V roce 2004 se australský premiér John Howard dostaví na shromáždění obyvatel v  městě Colac. Po projevu zamíří do auta. V tom na něj domorodá žena z okolního zástupu, oděná do kůže z vačic a tradičně pomalovaná, ukáže „kostí prokletí“.

Kost Austrálců

Původní obyvatelé Austrálie mají originální metodu, jak někoho duchovně zničit. Nazývají ji ukázání kostí. Vyčistí holenní kost, zašpičatí ji a na jednom konci přilepí lidské vlasy. Na druhém umístí váleček z holenní kosti.

„Kost smrti“ se musí obdařit duchovní mocí. Pak kostí ukážou na oběť zástupci kmene. Aby bylo prokletí účinné, musí se o tom prokletý dozvědět a všichni musí věřit v sílu kletby. Ojedinělé případy potvrzují, že to domorodí Austrálci dodnes myslí vážně.

Zakroutím mu krk jako huse

Ve starověkém Egyptě lidé věří, že pokud bude zničeno tělo mrtvých, bude zničena i jejich duše. Proto své kletby soustředí hlavně na ty, kdo se odváží rušit mrtvé. Kletby se psaly už při vstupu do hrobek, aby odradily vykradače:

„Zakroutím mu krk jako huse“, „Jeho srdce nebude v životě klidné“, „Jeho úřad mu bude odebrán před očima a svěřen jeho nepříteli“ nebo prostě „Nebude existovat.“ Nápis nad vchodem do hrobky Tutanchamona (vládl asi 1333 – 1323 př. n. l.) praví: “Nechť přilétne smrt na rychlých křídlech k tomu, kdo bude rušit klid krále.“

Ať jsou mu snědeny střeva!

V Británii je v době nadvlády Římanů během asi 400 let jednoduché někoho proklít. Vše co potřebujete, je kousek olova ve formě tabulky a nějakou špičatou věc na vyrytí. Prokletou osobou může být třeba i neznámý zloděj.

„Ať tomu, co ukradl prsten, ať už je to svobodný občan nebo otrok, nebo těm, kdo to ví a mlčí o tom, je prokleta krev, oči, všechny údy a ať jsou jejich střeva snědena!“ píše se na jedné tabulce.

Jedním z nejpopulárnějších míst, kde si božstvo mohlo přečíst vaši kletbu, byly proslulé lázně Bath v jihozápadní Anglii.

Koňská hlava na kůle

Kletbu, kde figuruje uříznutá koňská hlava, ze které ještě kape krev, pojmenovali Vikingové „nidstang“. Hlava nebo někdy jen koňská lebka se nabodla na dlouhý kůl, na který se napsala kletba v runovém písmu.

Pak se kůl s hlavou zabodl na pozemek prokletého tak, aby koňská hlava směřovala k jeho obydlí. Pak byla přivolána bohyně smrti Hela, která vyhnala místní skřítky, dobré duchy země.

Skřítci dělali všechno proto, aby zničili život prokletého za to, že půdu znesvětil.

Běda uvést jeptišku na scestí!

Nejrozšířenější verze katolické klatby je exkomunikace z církve. Ale pokud se podíváme na některé klatby, uvedené v římském pontifikálu (liturgická kniha pro obřady vedené biskupem), může vás mrazit v zádech.

Třeba za svedení nedotknutelných jeptišek na scestí byl padouch proklet zvláštní kletbou:

„Jestliže se kdokoliv odváží pokusit se o takovou věc, nechť je proklet doma i v cizině, ve městě i na poli, při bdění i spánku, při jídle i pití, při chůzi i sezení, ať je proklet ve svalech i kostech, od špiček nohou po temeno hlavy bez smilování.“