Putovaly po nich karavany naložené kadidlem a kořením nebo třeba jantarem či drahokamy. Starověké silnice byly pro lidskou civilizaci stejně důležité jako dnešní dálnice. Některé už před mnoha tisíci lety protínaly celé kontinenty!
1. Via Appia
Jak je dlouhá: 195 km
Kdy vznikla: 4. století př. n. l.
Tato silnice se stala nejdůležitější tepnou v srdci římské říše. Cestu nechal vybudovat politik Caecus v roce 312 př. n. l., aby zvrátil nedobře vyhlížející válku se samnitskými kmeny. Římští vojáci měli problém hlavně se zásobováním a vybudování cesty nakonec přispělo k vítězství Říma. Podle dochovaných záznamů prý svrchní kamení do sebe zapadalo natolik těsně, jako by tak vyrostlo.
2. Králova stezka
Jak je dlouhá: 1 450 km
Kdy vznikla: 1000 př. n. l.
Jedna z nejdůležitějších cest propojujících v dávných dobách říše na Blízkém východě byla určitě takzvaná Králova stezka. Vedla z egyptského města Heliopolisu přes Sinaj a Jordánsko do Damašku a pak dále na sever až k řece Eufrat. Nejčastěji po ní putovaly karavany kupců naložené luxusním zbožím. Původní Královu stezku dnes přesně kopírují dálnice číslo 35 a 15 v současném Jordánsku.
3. Jantarová stezka
Jak je dlouhá: 2300 km
Kdy vznikla: 1600 př. n. l.
Zkamenělá pryskyřice prehistorických borovic nazývaná jantar bývala v dávných dobách ceněná podobně jako drahokamy. Řekové mu přezdívali slzy bohů. Velká naleziště jantaru se ale nacházela daleko na severu u pobřeží Baltu. Aby se tak ceněná surovina dostala ke svým zákazníkům na jihu, vznikla kupecká cesta napříč protínající Evropu. Největší provoz tato cesta zažila v době římské.
4. Královská cesta
Jak je dlouhá: 2699 km
Kdy vznikla: 400 př. n. l.
To, že informace mají cenu zlata, věděli lidé už ve starověku. A právě rychlý přenos informací vedl perského krále Dareia k tomu, aby vybudoval kvalitní silnici mezi dnes již zaniklými městy Súsami a Sardami. Měřila téměř 2700 kilometrů a pro posly bylo podél cesty vybudováno hned 111 stájí. Vzkaz tak byli schopní doručit za pouhých šest dní, což byla na tu dobu závratná rychlost.
5. Stará severní stezka
Jak je dlouhá: 3220 km
Kdy vznikla: 8000 př. n. l.
Nikdo přesně neví, jak a kdy vznikla posvátná stezka protínající od severu k východu prakticky celou Severní Ameriku. Je možné, že ji lidé používali již v době ledové. O její existenci se však svět dozvěděl z vyprávění indiánů. Stezku vedoucí z dnešního Yukonu až do Nového Mexika totiž používal kmen Černonožců, nejčastěji kvůli obchodu nebo při hledání partnerky. Přezdívali jí Páteř světa.
Když cestovatel Henry Stanley v 70. letech 19. století jako první Evropan navštíví Kongo, položí základy k mnoha letům nevýslovného teroru místního obyvatelstva. Pomáhá totiž získat území pod naprostou nadvládu belgickému králi Leopoldu II. Henry Stanley (1841–1904) není žádný jemný hoch. Život se k němu zachoval tvrdě. Už jeho narození provázejí nešťastné okolnosti a dětství prožívá v sirotčinci. Z toho důvodu je v pozdějších letech […]
Celých padesát let zmítala oblastmi Řecka, Malé Asie a Egypta série krvavých konfliktů mezi řeckými městskými státy a Perskou říší. Vyvrcholení přišlo na konci léta roku 480 př. n. l. s námořní bitvou u Salamíny, kde Řekové Peršanům uštědří drtivou porážku. Jak to u námořních bitev bývá, klíčové byly u Salamíny především lodě. Řekové, vedení Athéňanem […]
Mocná útočná zbraň, zvaná obléhací věž, byla s úspěchem používána od hlubokého starověku až do konce středověku, tedy přes čtyři tisíce let! V té době existovala v Mezopotámii velká, bohatá a luxusní města, proslulá svými mohutnými hradbami, věžemi a systémem hermeticky uzavřených bran. Nejkreativnější a zároveň nejagresivnější byli semitští Asyřané, kteří na blahobytná sumerská města měli spadeno odjakživa. […]
Píše se rok 585 př. n. l. a válka mezi Lýdií a Médskou říší trvá už šestým rokem. Obě strany jsou vyčerpané, zásoby se tenčí a vítězství se přelévá ze strany na stranu. K rozhodující bitvě má dojít u řeky Halys. Když boj mezi oběma armádami propuká naplno, padá údajně na obě armády tma a […]
Poutník na cestě z Argu je přímo uchvácen. Na pravé straně od něj se tyčí majestátní stavba, stejná jako egyptské pyramidy. Kdo ji ale vybudoval? Byli to bohové, nebo lidé? Prý se tu kdysi strhla nerozhodná bitva mezi dvěma uchazeči o trůn v Argu. Je snad tohle náhrobek jejich mužů? Pyramida v Hellinikonu patří k […]
Tři předchozí křižácké výpravy rozhodně nebyly žádným výnosným podnikem. Chudým rytířům, kteří toužili po majetku a vojenské slávě, nic nepřinesly. Lidé, kteří prodali poslední zbytky majetku, aby měli na cestu do Svaté země, se vrátili ještě chudší. Byli rádi, že vůbec přežili. Proto není divu, že když Svatý otec Inocenc III. (asi 1160–1216) vyděšený situací […]
