Skip to content

8 podivuhodných věcí, které provádí lidské tělo

Známe to všichni. Když jsme unavení, zíváme. Když strávíme delší dobu ve vodě, udělají se nám na prstech varhánky. V chladu máme husí kůži, a když jsme smutní, brečíme. Málokdo ale ví, že se ve skutečnosti jedná o obranné mechanismy těla. Čemu a jak se náš organismus brání?

1. Zívání

Zívnutí je reflex, kdy při hlubokém nádechu doširoka otevřeme ústa. Je vnímáno jako známka únavy a příprava ke spánku. Bývá rovněž jedním z prvních příznaků mořské nemoci, nebo jiných nemocí z pohybu. Průměrné zívnutí trvá asi 6 sekund. Nenarozené dítě zívá v děloze už od třetího měsíce těhotenství. Během zívání se vyplavují toxiny, prokrvuje se mozek, tělo zaplaví hormony dobré nálady (endorfiny), zvýší se krevní tlak a zlepší se naše koncentrace. Existují dvě teorie, proč zívá nejen člověk, ale také většina obratlovců. Podle první slouží zívání k okysličení krve a mozku, podle druhé vede k ochlazování krve, a tím předchází přehřátí mozku. Ano, asi 50 % lidí zívne do pět minut od chvíle, kdy viděli nebo slyšeli někoho zívat či se o zívání hovořilo, a to platí i pro nevidomé. Nápodoba je projevem empatie, jejímž prostřednictvím se lidé přizpůsobují stavu své skupiny. Signál k zívání dávají tzv. zrcadlové buňky v kůře předního mozku.

2. Kýchání

Kýchnutí je reflex, při kterém je mohutný nádech následován prudkým výdechem. Cizí částice se totiž přes chloupky v nose dostanou až k nosní sliznici a způsobí uvolnění hormonu histaminu, který způsobuje stahy hladkého svalstva, a mozek pak vyšle signál ke kýchnutí. Kýchání nejčastěji vyvolává prach, pyly, roztoči, viry a bakterie, někdy však stačí i náhlá změna teploty. Proč při kýchání zavíráme oči? Jde opět o reflex, při kýchnutí zkrátka neudržíte oči otevřené. Není to proto, že by vám jinak vylezly z důlků, jak se traduje, ale vlivem úzkého propojení mezi nervy vedoucími k očím a k nosu. Podráždění jednoho nervu, například v nose, vyvolá reakci druhého v oku.

Kýchnutí slouží k udržení či obnovení průchodnosti nosní dutiny a není možné ho ovlivnit vůlí. Rozhodně není dobré ho zadržovat, jinak by mohlo dojít například k poškození sliznice hltanu.

3. Ranní protahování

Odborně se ranní protažení označuje jako pandikulace a je vlastní nejen lidem, ale i mnoha zvířecím druhům. Jen my na něj často v ranním shonu zapomínáme. V dávných dobách bylo díky protažení tělo rychleji připraveno reagovat na případné nebezpečí. Jde o osvědčený způsob kontroly, kterou provádí mozek, aby zjistil, zda všechny svaly pracují správně. Zároveň je tím připravuje na pohyb. Díky protažení se také vyřeší případná tuhost či napjatost ve svalech a kloubech. Jsou to kočky, které dokážou vylézt prakticky kamkoli, při čištění těla zaujímají neuvěřitelné polohy a mají skvělé reflexy. Je možné, že jim k této úžasné pohyblivosti nemalou měrou napomáhá právě protahování, kterému se věnují velmi často.

4. Škytavka

Škytavkou se rozumějí náhlé, ve většině případů spontánní stahy bránice. Mezi nejčastější příčiny škytavky patří konzumace sycených a alkoholických nápojů, dehydratace, příliš rychlé jedení, kombinace teplých a studených potravin nebo bouřlivý smích. Obvykle přejde brzy sama. V opačném případě se osvědčily dva postupy: buď dlouze zadržet dech po výdechu, anebo pomalu, po co nejdelší dobu, pít vodu nebo jiný nesycený nápoj.

