Skip to content

5 slavných starověkých dálnic. Protínaly celé kontinenty!

Putovaly po nich karavany naložené kadidlem a kořením nebo třeba jantarem či drahokamy. Starověké silnice byly pro lidskou civilizaci stejně důležité jako dnešní dálnice. Některé už před mnoha tisíci lety protínaly celé kontinenty!

1. Via Appia

Jak je dlouhá: 195 km

Kdy vznikla: 4. století př. n. l.

Tato silnice se stala nejdůležitější tepnou v srdci římské říše. Cestu nechal vybudovat politik Caecus v roce 312 př. n. l., aby zvrátil nedobře vyhlížející válku se samnitskými kmeny. Římští vojáci měli problém hlavně se zásobováním a vybudování cesty nakonec přispělo k vítězství Říma. Podle dochovaných záznamů prý svrchní kamení do sebe zapadalo natolik těsně, jako by tak vyrostlo.
Tato silnice se stala nejdůležitější tepnou v srdci římské říše. Cestu nechal vybudovat politik Caecus v roce 312 př. n. l., aby zvrátil nedobře vyhlížející válku se samnitskými kmeny. Římští vojáci měli problém hlavně se zásobováním a vybudování cesty nakonec přispělo k vítězství Říma. Podle dochovaných záznamů prý svrchní kamení do sebe zapadalo natolik těsně, jako by tak vyrostlo.

2. Králova stezka

Jak je dlouhá: 1 450 km

Kdy vznikla: 1000 př. n. l.

Jedna z nejdůležitějších cest propojujících v dávných dobách říše na Blízkém východě byla určitě takzvaná Králova stezka. Vedla z egyptského města Heliopolisu přes Sinaj a Jordánsko do Damašku a pak dále na sever až k řece Eufrat. Nejčastěji po ní putovaly karavany kupců naložené luxusním zbožím. Původní Královu stezku dnes přesně kopírují dálnice číslo 35 a 15 v současném Jordánsku.
Jedna z nejdůležitějších cest propojujících v dávných dobách říše na Blízkém východě byla určitě takzvaná Králova stezka. Vedla z egyptského města Heliopolisu přes Sinaj a Jordánsko do Damašku a pak dále na sever až k řece Eufrat. Nejčastěji po ní putovaly karavany kupců naložené luxusním zbožím. Původní Královu stezku dnes přesně kopírují dálnice číslo 35 a 15 v současném Jordánsku.

 3. Jantarová stezka

Jak je dlouhá: 2300 km

Kdy vznikla: 1600 př. n. l.

Zkamenělá pryskyřice prehistorických borovic nazývaná jantar bývala v dávných dobách ceněná podobně jako drahokamy. Řekové mu přezdívali slzy bohů. Velká naleziště jantaru se ale nacházela daleko na severu u pobřeží Baltu. Aby se tak ceněná surovina dostala ke svým zákazníkům na jihu, vznikla kupecká cesta napříč protínající Evropu. Největší provoz tato cesta zažila v době římské.
Zkamenělá pryskyřice prehistorických borovic nazývaná jantar bývala v dávných dobách ceněná podobně jako drahokamy. Řekové mu přezdívali slzy bohů. Velká naleziště jantaru se ale nacházela daleko na severu u pobřeží Baltu. Aby se tak ceněná surovina dostala ke svým zákazníkům na jihu, vznikla kupecká cesta napříč protínající Evropu. Největší provoz tato cesta zažila v době římské.

4. Královská cesta

Jak je dlouhá: 2699 km

Kdy vznikla: 400 př. n. l.

To, že informace mají cenu zlata, věděli lidé už ve starověku. A právě rychlý přenos informací vedl perského krále Dareia k tomu, aby vybudoval kvalitní silnici mezi dnes již zaniklými městy Súsami a Sardami. Měřila téměř 2700 kilometrů a pro posly bylo podél cesty vybudováno hned 111 stájí. Vzkaz tak byli schopní doručit za pouhých šest dní, což byla na tu dobu závratná rychlost.
To, že informace mají cenu zlata, věděli lidé už ve starověku. A právě rychlý přenos informací vedl perského krále Dareia k tomu, aby vybudoval kvalitní silnici mezi dnes již zaniklými městy Súsami a Sardami. Měřila téměř 2700 kilometrů a pro posly bylo podél cesty vybudováno hned 111 stájí. Vzkaz tak byli schopní doručit za pouhých šest dní, což byla na tu dobu závratná rychlost.

