Kdosi se skloní nad mrtvým. „Hele, něco se tu leskne,“ ruka vystřelí a sáhne na mužův krk. Nahmatá řetízek s přívěskem. „Zlatá mince. Víš co by se za to dalo pořídit?“ „Ticho, mrtví se neokrádají,“ okřikne ho druhý.
Mince, která sem připutovala až z jihu Evropy, tak navždy zůstane součástí pohřební výbavy.
České země na sklonku starověku a v raném středověku nejsou izolovaným ostrovem odtrženým od zbytku Evropy a sevřeným hustými hvozdy. Už v době , kdy se na našem území pohybují Keltové a poté Germáni, tu obchod jenom kvete.
Jakmile sem ve dvou vlnách ve 30. letech 6. století na přelomu 6. a 7. století dorazí Slované, tradice rozvíjejí. Díky tomu v době přemyslovských Čech v 10. a 11. století naši zemi protíná několik obchodních stezek.
Důkazy o prvních ekonomických a kulturních stycích přinášejí archeologické nálezy.
Číle kontakty s Římem
Archeolog opatrně čistí kulatý plíšek zalepený hlínou. „Je to římská mince,“ zajásá, když je mravenčí práce konečně hotová. Do roku 2012 mezi Ladnou a Lanžhotem badatelé najdou asi 170 mincí.
I když většina je domácích a pochází z období od konce 10. do počátku 13. století, takto datovány a určeny nejsou všechny.
„Dvě římské antické mince z období pozdního císařství, pocházející ze souboru získaného povrchovou prospekcí, s raně středověkým osídlením bezprostředně nesouvisí.
Jejich výskyt na území, které bylo trvale v kontaktu s kulturními a obchodními vlivy z Podunají, není ničím výjimečný,“ poznamenávají současný numismatik Jan Videman a archeolog Jiří Macháček.
Nejenom o platidlo
Mince nemusely nutně cinknout o stůl po úspěšně uzavřeném obchodu.
„Odpověď na otázku, jestli byly mince v barbariku (oblasti, kde žijí Barbaři-pozn. red.) užívány jako platidla nebo pouze jako surovina drahých (a barevných) kovů určená k dalšímu zpracování anebo jako součást osobní prezentace je nesmírně složitá,“ píše současný archeolog a numismatik Jiří Militký, který zároveň potvrzuje, že nečastější a nepravděpodobnější způsob, jak se sem římské mince dostávaly, byly kontakty s římskými obchodníky.
O jejich přítomnosti u nás se zmiňuje už římský historik Tacitus (55‒120/124), vydávali se sem až do zániku Římské říše.
Velký ekonomický význam
Římané se ale nespokojí jenom s průnikem na jih Moravy. Dostanou se mnohem dále, což potvrzuje neuvěřitelných 122 římských platidel objevených na Kolínsku a dalších 70 u Nymburka.
„Nálezová situace mincí v Čechách naznačuje, že hlavní kontaktní oblastí mohlo být Polabí v širokém okolí Kolína,“ vysvětluje Militký a dodává, že nálezy pocházejí z 1.-7. století. Proč si oblíbili právě tohle území? I k tomu se vyjadřuje Militký:
„Jednoznačné vysvětlení tohoto dlouhodobého jevu neznáme, ale je velmi pravděpodobné, že po celou dobu římskou a dobu stěhování národů šlo o jakési obchodní „srdce Čech“ a tato oblast byla zřejmě z nějakého důvodu cílovým územím římského mincovního importu.“ Množství nalezených mincí napovídá, že polabská sídla měla tehdy velký ekonomický význam.
V pomyslném žebříčku objevů římských mincí se totiž co do počtu na třetí místo vyšvihlo další z nich – Litoměřicko se 49 kusy.