Domů     Nerostné bohatství Česka: Pod nohama máme zlato za miliardy!
Nerostné bohatství Česka: Pod nohama máme zlato za miliardy!
29.12.2021

Zlato, uran i ropa – nerostné bohatství, které leží pod našima nohama. Tušíte, jak velkými zásobami se můžeme pyšnit?

Jejich význam i intenzita dobývání se v průběhu dějin měnila tak, jak přicházela a zase odcházela bohatá a chudá léta.

Tuzemské nerostné bohatství přineslo v minulosti lichotivou pozici mezi evropskými panovníky nejen Přemyslovcům, ale také jejich nástupcům z jiných urozených dynastií.

Hnědé uhlí: Konec na obzoru

Jeho baštou je zejména podhůří Krušných hor – sokolovská a chomutovsko-mostecká pánev. Těží se povrchově a celkem na 9 místech.

reklama

Hnědé uhlí, získané z těchto lomů, je „potravou“ uhelných elektráren, které slouží jako zdroj přibližně 40 procent elektrické energie vyrobené v České republice.

Ročně se u nás vytěží několik desítek milionů tun hnědého uhlí. V roce 2008 to je například 47,5 milionu tun (prakticky vše se spotřebovalo v České republice).

Při současné spotřebě vystačí zásoby hnědého uhlí Česku podle mínění odborníků už jen asi na příštích 18 let. Zatímco v minulých letech se u nás dohromady vytěžilo více než 5,2 miliardy tun hnědého uhlí, před tzv.

územními limity ho zbývá již jen okolo 846 milionů tun. Uhelný věk se tak v Čechách blíží ke konci. Odložit ho může prolomení limitů.

EPOCHAPLUS dodává:

Hnědé uhlí se u nás ve větším měřítku začalo dobývat v polovině 19. století. Když se o 100 let později na plné obrátky rozběhla povrchová těžba, spálilo se ho v Čechách i přes 80 milionů tun za rok.

Baštou hnědého uhlí je zejména podhůří Krušných hor – sokolovská a chomutovsko-mostecká pánev. Foto: pxfuel
Baštou hnědého uhlí je zejména podhůří Krušných hor – sokolovská a chomutovsko-mostecká pánev. Foto: pxfuel

Ropa: Stoletá kvalita

První tuzemské pokusy o její těžbu jsou více než 100 let staré. V současné době se hlavní ropná ložiska nacházejí především na jižní Moravě ve vídeňské pánvi a v oblasti karpatské předhlubně, která sahá i na sever Moravy.

Tam lze ložiska ropy mimochodem najít také. Její kvalita je navíc poměrně vysoká. Má nízký obsah síry a kovů. Přesto těžba české ropy pokryje za rok jen 2 až 3 procenta domácí spotřeby.

V roce 2011 se v České republice vytěžilo 163 000 tun, její dovoz v tom samém roce činil bezmála 7 milionů tun. Čtyři roky předtím byla její celková těžba u nás 240 000 tun.

EPOCHAPLUS dodává:

K poslednímu prosinci 2008 bylo evidováno 30 ložisek s bilančními (dostupnými, vytěžitelnými a výnosnými) prozkoumanými zásobami 15,5 milionu tun, bilančními vyhledanými zásobami 5,1 milionu tun a nebilančními (nevyužitelnými, nevýnosnými) zásobami dokonce 10,5 miliardy tun.

Zemní plyn: Necelé 1 procento

Stejně jako ropa, i její nerostný kolega zemní plyn má většinu svých ložisek na jižní Moravě. Ta však dokážou uspokojit jen necelé 1 procento celkové roční domácí spotřeby. Těžba se tu pohybuje pod 100 miliony m3 plynu ročně.

V roce 2005 je ho tu například vytěženo 98,75 milionu m3. Získaný plyn typu H lze nalézt také v hornoslezské pánvi v podobě sorbovaných ložisek v uhelných slojích. Na severní Moravě se zase nacházejí plynová ložiska, která vznikla současně s černým uhlím.

Podle statistik z roku 2008 je v České republice evidováno 88 ložisek s bilančními prozkoumanými zásobami 4,3 miliardy m3, bilančními vyhledanými zásobami 39,8 miliardy m3 a nebilančními zásobami 2 miliardy m3.

EPOCHAPLUS dodává:

V současné době je zemní plyn klíčovým energetickým zdrojem více než 2,5 milionu odběratelů v Česku. Ti za jeho dodání mohou poděkovat zejména Rusku a Norsku.

Stejně jako ropa, i její nerostný kolega zemní plyn má většinu svých ložisek na jižní Moravě. Foto: pxfuel
Stejně jako ropa, i její nerostný kolega zemní plyn má většinu svých ložisek na jižní Moravě. Foto: pxfuel

Zlato: Skryté bohatství

Pod povrchem území dnešní České republiky se ukrývá 200 až 400 tun zlata v hodnotě stovek miliard korun. Však měly také Čechy po dlouhá staletí pověst zlatonosné země.

Jen v Mokrsku a Chotilsku nedaleko Slapské přehrady se nalézá ložisko se 130 tunami zlata za 100 miliard korun. Další pořádná zlatá hromada leží pod městem Kašperské Hory a v jeho okolí – celých 123 tun.

Zlatonosné žíly jsou mimo jiné také v Jeseníkách (Zlaté Hory), Jílovém u Prahy, Roudném nebo v okolí Rožmitálu. Celkem máme na svém území asi jedno procento světových zásob zlata.

O pohádkovém bohatství, které bychom z nich získali, si však našinec může v současné době nechat jen zdát. Od roku 1994 se u nás netěží. Veškerou spotřebu zlata (4–5 tun za rok) zajišťuje recyklace a dovoz.

Naději na to, že by se těžební vozíky znovu rozjely, rozptyluje fakt, že většina zlatých ložisek leží v ekologicky citlivých místech – třeba v Kašperských Horách.

EPOCHAPLUS dodává:

První skutečný rozmach těžby zlata na našem území začne již za Keltů v 1. a 2. století př. n. l. Opuštěné doly a rýžoviště pak zaujmou Slované, zakládají se první hornická města. Sláva těžby zlata u nás utichá v době husitských válek.

Pod povrchem území dnešní České republiky se ukrývá 200 až 400 tun zlata v hodnotě stovek miliard korun. Foto: unsplash
Pod povrchem území dnešní České republiky se ukrývá 200 až 400 tun zlata v hodnotě stovek miliard korun. Foto: unsplash
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
lifestyle
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta! […]
Kurt Cobain a Nirvana plná bolesti
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1994 to byl frontman skupiny Nirvana. Svět se roztočí rychlostí, ze které zpěvák Kurt Cobain (1967–1994) dostává závratě. Album Nevermind katapultuje neznámou kapelu Nirvána na vrchol popularity, […]
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá […]
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz