Skip to content

5 slavných starověkých dálnic. Protínaly celé kontinenty!

Putovaly po nich karavany naložené kadidlem a kořením nebo třeba jantarem či drahokamy. Starověké silnice byly pro lidskou civilizaci stejně důležité jako dnešní dálnice. Některé už před mnoha tisíci lety protínaly celé kontinenty!

1. Via Appia

Jak je dlouhá: 195 km

Kdy vznikla: 4. století př. n. l.

Tato silnice se stala nejdůležitější tepnou v srdci římské říše. Cestu nechal vybudovat politik Caecus v roce 312 př. n. l., aby zvrátil nedobře vyhlížející válku se samnitskými kmeny. Římští vojáci měli problém hlavně se zásobováním a vybudování cesty nakonec přispělo k vítězství Říma. Podle dochovaných záznamů prý svrchní kamení do sebe zapadalo natolik těsně, jako by tak vyrostlo.
Tato silnice se stala nejdůležitější tepnou v srdci římské říše. Cestu nechal vybudovat politik Caecus v roce 312 př. n. l., aby zvrátil nedobře vyhlížející válku se samnitskými kmeny. Římští vojáci měli problém hlavně se zásobováním a vybudování cesty nakonec přispělo k vítězství Říma. Podle dochovaných záznamů prý svrchní kamení do sebe zapadalo natolik těsně, jako by tak vyrostlo.

2. Králova stezka

Jak je dlouhá: 1 450 km

Kdy vznikla: 1000 př. n. l.

Jedna z nejdůležitějších cest propojujících v dávných dobách říše na Blízkém východě byla určitě takzvaná Králova stezka. Vedla z egyptského města Heliopolisu přes Sinaj a Jordánsko do Damašku a pak dále na sever až k řece Eufrat. Nejčastěji po ní putovaly karavany kupců naložené luxusním zbožím. Původní Královu stezku dnes přesně kopírují dálnice číslo 35 a 15 v současném Jordánsku.
Jedna z nejdůležitějších cest propojujících v dávných dobách říše na Blízkém východě byla určitě takzvaná Králova stezka. Vedla z egyptského města Heliopolisu přes Sinaj a Jordánsko do Damašku a pak dále na sever až k řece Eufrat. Nejčastěji po ní putovaly karavany kupců naložené luxusním zbožím. Původní Královu stezku dnes přesně kopírují dálnice číslo 35 a 15 v současném Jordánsku.

 3. Jantarová stezka

Jak je dlouhá: 2300 km

Kdy vznikla: 1600 př. n. l.

Zkamenělá pryskyřice prehistorických borovic nazývaná jantar bývala v dávných dobách ceněná podobně jako drahokamy. Řekové mu přezdívali slzy bohů. Velká naleziště jantaru se ale nacházela daleko na severu u pobřeží Baltu. Aby se tak ceněná surovina dostala ke svým zákazníkům na jihu, vznikla kupecká cesta napříč protínající Evropu. Největší provoz tato cesta zažila v době římské.
Zkamenělá pryskyřice prehistorických borovic nazývaná jantar bývala v dávných dobách ceněná podobně jako drahokamy. Řekové mu přezdívali slzy bohů. Velká naleziště jantaru se ale nacházela daleko na severu u pobřeží Baltu. Aby se tak ceněná surovina dostala ke svým zákazníkům na jihu, vznikla kupecká cesta napříč protínající Evropu. Největší provoz tato cesta zažila v době římské.

4. Královská cesta

Jak je dlouhá: 2699 km

Kdy vznikla: 400 př. n. l.

To, že informace mají cenu zlata, věděli lidé už ve starověku. A právě rychlý přenos informací vedl perského krále Dareia k tomu, aby vybudoval kvalitní silnici mezi dnes již zaniklými městy Súsami a Sardami. Měřila téměř 2700 kilometrů a pro posly bylo podél cesty vybudováno hned 111 stájí. Vzkaz tak byli schopní doručit za pouhých šest dní, což byla na tu dobu závratná rychlost.
To, že informace mají cenu zlata, věděli lidé už ve starověku. A právě rychlý přenos informací vedl perského krále Dareia k tomu, aby vybudoval kvalitní silnici mezi dnes již zaniklými městy Súsami a Sardami. Měřila téměř 2700 kilometrů a pro posly bylo podél cesty vybudováno hned 111 stájí. Vzkaz tak byli schopní doručit za pouhých šest dní, což byla na tu dobu závratná rychlost.

5. Stará severní stezka

Jak je dlouhá: 3220 km

Kdy vznikla: 8000 př. n. l.

Nikdo přesně neví, jak a kdy vznikla posvátná stezka protínající od severu k východu prakticky celou Severní Ameriku. Je možné, že ji lidé používali již v době ledové. O její existenci se však svět dozvěděl z vyprávění indiánů. Stezku vedoucí z dnešního Yukonu až do Nového Mexika totiž používal kmen Černonožců, nejčastěji kvůli obchodu nebo při hledání partnerky. Přezdívali jí Páteř světa.
Nikdo přesně neví, jak a kdy vznikla posvátná stezka protínající od severu k východu prakticky celou Severní Ameriku. Je možné, že ji lidé používali již v době ledové. O její existenci se však svět dozvěděl z vyprávění indiánů. Stezku vedoucí z dnešního Yukonu až do Nového Mexika totiž používal kmen Černonožců, nejčastěji kvůli obchodu nebo při hledání partnerky. Přezdívali jí Páteř světa.
Foto: shutterstock.com, wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Impéria

Zkáza Pompejí: Podcenil filozof Plinius řádění sopky?

Mladá Pompejanka trhá v parném létě roku 79 n. l. sladkou vinnou révu na svahu majestátně se tyčící sopky Vesuv. Co chvíli se ohlédne nahoru. Vidí, že z vrcholku hory vystupuje kouř. „Co to znamená?“ obrátí se znepokojeně na otce. „Nevšímej si toho.  „V hlubinách hory má svoji dílnu Vulcanus, božský kovář. Právě on ukoval šípy […]

Manželky římských senátorů píchaly otrokyně špendlíkem!

Antonia, pětačtyřicetiletá žena bohatého římského senátora, rozkazuje v roce 65 n. l. třem otrokyním, které ji už sedm hodin zkrášlují na večerní hostinu. „Nebudu hotova včas!“ rozčiluje se Antonia a svůj vztek si vybíjí na otrokyních. Ty každou chvíli ucítí ostré bodnutí na ruce. Syknou bolestí, ale dál líčí svoji paní. Antonia nemusí nic dělat, na […]

Pád Konstantinopole: Osmané ve městě řádili tři dny!

Stovky lidí, včetně byzantského císaře Konstantina XI. a předních velmožů říše, se tísní v konstantinopolském chrámu Boží moudrosti. V tiché modlitbě tráví večerní hodiny 28. května 1453. Co je ještě čeká? Stejná otázka se zračí v očích všem přítomným. A pomůže jim Bůh proti Osmanům? Nepřátelé obléhají jejich město už téměř dva měsíce. Zatímco křesťané v útrobách města poslouchají […]

Odmítl prezident Masaryk přijmout politika pošpiněného úplatkářskou aférou?

Agrárníci, Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, si vybudují začátkem 20. let 20. století pozici nejsilnější československé politické strany. Uvnitř partaje ale situace vře. Proti menším zemědělcům bojují velkostatkáři reprezentovaní ostříleným politikem Karlem Práškem (1868 – 1932). Ten nejdříve šéfuje ve vládě resortu zemědělství a od července 1920 předsedá Senátu. Jako prezident Družstva hospodářských lihovarů obratně […]

Anglická trojka: Velela flotile admirálova milenka?

Neapol je v září 1798 slavnostně vyzdobena a očekává připlutí velkého válečníka Horatia Nelsona, který předtím u egyptských břehů rozdrtil nenáviděné Francouze. Největší vzrušení ve městě prožívá tempramentní Emma Hamiltonová, choť zdejšího anglického vyslance. Je jen otázkou času, než Nelsonovi padne do náručí. „Doufám, že jednoho dne budu mít to potěšení představit ti lady Hamiltonovou; […]

6x intriky Plantagenetů: Kdo znásilnil anglickou královnu?

Jméno Williama Wallace asi slyšel každý. I díky slavnému filmu. Ale víte třeba, jak skončil poslední nezávislý vládce Walesu, princ s pro nás takřka nevyslovitelným jménem Dafydd ap Gruffydd? Hrabě z Leicesteru a Lancasteru Thomas (1278–1322) se postaví do čela opozice proti anglickému králi Eduardovi II. (1284–1327). Roku 1321 ale bude zajat a souzen za velezradu. Trestem […]

Zobrazit více …