Rostou jako pomyslné houby po dešti… Rozhledny. Staré historické z kamene, designově vyšperkované a moderní ze dřeva. S výtahem, žebříkem nebo nekonečnými schody. Češi výstupy na hory milují a milují zejména nádherné výhledy daleko do krajiny.

Popularita vyhlídek a rozhleden je už záležitostí tradiční. Nevěříte? Tak se dívejte…

Romantické putování po české krajině jako vystřižené z dob básníka Karla Hynka Máchy dávalo postupně vzniknout desítkám unikátních rozhleden a vyhlídkových míst, která se od začátku 19. století skutečně „rozesely“ napříč naším územím.

Možná překvapivě je nezakládali nadšení cestovatelé a první „profesionální turisté“, ale místní šlechta.

Dokladem je jedna z prvních vyhlídkových věží na území Česka, minaret v Lednicko-valtickém areálu na jihu Moravy, jež vznikla v roce 1802. Jedna z prvních horských rozhleden stanula v roce 1825 na vrchu Kleť – jedná se o Josefovu věž, která se zároveň pyšní titulem nejstarší kamenná rozhledna na území Čech.

Zlaté 19. století

Vyhlídkové věže vyrůstaly z různých důvodů. Některé sloužily zeměměřičům, lázeňským hostům (lázně Karlovy Vary jsou téměř obklíčené rozhlednami) nebo prvním turistům.

Turistika jako taková zažívala rozkvět až na konci 19. století, zato však měla skutečně fenomenální nástup, spojený se vznikem organizovaných turistických spolků. Začalo se stavět obrovské množství zejména dřevěných rozhleden.

Druhé pomyslné žně zažily rozhledny v období první republiky díky Klubu československých turistů. S válkou a komunistickým obdobím došlo k útlumu a renesanci zažily vyhlídkové věže až po roce 1991.

Navštivte Hitlerovu věž

Naše putování po kopcích začneme na Karlovarsku. Ačkoli nejznámější rozhlednou regionu je jistě právě ta karlovarská na Výšině přátelství – Diana, ke které se lze nechat dovézt lanovkou, my zamíříme do nedaleké obce Krásno.

Nejenže tady k návštěvě vybízí hornické muzeum v přírodě, ale jistě vás zaujme volně přístupná rozhledna na blízkém Krásenském vrchu.

Válcová věž vznikala v době hospodářské krize ve 30. letech 20. století a zdejším lidem měla její stavba poskytnout nějaký ten peníz navíc na obživu. Předpokládá se, že se stavitelé inspirovali minaretem z irácké Samary.

V době Protektorátu nesla rozhledna jméno po Adolfu Hitlerovi, po válce chátrala až do roku 1980, kdy byla opravena. Dnes se z ní pokocháte výhledem na Slavkovský les, Doupovské a Krušné hory.

Vojenský pozůstatek

Na Plzeňsku nelze vynechat architektonicky originální betonovou rozhlednu na Poledníku (1315 m n. m.). Tato rulová hora nabízí jedinečný pohled na Šumavu. A nejen ten, navíc i zajímavou historii.

Po roce 1945 zde totiž vznikl vojenský výcvikový prostor a zároveň šlo o střežené nepřístupné pásmo. Tehdy vznikla i dnešní rozhledna. Šlo o základnu protivzdušné obrany a odposlechovou stanici v jednom.

Radarová věž začala po roce 1989 chátrat, přebudovat na rozhlednu se ji podařilo o 9 let později. Obdivovat z ní můžete nejen vrcholky Šumavy, ale též Bavorský les a za dobrého počasí dohlédnete dokonce až k Alpám! Navíc se na rozhledně můžete i občerstvit.

Výhled, lyže, stříbro

Jiný kraj, jiný styl. V ústeckém kraji se na výrazném znělcovém vrcholku Lužických hor nachází krásná rozhledna Jedlová.

Kamenná vyhlídka zde nestojí sama, sousední turistickou chatu ještě doplňuje památník německého romantického básníka Friedricha Schillera.

Rozhledna samotná vyrostla na popud Horského spolku pro nejsevernější Čechy v roce 1891 a nabídne výhled na Šluknovsko, Lužické hory a České Švýcarsko. Za dobré viditelnosti spatříte též Ještěd, Trosky nebo Děčínský Sněžník.

Rozhledna je otevřena celoročně a kdyby vám pozorování panoramat nestačilo, v zimě navštivte na severním svahu kopce lyžařský areál a na jaře například Jiřetínské muzeum pod kopcem věnující se historii těžby stříbra v oblasti.

Dřevěný skvost připomíná husity

Ve středních Čechách se vydejte do chráněné krajinné oblasti Blaník a vystoupejte na vrch Velký Blaník (638 m n. m.). Oceníte tady majestátní dřevěnou rozhlednu, tvarovanou do podoby husitské hlásky.

Vyhlídka vznikla v době tuhé nacistické okupace a je jen s podivem, že husitské období připomínající stavba tehdy dostala zelenou. V současnosti je otevřená celoročně, občerstvení je samozřejmostí.

