Průzkumy DNA, které pátrají po potomcích velkomoravských velmožů i Přemyslovců patří k atraktivním tématům. Výsledky svého tříletého archeologicko-genetického výzkumu například v roce 2019 zveřejnilo Centrum slovanské archeologie Moravského zemského muzea.
Vědci odebrali sliny 340 dobrovolníkům z Uherskohradišťska a porovnávali je se vzorky 75 osob, pohřbených v době od 9. do 13. století na hřbitově v Sadech u Uherského Hradiště.
„Můžeme říci, že z 340 respondentů výzkumu má 18 z nich shodu nebo výraznou podobnost složení haplotypů (skupin alel, forem genů, na jednom chromozomu – pozn. red.) jako sedm jedinců, jejichž kosterní pozůstatky pocházejí z kostelního pohřebiště v Uherském Hradišti-Sadech,“ říká Luděk Galuška z Centra slovanské archeologie.
Navíc 11 mužů ze zmiňovaných 18 patří podle Galušky skoro jistě k potomkům tří pohřbených velmožů z doby Velké Moravy a dvou lidí z 10.–13. století.
Kost ukázala, že jde o ženu
Ve stejném roce, tedy v roce 2019, došlo i k významnému objevu v rámci výzkumu přemyslovské DNA. Vědci zjistili, že pod svatovítskou rotundou na Pražském hradě neleží v hrobech označovaných K1 a K2 ostatky knížete Bořivoje a jeho vnuka Boleslava I. , jak do té doby předpokládali.
V hrobě se podle analýzy DNA z holenní kosti nachází žena. Může jít o Boleslavovu manželku kněžnu Emmu.
Příliš malá genetická rozmanitost
„Jen desetina lidí, kteří nám poskytnou svůj vzorek DNA, má své kořeny na dnešním území České republiky,“ tvrdí v roce 2007 Jan Zástěra ze společnosti Genomac.
40 % obyvatel České republiky má shodné znaky s dalšími lidmi zemí střední a východní Evropy.
Analýza, zveřejněná v roce 2015 v časopise Nature, prozrazuje, že genetická rozmanitost evropských obyvatel je velmi malá. Chromozomy Y u většiny evropských mužů vedou jenom ke třem jedincům, jež žili zřejmě před 3500–7300 lety.
Čechů je jenom 35 %
Výzkum, který roku 2017 provedla Masarykova univerzita v Brně, odhalil, že slovanské kořeny má ve skutečnosti jenom 35 % Čechů. Třetina se pyšní germánsko-keltským původem, 10 % má dokonce vikinské předky.
Odborníci z Institutu Maxe Plancka pro studium lidských dějin a z university v německém Tübingenu shromáždili DNA egyptských mumií z období 1400 př. n. l.–400 n. l.
Podle studie z roku 2018 patří mezi jejich příbuzné hlavně dávná populace z Blízkého východu.
