Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém reportu zveřejnila nové standardy pro kvalitní ovzduší. Z reportu vyplývá, že téměř celá světová populace (99 %) dýchá vzduch, který překračuje mezinárodně stanovené limity.

Nový typ stanice od ostravského startupu Perfect-Air by však měl umět detekovat rozličné množství škodlivých prvků ve vzduchu s hyperlokální přesností tak, aby bylo možné v reálném čase určit, kdy je pobyt venku nejméně rizikový.

Kromě domácností mají o stanici zájem například školky a školy, které si tak mohou stanovit regulaci větrání nebo si stanovit ideální čas na procházku.

Zájem mají i zdravotnické organizace či třeba vývojáři IoT a jiných chytrých zařízení (například v chytrých domácnostech, kde ovládají otevírání oken apod.)

Analýza kvality ovzduší WHO vycházela z monitorování 6000 měst ve 117 zemích. Z 80 % se jednalo o oblasti, ve kterých se nachází městská zástavba, kde jsou lidé vystavování velkému množství jemných prachových částic a oxidu dusičitého.

Podle WHO jsou pak za většinu škodlivých emisí ve vzduchu zodpovědná fosilní paliva.

Nedostatek čistého vzduchu se dále podle údajů WHO propisuje na lidském zdraví.

Podle posledních údajů v důsledku venkovního znečištěného vzduchu umírá až 4,2 milionu lidí, dalších 3,8 milionu úmrtí je pak zaznamenáno v souvislosti se škodlivými plyny, které vznikají přímo v domácnostech (ze sporáků, starých kotlů apod.).

WHO také ve své zprávě varuje, že téměř každý člověk na světě čelí zvýšenému riziku onemocnění plic i kardiovaskulárního systému. 

Český startup dokáže rozeznat kvalitu ovzduší ve vašem bezprostředním okolí

V Čechách se sice kvalita ovzduší za poslední roky zlepšuje, podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla loni koncentrace znečišťujících látek druhá nejnižší za posledních deset let. Ovšem kvalita ovzduší se liší zejména v závislosti na lokalitě.

Nejhůře jsou na tom města a souměstí se silným zastoupením průmyslových zón. Pokud jde o emise oxidu uhličitého, zhruba 70 % jich vzniká právě v těchto oblastech. 

Nejhůře je na tom z dlouhodobého hlediska například Moravskoslezský kraj. Velké rozdíly v kvalitě vzduchu jsou pak především na lokálních úrovních. „Český hydrometeorologický ústav měří pouze plošně, nikoli v hyperlokálním měřítku.

Z toho důvodu není možné určit, jakou kvalitu ovzduší máme například v nejbližším okolí našeho domova,“ vysvětluje Adam Hamrozi, který se svým týmem v ostravském startupu Perfect-Air vyvinul senzor, který tyto údaje dokáže měřit v reálném čase.

Je tedy tak možné s danou přesností zjistit, jak moc je ovzduší znečištěné různými zdroji, ať už jde o topení uhlí, provoz na cestách či lokální částice z továren. 

Perfect-Air funguje tak, že údaje z původních stanic jsou kalibrována na základě dat z družic a dalších světových zdrojů. Celý systém je postaven na zakomponování unikátního algoritmu s využitím prvků umělé inteligence.

Právě již několikrát zmíněná hyperlokálnost a údaje v reálném čase jsou v porovnání s konkurencí největší přidanou hodnotou. Málokterá řešení, i v celosvětovém měřítku, monitorují pevné částice PM2,5 a PM10 s takovou geografickou přesností.

Detekce čistého vzduchu s lokální přesností

Zatímco v současnosti zvládají stanice měřit pouze výskyt pevných částic PM2,5 a PM10, tlak, vlhkost a teplotu, již brzy dokážou měřit NO2, CO, SO2, O3, NOx, C6H6 a na zaznamenaných hodnotách tak bude zřejmý výskyt pylů, požárů či hustota dopravy.

To vše by měl přinést nový typ stanice, který je právě ve vývoji. Díky jednoduchosti a intuitivnosti připravovaného řešení bude v budoucnu zákazníkem Perfect-Air opravdu kdokoliv.

„Hyperlokální měření znečištění ovzduší je přesně to, co zajímá každého jedince, protože to ovlivňuje jeho zdraví.

Díky technologiím, které přinášíme, dokážeme lidem vysvětlit a demonstrovat dopady znečištěného ovzduší na zdraví a zároveň jim dáváme možnost díky naší webové nebo mobilní aplikaci zvýšit kvalitu života,“ popisuje Martin Malčík, zakladatel společnosti Perfect-Air.