Profesor pomalu kráčí kolem svých žáků. Ti mají nos zabořený v testu a hbitě píšou. Jeden z nich vyděšeně čte zadání. „Logaritmus, odmocnina a do toho sinus,“ říká si potichu pod vousy.
V nestřežené chvíli vytahuje podlouhlý stroj a složitý příklad do něj zadává. Má štěstí, kantor ho nevidí a kalkulačka je opět v roli zachránce.
Počítačka, jak se matematickému stroji občas říká, je s námi už od začátku novověku. Od těžkých a drahých mechanismů lidstvo postupně přejde na malé a elegantní přístroje.
Zlom nastává 1. února 1972, kdy americká společnost Hewlett-Packard odhaluje model HP-35, první vědeckou kalkulačku na světě!
Pro tatínka cokoliv
Než se podíváme mezi složité obvody a rozzářené diody, ohlédněme se do historie, protože první mechanický sčítací stroj má na svědomí Němec Wilhelm Schickard (1592–1635).
Na začátku 17. století naváže přátelství s Johannem Keplerem (1571–1630) a právě někdejšímu astrologovi posílá nákresy svého stroje. „Dá se využít v astronomii,“ uvádí Schickard horlivě. Jeho pra-kalkulačka umí sčítat a odečítat až šestimístná čísla.
Sám Kepler reaguje s obdivem, protože si často stěžuje, kolik času mu zaberou složité výpočty. Nezahálí ani francouzský kolega Blaise Pascal (1623–1662), který v roce 1642 zkonstruuje Pascalinu.
Složitý stroj má ulehčit práci otci, který je výběrčím daní. Kalkulačky patří mezi vzácné a těžko dostupné komponenty. To platí jen do roku 1820, kdy si Thomas de Colmar (1785–1870) nechává patentovat tajemnou věc, kterou nazve Arithmometr.
Po dlouhých třiceti letech zlepšování konečně zaplaví trh. Prakticky nemá konkurenci, protože dokáže pracovat až s osmimístnými čísly! Stroj sice odstartuje éru kalkulaček, ale drtivá většina lidí na podobné výstřelky nemá peníze.
Kalkulačka v pronájmu
Situace se rapidně mění po dvou světových válkách, svět přechází do nové éry. Americká firma IBM představí model číslo 608. Veškeré komponenty jsou uloženy v několika skříních a stroj pracuje na tranzistorovém principu, čímž vyvolá pozdvižení.
Dech bere i úctyhodný výkon, vehikl zvládne na 5 tisíc sčítacích operací za vteřinu. Překážkou je cena, která atakuje 100 000 dolarů! IBM dokonce nabízí i pronájem, ten je samozřejmě levnější.
Současně narůstají tendence odlehčit účetním a podobně dokonalý přístroj vměstnat do něčeho menšího. Díky tomu svět poznává ANITU, první stolní elektronickou kalkulačku. Na trh dorazí v roce 1961 a stává se obrovským hitem.
Přestože způsobí boom, pořád jsou kalkulačky těžké a velké. Hozenou rukavici zvedá společnost Busicom, která do drobného přístroje zabuduje čip a malý procesor.
Kalkulačka ale zvládá jen základní matematické operace, čehož se pro změnu chytá Bill Hewlett (1913–2001). Už v 70. letech popohání výzkum, chce, aby nový model uměl počítat logaritmy.
Velká investice
Po dvou letech se realita stává skutečností a HP-35 je na světě. Výrazně převyšuje tehdejší nabídku. Zájemci pořídí kalkulačku za 395 amerických dolarů. V čem je ale stroj tak revoluční?
Kromě složitějších výpočtů poskytuje LED displej, na který se vejde až patnáct čísel. Po třech letech výroba končí a první vědeckou kalkulačku nahrazuje nový model.
Krátce nato přebírá pomyslné žezlo společnost Casio, ta posouvá hranice zase o kousek dál a v 80. let zkonstruuje produkt s větším monitorem, který zobrazí i grafická vyjádření.
