V březnu 1877 britská veřejnost žije nejnovějším skandálem. Před soudem stojí Annie Besantová za porušení zákona o obscénních publikacích.

V době, kdy sex je tabu a ochrana před početím hřích, Besantová otevřeně promluví o nutnosti antikoncepce jako zbrani proti chudobě.

Výkřik: Coby první žena veřejně schvaluje používání antikoncepce.

Dívka, která se narodí do středostavovské rodiny viktoriánské Anglie, toho od života nemohla čekat příliš.

Vdát se, porodit děti a strávit zbytek života péčí o domácnost, maximálně se angažovat v nějakém filantropickém spolku – takové jsou veškeré možnosti seberealizace. Prvních dvacet let se zdá, že život Annie Besantové (1847–1933) se nebude nijak lišit.

Přesto dokáže zažehnout sexuální revoluci v Británii a stanout v čele socialistického i ezoterického hnutí.

Annie proletářka

Londýnské procesí rozzlobených nezaměstnaných se v listopadu 1887 zvrhne v ozbrojenou bouři, která se do britské historie zapíše jako „Krvavá neděle“. O rok později otřese zemí velká stávka bledých a podvyživených dívek ze sirkárny. V obou akcích se výrazně angažuje irská aktivistka Annie.

Tou dobou je na britských ostrovech dobře známou figurou. Dvacet let předtím jí ale bylo 20 let, byla čerstvě vdaná a svému muži během 18 měsíců porodila dvě děti. Výchova v Annie vypěstuje přísnou zbožnost.

V době, kdy její dcerka umírá na černý kašel, začne o své víře pochybovat. Když její manžel, reverend Frank Besant, zjistí, že jeho mladá žena koketuje s volnomyšlenkářstvím, dá jí na vybranou: pravidelně se účastnit svatého přijímání, nebo odejít a už se nevracet!

Raději psanec než vyhnanec

„Pokrytectví, nebo vyhoštění,“ napíše Annie později, „vybrala jsem si to druhé.“ Docílí legální odluky manželství a v roce 1874 se už se zdravou dcerou přestěhuje do Londýna.

Město se má stát místem zrození „Rudé Annie“, jak se jí později přezdívá. Svobodná matka se začne angažovat v odborech, v hnutí za odluku církve od státu a v kampani za ženská práva.

Slavný irský spisovatel George Bernard Shaw (1856–1950) o Besantové řekne, že je „nejlepším řečníkem v Anglii“, a nemluví do větru – posluchárny během jejích projevů praskají ve švech.

Milujte se a chraňte se

V březnu 1877 je Besantová spolu s Charlesem Bradlaughem (1833–1891) předvolána před soud a obviněna z nemravnosti. Společně totiž vydají vysoce kontroverzní knihu. Ovoce filozofie, kterou napsal americký lékař Charles Knowlton.

Svoboda rozhodovat o počtu dětí je dle Knowltona naprosto klíčová pro blaho pracující třídy. Navrhuje také způsoby, jak velikost rodiny omezit.

Ve vyhrocené atmosféře, kdy Besantové reálně hrozí uvěznění, se sama začne otevřeně angažovat v hnutí za informovanost veřejnosti o způsobech antikoncepce.

„Myslím si, že je morálnější zabránit početí dětí, než je poté, co se narodí, zavraždit tím, že jim nemůžeme opatřit jídlo, vzduch a oblečení,“ tvrdí.

Skandál nakonec oba spisovatele proslaví, Besantová ovšem přijde o opatrovnictví své dcery.

Život začíná po čtyřicítce

V době, kdy je na vrcholu, se roku 1889 náhle odvrátí od svých názorů, odmítne ateismus a přilne k ezoterickému hnutí, theosofii, které založí charismatická Ruska s údajně nadpřirozenými schopnostmi Helena Petrovna Blavatská (1831–1891).

Po její smrti se Besantová stane čelní představitelkou hnutí, a protože spatří své kořeny ve východních naukách, odejde v roce 1893 do Indie.

Tam začne oblékat sárí a praktikovat jasnovidectví, založí ale také univerzitu a angažuje se v kampani za nezávislost Indie na Velké Británii.