Putovaly po nich karavany naložené kadidlem a kořením nebo třeba jantarem či drahokamy. Starověké silnice byly pro lidskou civilizaci stejně důležité jako dnešní dálnice. Některé už před mnoha tisíci lety protínaly celé kontinenty!
1. Via Appia
Jak je dlouhá: 195 km
Kdy vznikla: 4. století př. n. l.
Tato silnice se stala nejdůležitější tepnou v srdci římské říše. Cestu nechal vybudovat politik Caecus v roce 312 př. n. l., aby zvrátil nedobře vyhlížející válku se samnitskými kmeny. Římští vojáci měli problém hlavně se zásobováním a vybudování cesty nakonec přispělo k vítězství Říma. Podle dochovaných záznamů prý svrchní kamení do sebe zapadalo natolik těsně, jako by tak vyrostlo.
2. Králova stezka
Jak je dlouhá: 1 450 km
Kdy vznikla: 1000 př. n. l.
Jedna z nejdůležitějších cest propojujících v dávných dobách říše na Blízkém východě byla určitě takzvaná Králova stezka. Vedla z egyptského města Heliopolisu přes Sinaj a Jordánsko do Damašku a pak dále na sever až k řece Eufrat. Nejčastěji po ní putovaly karavany kupců naložené luxusním zbožím. Původní Královu stezku dnes přesně kopírují dálnice číslo 35 a 15 v současném Jordánsku.
3. Jantarová stezka
Jak je dlouhá: 2300 km
Kdy vznikla: 1600 př. n. l.
Zkamenělá pryskyřice prehistorických borovic nazývaná jantar bývala v dávných dobách ceněná podobně jako drahokamy. Řekové mu přezdívali slzy bohů. Velká naleziště jantaru se ale nacházela daleko na severu u pobřeží Baltu. Aby se tak ceněná surovina dostala ke svým zákazníkům na jihu, vznikla kupecká cesta napříč protínající Evropu. Největší provoz tato cesta zažila v době římské.
4. Královská cesta
Jak je dlouhá: 2699 km
Kdy vznikla: 400 př. n. l.
To, že informace mají cenu zlata, věděli lidé už ve starověku. A právě rychlý přenos informací vedl perského krále Dareia k tomu, aby vybudoval kvalitní silnici mezi dnes již zaniklými městy Súsami a Sardami. Měřila téměř 2700 kilometrů a pro posly bylo podél cesty vybudováno hned 111 stájí. Vzkaz tak byli schopní doručit za pouhých šest dní, což byla na tu dobu závratná rychlost.
5. Stará severní stezka
Jak je dlouhá: 3220 km
Kdy vznikla: 8000 př. n. l.
Nikdo přesně neví, jak a kdy vznikla posvátná stezka protínající od severu k východu prakticky celou Severní Ameriku. Je možné, že ji lidé používali již v době ledové. O její existenci se však svět dozvěděl z vyprávění indiánů. Stezku vedoucí z dnešního Yukonu až do Nového Mexika totiž používal kmen Černonožců, nejčastěji kvůli obchodu nebo při hledání partnerky. Přezdívali jí Páteř světa.
Tři předchozí křižácké výpravy rozhodně nebyly žádným výnosným podnikem. Chudým rytířům, kteří toužili po majetku a vojenské slávě, nic nepřinesly. Lidé, kteří prodali poslední zbytky majetku, aby měli na cestu do Svaté země, se vrátili ještě chudší. Byli rádi, že vůbec přežili. Proto není divu, že když Svatý otec Inocenc III. (asi 1160–1216) vyděšený situací […]
Na kopci nad řekou Dunaj se tyčí masivní zdi starého hradu. Kočár, kterým přijíždí Karel IV., teprve devatenáctiletý moravský markrabě, drncá po cestě. „Už abychom dojeli nahoru,“ pohlédne dychtivě do výšky na malou kamennou tečku. Těší se na další diplomatické zkušenosti. Visegrád je jeho úplně první státnickou reprezentační cestou… Proti českému králi Janovi Lucemburskému (1296–1346) a jeho synovi ostře vystupuje římský císař Ludvík Bavor (1282–1347), který jim […]
Píše se 3. červenec roku 1866 a více než dvouměsíční krvavá válka mezi Pruskem a Rakouskem míří do svého finále. Dějiště rozhodující bitvy se nachází severozápadně od Hradce Králové, u Sadové. Výsledkem je drtivé vítězství pruské armády a co do počtu zúčastněných vojáků největší válečné střetnutí na území současného Česka. Když v roce 1815 vznikl […]
Prosperitu vystřídají zmatky, slavné impérium už má nejlepší léta za sebou. V takové chvíli přichází na trůn Bahádúr Šáh II., aby uzavřel jednu dlouhou kapitolu indických dějin. Nic nezmůže s tím, že říše spěje ke svému konci. „Úpadek mughalské říše nebyl možná jen důsledkem vnitřní politiky jeho posledních panovníků – Auranzébových křečovitých válečných tažení a nemilosrdného daňového […]
Po faraonovi je druhým nejdůležitějším staroegyptským úředníkem vezír. V Egyptě úřadují hned dva, jeden spravuje Dolní, druhý Horní Egypt. Mohou se jimi stát jedině královští synové nebo členové vládnoucího rodu. Starají se o administrativu a pokladnu. Celý Egypt se dělí na 42 nomů (kraje) v čele s vysokými úředníky. Ti tvoří společně s dvorskými hodnostáři, písaři […]
Starověká římská říše byla přeborníkem v mnoha odvětvích včetně toho vojenského. Římané si perfektně osvojili taktiku přebírání cizích invencí a jejich dovedení k dokonalosti. Od Řeků se inspirovali v systému armády, Etruskové stojí za jejich ranými bojovými formacemi, Féničané zase nedobrovolně přispěli ke tvorbě mocného římského loďstva… Ačkoli Římané přezdívali Středozemnímu moři Mare nostrum, tedy […]
