Letadlo křižuje nad braniborskými hvozdy a pilot se nestačí divit. „Viděl si to?“ říká pobaveně do vysílačky svému kolegovi. O pár dní později pořizují snímky celé oblasti, následně je předávají dál.

Zděšení úřadů nebere konce, protože jen pár desítek kilometrů od Berlína svítí obří hákový kříž tvořený stovkou modřínů.

Narozeniny Adolfa Hitlera (1889–1945) jsou přehlídkou okázalých a kýčovitých darů. Vůdce obdrží míšeňský porcelán, všemožné obrazy či dokonce žirafu! K padesátinám mu zase strana nechá postavit okázalé Orlí hnízdo.

Z hlediska kreativity ale vítězí obyvatelé malé vesničky Zernikow, ti údajně nechají vysázet modříny do tvaru obří svastiky. Co když je vše úplně jinak…

Stromový nacista

O celé šlamastyce se svět dozvídá začátkem 90. let. Vraťme se ale zpátky v čase do doby, kdy je Německo Hitlerem doslova fascinováno. V obci Zernikov, která leží zhruba 80 kilometrů severně od hlavního města, někdo dostává šílený nápad.

V přilehlém lese vysází více než sto modřínů, přesný počet se odhaduje na 140. Stromy mají výbornou vlastnost, díky tomu, že jako jediné jehličnany neopadají, v průběhu roku doslova mění barvu.

Během jarních a podzimních měsíců se odlišují od okolních borovic, s čím samozřejmě počítá i neznámý sazeč.

Dendrologové se později shodují, že celá akce musela proběhnout nejpozději ve druhé polovině roku 1938, tedy v době, kdy si Hitler dělá zálusk na československé pohraničí.

Ve jménu NSDAP

Díky medializaci začnou vypovídat pamětníci, nemůžou se ale shodnout.

Jedna ze vzpomínajících ukazuje na tehdejšího lesníka Waltera Schmidta, mimo jiné zapřisáhlého stoupence NSDAP. Údajně ze škodolibosti vysází modříny na pozemku muže, který brojí proti nacismu.

Svastiku vzniknuvší na rozloze jednoho akru může mít na svědomí také tehdejší okresní šéf vládnoucí strany.

Údajně chce udělat radost Hitlerovi k jeho čtyřicátým narozeninám, a tak nechá modříny vysázet s předstihem na podzim 1938. Do dubna dalšího roku mají dřeviny zesílit a vyrůst. Jedna z posledních tezí dává monstrózní obrazec do souvislosti s místními.

V obci totiž gestapo zatýká jednoho ze sousedů a ostatní se bojí hněvu a následného přesunu do koncentračních táborů.

Popuzení Francouzi

Tak či onak – výsledkem je obří svastika, kterou lze shlédnout pouze ze vzduchu. Kvůli tomu zůstává léta skrytá. Zlé jazyky sice tvrdí, že komunistický režim, pod nimž se po válce vesnice ocitá o choulostivém znamení věděl. Nic s ním ale neudělá.

Ledy se rozhýbou až v roce 1992, útvar totiž vyvolá mezinárodní aféru. Francouzský prezident François Mitterrand (1916–1996) apeluje na svého německého protějška Romana Herzoga (1934–2017). Úřady jsou však bezradné, protože les leží na soukromém pozemku.

První kácení nakonec probíhá v roce 1995, na 57 modřínů ale zůstává. Ani to nestačí a dobrá polovina jich musí k zemi o pět let později.

O pár kilometrů dále…

Podobnou situaci zažívá zhruba pětistovka starousedlíků z osady Asterode v Hessensku na západě Německa. V tamních lesích totiž také mají svastiku!

Aby si ji nikdo nevyložil jako poctu východním náboženstvím, přidává k ní letopočet 1933, tedy rok, kdy se Hitler prokouše k moci. O úkazu informují američtí vojáci, ale úřady nekonají.

Nepěkně vrásky se zbaví sama příroda, v 90. letech totiž oblast zasáhne ničivá bouře.