Pokud přijedete v tu správnou dobu, můžete návštěvu spojit s jedním z pravidelných organizovaných turistických pochodů na Velký Blaník.

Možná, že při něm najdete tajemný vstup do podzemí hory, odkud, až bude národu nejhůř, prý vyjede svatý Václav se svými bojovníky.

Hvězdy z Kleti

Na jihu Čech nezapomeňte navštívit onu zmíněnou Josefovu vyhlídku na nejvyšším bodě Blanského lesa. Poblíž Českého Krumlova se nacházející Kleť z dálky nepřehlédnete.

Pozornost na sebe totiž poutá vysokým televizním vysílačem, viditelným ze vzdálenosti desítek kilometrů. K rozhledně vede cyklostezka, turistická stezka, a dokonce i lanovka.

Za výstavbou rozhledny stojí šlechtic Josef Jan Schwarzenberg s úmyslem vybudovat nejen vyhlídkové místo, ale předně hvězdárnu (dnes se zabývá zejména výzkumem komet a planetek).

Na její vrcholek vás zavede 120 dřevěných schodů, po jejichž zdolání se vám rozprostře výhled na Šumavu, Novohradské hory, daleké vrcholky Brd či Alp.

Ukryté poklady severu

Liberecko nenabízí jen dominantu Ještědu, navštivte proto vrch, který opěvují předně paraglidisté. V roce 1994 na vrchu Kozákov vznikla 48 m vysoká víceúčelová kovová věž s výhledem na Český ráj, Krkonoše a České středohoří.

Kopec je znám pro svou historickou těžbu drahých kamenů, dojet se dá až na vrchol přímo autem. Téměř skrytá je pro poutníky Krkonošemi originální rozhledna Štěpánka na vrchu Hvězda.

Stavba se dvěma vyhlídkovými plošinami vznikla na konci 19. století a už tehdy nabízela výhled na malebný východ Slunce. V současnosti se zde pořádá i pravidelný Novoroční výstup na Štěpánku.

Trojkou, kterou byste neměli na severu Čech vynechat, je rozhledna na Černostudničním hřbetu, nejjižnější části Jizerských hor. Z původem prosté skalní vyhlídky zde byla v roce 1905 vystavěna kamenná rozhledna s turistickou chatou. Vidět z ní můžete Jablonec nad Nisou, ale i Krkonoše.

Vyhlídky u Brna

Na nejjižnějších okrajích Vysočiny se nachází rozhledna s tajemným názvem Babylon. Jedná se o nejstarší rozhlednu na Českomoravské vrchovině vůbec, dnes stojící naproti jaderné elektrárně Dukovany.

Empírová rozhledna vznikla v roce 1831 a nabízí výhled na přehradu Dalešice, Pavlovské vrchy a na Brno. Ačkoli jih Moravy nenabízí desítky hor a vrchovin, i tak tady můžete narazit na romantická vyhlídková místa.

Vyzkoušejte třeba to na Kraví hoře. Jeho návštěvu spojte s návštěvou blízké vinařské obce Bořetice ve Velkopavlovské oblasti.

Dřevěná rozhledna zde byla otevřená v roce 2006 a kochat se z ní můžete rozsáhlým vinařským krajem, navíc je volně přístupná. Vystoupat budete muset jen 65 schodů. V okolní lokalitě se jako bonus nachází kolem 300 vinných sklípků.

Sudetská panoramata

Rozhledna Háj u Šumperka na Olomoucku se pyšní dřevěnou nosnou konstrukcí, obestírá ji ale také poměrně temná minulost.

Po záboru Sudet v roce 1938 sloužila německým vojákům jako letecká pozorovatelna a v roce 1953 se kopec Háj stal svědkem tragédie – rozhledna po zásahu bleskem do základů vyhořela. Volná replika věže vznikla až v roce 1996 a dnes se tak tyčí do výšky 29 metrů.

Výhledem na Rychlebské hory, Hrubý Jeseník a Králický Sněžník se vám odmění až po zdolání 134 schodů. Rozhledna je otevřena celoročně, chcete-li se k ní dostat co nejblíž autem, nechte jej zaparkované na kraji lesa nad horním koncem ulice Jana Žižky v Bludově.

Moravské kopce

Z jednoho z nejsevernějších měst Moravy je to k rozhledně Cvilín co by kamenem dohodil. Areál krnovského poutního místa je v podstatě součástí města.

Říká se mu „Slezský krnovský Kopeček“, nachází se tu totiž dvouvěžový barokní kostel Panny Marie Sedmibolestné, křížová cesta, poutní dům a konečně také kamenná rozhledna, jež umožnila výhled do dáli v roce 1903. V současnosti je otevřená od května do září a ve zbytku roku dle počasí.

Za prohlídku stojí i samotný Krnov, ve kterém stojí i svébytná pseudorománská synagoga. Hory na Zlínsku zdobí 40 m vysoká rozhledna Čarták. Jde o původní věž mobilního operátora z betonu, jež je obložená smrkovými prkny.

Není lepšího místa, odkud by byly vidět Beskydy, Javorníky a Malá a Velká Fatra jako na dlani. Čarták najdete nad hraničním přechodem Bumbálka v Beskydech.