5. Stará severní stezka

Jak je dlouhá: 3220 km

Kdy vznikla: 8000 př. n. l.

Nikdo přesně neví, jak a kdy vznikla posvátná stezka protínající od severu k východu prakticky celou Severní Ameriku. Je možné, že ji lidé používali již v době ledové. O její existenci se však svět dozvěděl z vyprávění indiánů. Stezku vedoucí z dnešního Yukonu až do Nového Mexika totiž používal kmen Černonožců, nejčastěji kvůli obchodu nebo při hledání partnerky. Přezdívali jí Páteř světa.
Nikdo přesně neví, jak a kdy vznikla posvátná stezka protínající od severu k východu prakticky celou Severní Ameriku. Je možné, že ji lidé používali již v době ledové. O její existenci se však svět dozvěděl z vyprávění indiánů. Stezku vedoucí z dnešního Yukonu až do Nového Mexika totiž používal kmen Černonožců, nejčastěji kvůli obchodu nebo při hledání partnerky. Přezdívali jí Páteř světa.
Foto: shutterstock.com, wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Impéria

Světové jazyky: Mohla němčina převálcovat angličtinu díky hlasu jediného poslance?

Roku 1794 probíhá v Kongresu Spojených států amerických hlasování o tom, zda se budou důležité zákony překládat i do němčiny. Kdo je pro? Zvedne se několik rukou. Kdo je proti? Les paží vyletí nahoru. Kdo se zdržel hlasování? Nesměle se vysune jedna ruka. Všechno je jasné, angličtina tu má navrch! Myslíte si, že je to nesmysl […]

Počátky manželského práva: Proč si starověcí Římané půjčovali manželky?

Cizoložnice odporná,“ rozzuří se Lucius na svoji manželku. Nevěru nepromíjí. Ještě ten den se s ní rozvede. Nevěrná Caesonia se vrací zpátky do otcovského domu. Milostná avantýra ji přišla pěkně draho. První rozvod v Římě proběhne v roce 306 př. n. l. Důvodem je neplodnost manželky. „Zákony dvanácti desek“, nejstarší dokument římského práva z poloviny 5. století př. n. […]

Mýty vs. realita: Zničili Tróju skutečně Řekové?

„Trója existuje!“ je přesvědčen německý obchodník Heinrich Schliemann. Už od mládí hltá řádek po řádku Homérův epos Ilias, pojednávající o trojské válce. Zatímco si odborná veřejnost významně ťuká na čelo, on jako archeolog-amatér se vydává přímo na „místo činu“. A skutečně na vytipovaném místě, na pahorku Hisarlik na severozápadě dnešního Turecka, objevuje zbytky starobylého opevněného […]

Opava pupkem světa: Ve Slezsku se rozhodovalo o osudu Neapole!

„Zabezpečit klid v Evropě prosazením spravedlivé rovnováhy,“ takový cíl má Klemens Metternich. Teprve nedávno skončil roku 1815 vídeňský kongres stabilizující Starý kontinent po pádu francouzského císaře Napoleona I. Bonaparta a Metternich chce opět režírovat evropskou politiku.   Hlavní roli v uspořádání Evropy chce rakouský ministr zahraničí Klemens Metternich (1773–1859) hrát i v roce 1820. Benátsko a Lombardii mají […]

Cypriánův mor neboli neštovice: Města připomínají jatka!

„Města nepřipomínala ulice s mrtvými těly, ale spíš jatka. Všichni mysleli jen na sebe a na zisk, přepadali domy a mnozí utíkali z měst,“ líčí průběh jedné z antických zkoušek životopisec svatého Cypriána, jáhen Pontius. Právě podle světce a kartaginského biskupa Cypriána (latinsky Thascius Caecilius Cyprianus, asi 200–258) dostane nemoc jméno – Cypriánův mor. Tentokrát však nejde o morovou nákazu. […]

Zobrazit více …