Jde o reakci na podráždění bráničních nervů, které vyvolají stahy bránice.

5. Vrásčité prsty

Většině lidé se po delší koupeli nebo mytí nádobí udělají vrásky neboli varhánky na prstech. Vědci se dlouhou dobu domnívali, že to souvisí s tím, že do sebe ve vlhku kůže nasaje vodu a nabobtná. Tak tomu ale není. Lidem, kteří mají poškozené nervy, se totiž varhánky nedělají. A k čemu je varhánkování dobré? Varhánky na prstech měly především evoluční význam, našim předkům umožňovaly snazší sběr plodin v mokré vegetaci, ty na nohou zase bezpečnější pohyb za deště.

K jejich tvorbě dochází vlivem změn průtoku krve v cévách pod bříšky prstů. Mezi vráskami se vytvoří kanálky, které odvádějí vodu.

6. Selektivní ztráta paměti

Ztráta paměti, označovaná jako amnézie, většinou následuje po úrazu hlavy nebo otravě, může však souviset i s psychickým onemocněním (stařecká demence, Alzheimerova choroba). Někdy je jejím spouštěčem také nezvládnutý emoční stres či traumatický zážitek – například znásilnění nebo ztráta milované osoby. Jejich účinky na mozek mohou být stejné jako při jeho fyzickém poškození. Lze zlepšit paměť? Aby paměť lépe fungovala, je potřeba snížit hladinu stresu, kterou každý den člověk prožívá. Pomoci mohou meditace, jóga, pravidelné cvičení i dostatek spánku, který slouží k ukládání informací do dlouhodobé paměti. Nepřítelem paměti je tzv. Google efekt, kdy si lidé myslí, že si nemusejí nic pamatovat, protože si to najdou ve vyhledávači.

Jde o obranný mechanismus mozku, který nás chce uchránit před citovým traumatem a bolestí. Proto ošklivé vzpomínky z paměti zcela vymaže.

7. Husí kůže

Husí kůže neboli piloerekce je fyziologickou reakcí těla na chlad či silný nával emocí. Vyskytuje se také u zvířat v případě ohrožení. Když naježí srst, vypadají větší, čímž se snaží zastrašit protivníka. A odkud se vzal tento podivný název? Husí kůže, která se nám tvoří především na rukou a zádech, svým vzhledem připomíná oškubanou husu. Moc logické označení to ovšem není, protože husa chlupy nemá.

Díky tzv. vzpřimovačům chlupů dojde k jejich napřímení, čímž se zvětší prostor mezi nimi, takže pak dokážou zadržet více vzduchu a vytvoří kolem těla tepelnou izolaci.

8. Slzy

Slzy jsou z 99 % složeny z vody, zbytek tvoří sůl a bílkoviny. Tvoří se neustále bez závislosti na vůli člověka, jen v noci jejich tvorba ustává.Hlavní úlohou slz je však ochrana oka. Slzy z něj vyplavují nečistoty a chrání jej před mikroby. Slzy zmenšují nepravidelnosti na oční kouli a zlepšují vidění. Pláčou častěji muži, nebo ženy? V roce 1982 vypočítal americký psycholog William Frey, že ženy pláčou v průměru 5,3krát za měsíc, a to 5 až 6 minut v kuse, zatímco muži jen 1,3krát během měsíce a jejich pláč trvá jen 2 až 3 minuty. Rozdíl v pláči mezi pohlavími se projevuje už od dětství, kromě malých miminek. Roli v tom zřejmě sehrává hormon testosteron.

Pláčeme, když jsme smutní, vzteklí, zoufalí nebo vyčerpaní. Můžeme ale i slzet smíchy.
Foto: Shutterstock.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …