nebo sladké šťavnaté srdcovky? Světlejší nažloutlé, sytě rudé, nebo až temně černé? Na všechny si však musíme chvilku počkat – nový strom začne pořádně plodit třeba za pět, někdy dokonce až za 7 let.
Ročně vás pak ale odmění v průměru 7 tisíci plody. Řadu sedmiček pak doplňují automatické stroje na sběr plodů, které vám plně obsypaný strom očešou za 7 vteřin!
Sladké třešňové sny!
A můžeme se konečně pustit do jídla! Určitě neváhejte, protože třešně jsou jedním z nezdravějších druhů ovoce.
Představují nejen nálož vitamínů C či B a celou řadu důležitých minerálů, ale jsou i plné antioxidantů, takže vám pomohou bojovat proti nemocem i stárnutí.
Přispívají k čistění jater, ledvin a krve, mají protizánětlivé účinky a zázračné se zdá být i jejich barvivo antokyan. Při testech se osvědčí jako skvělá podpora při tvorbě inzulínu, a mohl by se tak používat při léčbě cukrovky.
Díky přítomným kyselinám třešně podporují imunitní systém, pro svou energetickou hodnotu a odvodňovací účinky se zas skvěle hodí při hubnutí. A klidně si je dejte i na noc – bude se vám krásně snít, protože stimulují i pro spánek důležitý hormon melatonin!
Nejedlá japonská chlouba
Ještě než však dojde na plody, zahrne nás třešňový strom záplavou květů. Krásných, oslnivých, plných vůně, ovšem velmi pomíjivých! Vlastně tak připomínají lidský život. Když květ uvadne, už se ale tvoří plod, po kterém zbude pecka. A ta zaseje zase život další!
Třešeň je symbolem koloběhu života, především tedy v Japonsku, pověstném svou sakurovou kulturou. Plody sakury neboli třešně pilovité se paradoxně moc jíst nedají, to tu však nikdo neřeší.
Rozkvetlé sakurové koruny jsou japonskou chloubou minimálně od roku 712, kdy se o nich zmiňuje kronika Kodžiki.
Samurajové si sakurovými květy zdobí meče, zasypávají se jimi při rituálních sebevraždách a dodnes růžová kvítka najdeme na většině tradičních dekorací.
A celé Japonsko je každoročně nejslavnostnější na svátek Hanami – právě v období, kdy úchvatné sakury rozkvetou.
Láskyplné tradice
Místo sakury máte na zahradě raději bohatě plodící strom? Pak si dopřejte čerstvou třešňovou šťávu. Dle buddhistické tradice vám tyto doušky zajistí nesmrtelnost a plodnost!
Kouzelný pták Fénix získá věčný život proto, že spí na lůžku z třešňových květů, matku Buddhy zas během porodu ochraňuje třešňový strom.
Že tedy běžných lidí se to netýká? Ani západní či přímo naše české tradice však od o této symboliky nejsou daleko! Dívka, která na prvního máje dostane polibek pod rozkvetlou třešní, bude celý rok krásná, přitažlivá a plodná.
Ta nepolíbená uschne! Anebo ještě může zkusit na svátek sv. Barbory dát do vázy odřezané třešňové větvičky. Pokud do Štědrého dne vykvetou, dívka se do roka vdá.
Nahradí srp s kladivem
„Můj klid je ten tam a já nemám stání, v mém srdci je bouře a v žilách vře krev. Mám ráda ten čas třešní, kdy dozrají třešně, je milenců máj a pod oknem zní mi slavičí zpěv…“
Francouzský šansoniér Jean-Baptiste Clémente (1836-1903) věnuje píseň Čas třešní své lásce Louise, která na barikádě v pařížské ulici Královské fontány ošetřuje zraněné komunardy.
Jeho vnitřní bouře způsobená láskou a touhou tu však zdaleka není podstatná! Píseň se především stane symbolem Pařížské komuny – radikálně socialistické vlády trvající od března do května 1871, která je tak trochu první komunistickou událostí v dějinách!
Inspiruje se i Komunistická strana Čech a Moravy a v roce 1990 přijme jako svůj oficiální symbol právě dvě spojené třešně se zeleným listem. Sladké ovoce tak nahradí srp a kladivo, které mají komunisté za svůj symbol už od roku 1921.
