Zahrada Eden. Místo, kde žili společně s Bohem první lide, Adam a Eva. Všeho měli dostatek, žili v harmonii a míru. Poté, co had navedl Evu, aby s Adamem okusili jablko ze zakázaného stromu poznání, je Bůh z ráje vyhnal. Opravdu existoval ráj na Zemi? Kde se nacházel?
V hebrejské Bibli se pojem ráj nikde nevyskytuje, píše se v ní jen a pouze o zahradě Eden.
O jablku se v Bibli také nikde nepíše, jen o ovoci ze zakázaného stromu, mohlo tedy stejně dobře jít třeba o granátové jablko, citrusy nebo fíky.
Často se legenda interpretuje tak, že had byl převlečený ďábel. Kniha Genesis s takovým pojetím hada nepracuje, jeho symbolika je tak zatím nejasná.
Nejstarší příběh o Adamovi a Evě pochází z 13. století př. n. l., je zachycen na hliněných tabulkách, jeho pojetí se však tomu biblickému vůbec nepodobá.
SEVEROÍRÁNSKÝ TABRÍZ
Dle britského archeologa Davida Michaela Rohla mohl biblický ráj ležet právě zde, v dlouhém údolí sopky Sahand.
Nalézají se zde čtyři řeky, jak je uvedeno v Knize Genesis, a to Tigris, Eufrat a Aras, pramenící v Turecku, a druhá nejdelší íránská řeka Kyzyluzen.
Řeka Aras byla navíc v 7. století známá pod názvem Gihun, což se podobá biblickému označení řeky Gíchon, jež obtéká zemi Kuš. Země Kuš by mohla být definovaná nedalekou horou Kuš neboli Kusheh Dagh poblíž města Ahar.
JIHOVÝCHODNÍ ANATOLIE
Jeden z regionů Turecka mohl být biblickým Edenem díky svému příjemnému klimatu. Rajská zahrada se mohla nacházet poblíž starověkého města Urfa v pohoří Taurus. Úrodná půda pokrývala také svahy nedaleké vyhaslé sopky Karaca Dag.
Regionem protékají rovněž řeky Eufrat a Tagris, zřejmě zmíněné v Knize Genesis. V roce 2014 zde byl nalezen kámen se symboly stromu a hada, který byl cca roku 8 000 př. n. l. zasypán po erupci sopky Karaca Dag.
MEZOPOTÁMIE
Byla bájnou rajskou zahradou Eden jedna z nejúrodnějších oblastí starověku? Delta řek Eufrat a Tigris, oblast na sever od dnešního Perského zálivu? Podle Jurise Zarise, vědce z univerzity v americkém Missouri, to možné je.
Díky satelitnímu snímku oblasti se mu zde totiž podařilo objevit dvě vyschlé řeky. Pokud Eufrat je biblický Frat a Tigris je Chidekel, pak objevené řeky musely být Píšonem a Gíchonem.
Jedna z řek přitékala ze Saúdské Arábie, druhá z Íránu, zdejší půda tak musela být neskutečně úrodná. Zmizení ráje je pak vědci přičítáno klimatickým změnám, které proběhly kolem roku 10 000 let př. n. l.
Tající ledovce zvedly hladiny oceánů a slaná voda zalila úrodnou půdu a znehodnotila ji.
GÖBEKLI TEPE
Na hranici mezi Sýrii a Tureckem byl objeven komplex tvořený kamennými kruhy a ovály o průměru 10 až 30 metrů, které tvoří pilíře ve tvaru T. Na nich jsou vyobrazeny reliéfy zvířat.
Stáří komplexu se odhaduje na 11 000 let, je tedy o celých 6000 let starší než Stonehenge. Šlo o zahradu Eden? Göbekli Tepe bylo zřejmě prvním velkým náboženským centrem na světě, lidé se zde scházeli jednou ročně k obřím hostinám.
Ostatně první historické odrůdy obilí pocházejí odtud. Možná právě zde došlo k neolitické revoluci, přechodu od sběračství k usedlé zemědělské společnosti. Oblast byla velmi úrodná, pro všechny byl dostatek jídla. Jenže to se znenadání změnilo. Úrodnou půdu zalilo moře, lidé byli vyhnáni z ráje.
